Přeskočit na obsah

Friedrich Kalkbrenner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Friedrich Kalkbrenner
Narození7. listopadu 1785 nebo 2. listopadu 1785
Kassel
Úmrtí10. června 1849 (ve věku 63 let)
Enghien-les-Bains
Příčina úmrtícholera
Místo pohřbeníHřbitov Montmartre
Alma materNárodní konzervatoř hudby a tance v Paříži
Povolánískladatel klasické hudby, klavírista, muzikolog, hudební pedagog, vysokoškolský učitel a hudební skladatel
RodičeChristian Kalkbrenner
DětiArthur Kalkbrenner
OceněníŘád čestné legie
Řád červené orlice
Leopoldův řád
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Wilhelm Kalkbrenner, také Frédéric Kalkbrenner, (7. listopadu 1785 během cesty mezi Kasselem a Berlínem10. června 1849, Enghien-les-Bains) byl německo-francouzský klavírista a hudební skladatel.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Po úspěšném studiu hry na klavír a kompozice na pařížské konzervatoři v letech 1799 až 1801 pokračoval v období 1803 až 1804 ve Vídni. Mezi jeho vídeňské příznivce a učitele patřili Joseph Haydn, Johann Georg Albrechtsberger a Ludwig van Beethoven.

Svoji kariéru začal jako učitel hry na klavír a pianista v Paříži; od roku 1818 pokračoval v tomtéž spolu s Logierem v Londýně. Po koncertním turné po Německu se v roce 1824 usadil v Paříži a založil zde hudební školu pro pokročilé hráče.

Kalkbrennerova metoda hry na klavír, kterou později učil i jeho žák Camille Stamaty, byl ceněna mimo jiných i Lisztem. Byl idolem Chopina, který pravděpodobně u něj absolvoval lekce a který mu později věnoval jeden z klavírních koncertů.

Byl partnerem firmy Pleyel, podílel se na vývoji konstrukce klavíru. Mezi roky 1824 až 1833 patřil k nejznámějším klavíristům světa.

Zemřel na choleru a je pochován na Montmartru.

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Klavírní koncert č. 1 d-Moll op. 61 (1823)
  • Klavírní koncert č. 4 As-Dur op. 127 (1835)
  • Velká sonáta pro klavír v F-Dur op. 28
  • Sonáta v As-Dur op. 177
  • Velké trio č. 1 pro klavír, housle a violoncello v e-Moll op. 7
  • Velké trio č. 2 pro klavír, housle a violoncello v As-Dur op. 14
  • Třetí trio pro klavír, housle a kontrabas v B-Dur op. 26
  • Čtvrté trio pro klavír, housle a violoncello v D-Dur op. 84
  • Páté velké trio pro klavír, housle a violoncello v As-Dur op. 149
  • Velký kvintet pro klavír, klarinet, roh, violoncello a kontrabass v a-Moll op. 81
  • Velký septet op. 132
  • Les Charmes de la Walse op. 73
  • Polonaise brillante v B-Dur op. 55

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Kalkbrenner na německé Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Robert Eitner: Kalkbrenner, Friedrich. V: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). svazek 15, Duncker & Humblot, Lipsko 1882, S. 29–34.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]