Přeskočit na obsah

Gemini 11

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gemini 11
Údaje o lodi
Hmotnost3798,4 kg
Údaje o letu
Členů posádky2
Datum startu12. září 1966 14:42:26 UTC
KosmodromCape Canaveral Air Force
Station
, Florida (USA)
Vzletová rampaLC-19
Nosná raketaTitan 2 GLV
Délka letu2 dny 23 hodin 17 minut 9 sekund
Datum přistání15. září 1966 13:59:35 UTC
Spojení se stanicí
Apogeum1374,1 km
Perigeum289,7 km
Sklon dráhy28,85°
Doba oběhu101,52
Počet oběhů44
Fotografie posádky
Zleva : Gordon, Conrad
Zleva : Gordon, Conrad
Navigace
Předchozí
Gemini 10
Následující
Gemini 12

Gemini 11 byl kosmický let s posádkou 12.15. září 1966 v rámci amerického kosmického programu Gemini. Měl sériové označení GLV-11 12566. V katalogu COSPAR je označen 1966-081A.[1] Byl 13. kosmickou lodí s posádkou z USA, 21. z planety Země.

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Záložní posádka

[editovat | editovat zdroj]

Spojení s raketovým stupněm Agena

[editovat | editovat zdroj]

Výstup do vesmíru

[editovat | editovat zdroj]

Průběh letu

[editovat | editovat zdroj]

Start lodě byl odpoledne 12. září 1966 na Floridě z mysu Canaveral s pomocí rakety Titan 2 GLV. V posádce Gemini 11 byli velitel Charles Conrad, pilotem byl Richard Gordon. Po spojení s cílovým tělesem Agena TV-11 (COSPAR 1966-080A) a opakovaném nácviku této operace Gordon vystoupil ven z kabiny (výstup EVA) jednak kvůli fotografování a proto, aby obě tělesa spojil 30 metrů dlouhým lanem. Poté se unavený kosmonaut vrátil do kabiny. Dne 14. září byl využit motor Ageny pro zvýšení oběžné dráhy komplexu na rekordní výšku 1387 km. Během letu se s Agenou spojili vícekrát a Gordon znovu z otevřených dveří fotografoval hvězdnou oblohu. Poté bylo spojovací lano přerušeno. Let, který trval téměř tři dny, zakončilo automaticky řízené přistání s padákem na hladině Atlantiku, odkud je vylovila letadlová loď USS Guam.[2][1]

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 336. 
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Charles Conrad, s. 292. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]