Přeskočit na obsah

Gruzínský sen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gruzínský sen
Logo
Datum založení21. dubna 2012
PředsedaManana Kobakhidzeová
ZakladatelBidzina Ivanišvili
SídloTbilisi, Gruzie
Oficiální webgd.ge
Vlajka strany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gruzínský sen – demokratická Gruzie (gruzínsky ქართული ოცნება – დემოკრატიული საქართველო kartuli ocneba demokratiuli sakartvelo) je gruzínská populistická politická strana.[1] Stranu ovládá gruzínský oligarcha Bidzina Ivanišvili, její čestný předseda a zakladatel.

Vznikla 19. dubna 2012 přičiněním miliardáře Bidziny Ivanišviliho. Pro účely voleb na podzim roku 2012 se spojila do koalice Gruzínský sen s dalšími pěti opozičními stranami. Kromě cíle porazit tehdejší vládnoucí stranu Sjednocené národní hnutí prezidenta Michaila Saakašviliho a osoby vůdce Ivanišviliho ovšem nemělo šest koaličních stran mnoho společného.[2] V parlamentních volbách 2012 koalice podle očekávání porazila vládnoucí stranu a získala 85 parlamentních křesel, oproti 65 křeslům Saakašviliho strany. Jiné strany do parlamentu nepostoupily.

V říjnu 2013 uspěl kandidát Gruzínského snu Giorgi Margvelašvili v prezidentských volbách, když zvítězil v prvním kole se ziskem 62 % hlasů a nahradil tak dosavadního prezidenta Michaila Saakašviliho.[3]

Ve volbách v říjnu 2016 strana již kandidovala samostatně a získala v parlamentu absolutní většinu 115 ze 150 parlamentních křesel. Tuto většinu strana využila pro ústavní změny, které zemi posunuly z prezidentského systému do parlamentního systému. Mimo jiné byla zrušena přímá volba prezidenta a silně omezeny jeho pravomoci.[4]

Ve volbách na podzim 2020 strana opět zvítězila. Získala většinu, 90 ze 150 parlamentních křesel, což ovšem znamenalo pokles oproti minulým volbám. Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 země pod vedením strany přijala asi 190 tis. ukrajinských uprchlíků, hlavně z jihu a výhodu země. Dlouhodobě jich v zemi zůstalo asi jen 26 tis.[5] Země se nepřipojila k sankcím proti Rusku, což odůvodňovala důležitostí Ruska jako obchodního partnera, ani neposkytla Ukrajině vojenskou pomoc.[6][7] V březnu 2022 země požádala o vstup do Evropské unie.[8] Do země přišly stovky tisíc Rusů, zejména po vyhlášení ruské mobilizace.[9] Strana postupně začala prosazovat konspirační teorii světové válečné strany, což má být spojení amerického vojensko-průmyslového komplexu, George Sorose a neokonzerativců, které má prosazovat prodlužování války na Ukrajině, vraždit světové politiky a usilovat o státní převrat v Gruzii.[10][11]

Ve volbách na podzim 2024 strana svým příznivcům nabízela usilování o vstup do Evropské unie, ale i zákaz opozice a další zlepšení vztahů s Ruskem.[1][12]

  1. a b Volby prověří sen Gruzínců o EU. Vláda po nich slibuje i zákaz opozice. Seznam Zprávy [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. 
  2. Gruzínský sen uspěl ve volbách. Průzkumy předpovídají opozici zisk 51 procent hlasů. iHNed.cz [online]. 2012-10-1 [cit. 2012-10-2]. Dostupné online. 
  3. ČTK. Gruzie si zvolila nového prezidenta. Kandidát miliardářského premiéra vystřídá Saakašviliho. iHNed.cz [online]. 2013-10-28 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online. 
  4. New Constitution Enters into Force. Civil Georgia [online]. 2018-12-17 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Needs of displaced Ukrainians in Georgia. Člověk v tísni [online]. [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. PM calls on the international community to do everything possible to stop hostilities in Ukraine | AGENDA.GE. agenda.ge [online]. [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Georgian premier says joining sanctions against Russia to destroy country's economy. www.aa.com.tr [online]. [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. 
  8. Moldavsko a Gruzie požádaly o vstup do Evropské unie - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2022-03-03 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. 
  9. Roky podprahového strachu. „Máme smůlu, že naším sousedem je Rusko.“. Seznam Zprávy [online]. 2024-04-15 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. 
  10. ENGLISH, JAMnews |. Georgian PM's remarks on "Global War Party" and Venice Commission's "helpless facial expression" [online]. 2024-05-23 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Irakli Kobakhidze: The global war party does not change methods - in the 21st century, liberal fascism, radicalism, polarization, hatred and bloody attacks on politicians have become commonplace in the US and Europe. www.interpressnews.ge [online]. 2024-07-14 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Procházková: V Gruzii se vše točí kolem miliardáře Ivanišviliho. Myslím, že opozici nakonec nezakáže. iROZHLAS [online]. 2024-10-25 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]