Přeskočit na obsah

Giovanni Battista Aostalli de Sala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Giovanni Battista Aostalli de Sala
Náhrobek Giovanniho Aostalli de Sala v kostele v Poděbradech (foto, cca 1900)
Náhrobek Giovanniho Aostalli de Sala v kostele v Poděbradech (foto, cca 1900)
Narození1510
Savosa
Úmrtí30. července 1575 (ve věku 64–65 let)
Poděbrady
Místo pohřbeníHřbitov v Poděbradech
Povolánístavitel a architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zámek v Litomyšli (1568–1581)

Giovanni Battista Aostalli de Sala, v počeštělé podobě Jan Baptista Avostalis, v dřívější literatuře Giambattista (kolem 1510 Savosa v dnešním Ticinu ve Švýcarsku – 30. července 1575 Poděbrady), byl italský architekt a stavitel vrcholné renesance, který působil převážně v Čechách.

Život a působení

[editovat | editovat zdroj]
Pražský hrad, Letohrádek královny Anny

Pocházel z rozvětvené rodiny stavitelů Aostalli z oblasti, která je dnes pod názvem Ticino italskojazyčným kantonem Švýcarska. Ve službách krále a císaře Ferdinanda I. přišel do Prahy už jeho otec, Giovanni Maria Aostalli (1500–1567). Roku 1539 k práci přivedl svého příbuzného Ulrica Aostalli (1525–1597), své syny Giovanni Battistu, Antonia, Francesca a Stefana, také oni zde vyučili své syny. Společně pracovali nejprve pod vedením Paola Stelly na stavbě Letohrádku královny Anny, dále dostavbě katedrály sv. Víta po jejím požáru a na dalších hradních staveb.

Od roku 1549 měl Giovanni Battista na starosti královské stavby ve východních Čechách. Pracoval hlavně na přestavbě zámku v Poděbradech, kde se usadil, měl několik domů a na vlastní náklady rozšířil tamní kostel. V letech 1551–1555 přestavoval zámek v Chlumci nad Cidlinou a v letech 1567–1575 vedl rozšíření zámku v Litomyšli. Před rokem 1557 stavěl dvůr v Sadské. Roku 1572 postavil v Poděbradech novou bránu a pivovar. Připisuje se mu také účast na renesanční přestavbě zámků Pardubice, Brandýs nad Labem a Lysá nad Labem.

Je pohřben v kostele v Poděbradech, kde je zachován jeho náhrobek.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jarmila Krčálová, in: Allgemeines Künstlerlexikon. Sv. 6, str. 4–5
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění, I., ed. Anděla Horová, Praha 1995, strana 31.