Přeskočit na obsah

Gustav Lehne von Lehnsheim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gustav baron Lehne von Lehnsheim
První sekční šéf na ministerstvu c. k. zeměbrany
Ve funkci:
1885 – 1897
PředchůdceJosef Statz
NástupceFranz von Bauer-Bargehr
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostpolní zbrojmistr (1897), polní podmaršál (1890), generálmajor (1885)

Narození20. ledna 1829
Vídeň
Úmrtí18. listopadu 1897 (ve věku 68 let)
Vídeň
TitulHodnostní korunka náležící titulu svobodný pán svobodný pán (1893)
OceněníLeopoldův řád, Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gustav svobodný pán Lehne von Lehnsheim (20. ledna 1829 Vídeň18. listopadu 1897) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil jako dobrovolník od roku 1848 a zúčastnil se několika válečných tažení. Později byl vysokým důstojníkem u různých jednotek c. k. zeměbrany a nakonec dlouholetým sekčním šéfem na ministerstvu zeměbrany (1885–1897). V roce 1893 byl povýšen do stavu svobodných pánů a v armádě krátce před úmrtím dosáhl hodnosti polního zbrojmistra (1897).

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Do armády vstoupil jako dobrovolník v roce 1848 k 18. praporu polních myslivců a zúčastnil se bojů proti maďarským povstalcům. Poté jako poručík sloužil u 10. pěšího pluku v Přemyšlu[1] a v roce 1854 byl povýšen na nadporučíka. Od roku 1855 působil v generálním inspektorátu c. k. četnictva[2] a v roce 1859 byl před válkou se Sardinií členem diplomatické mise do Turína a Paříže. Později byl v hodnosti kapitána pobočníkem u 7. armádního sboru v Trevisu[3] a v roce 1866 bojoval ve válce v Itálii. V roce 1868 byl přidělen k vrchnímu velení armády ve Vídni[4] a následně přešel k c. k. zeměbraně, kde působil nadále ve Vídni u oblastního zeměbraneckého velitelství[5] a v roce 1876 byl povýšen na podplukovníka.[6]

V roce 1879 byl povýšen na plukovníka a od roku 1880 byl přednostou vojenského oddělení na ministerstvu zeměbrany.[7] V roce 1885 dosáhl hodnosti generálmajora.[8] Nakonec byl na ministerstvu zeměbrany dlouholetým prvním sekčním šéfem (1885–1897)[9][10][11] a mezitím byl k datu 1. května 1890 povýšen do hodnosti polního podmaršála.[12] Ke dni 1. listopadu 1897 byl penzionován a obdržel titulární hodnost polního zbrojmistra,[13][14] zemřel již o dva týdny později.

V roce 1879 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Lehnsheim a v roce 1893 získal titul svobodného pána.[15] Krátce před smrtí obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Během vojenské služby se stal rytířem Leopoldova řádu, nositelem Řádu železné koruny III. třídy a Vojenského záslužného kříže s válečnou dekorací. V zahraničí byl nositelem německého Řádu červené orlice I. třídy, rytířem ruského Řádu sv. Anny III. třídy, důstojníkem Řádu italské koruny, nositelem hesenského Řádu Filipa Velkomyslného a rytířem Řádu jeruzalémského hrobu.[16]

V roce 1868 se ve Vídni oženil s baronkou Henriettou Thinnovou von Thinnfeld (1838–1872), dcerou bývalého ministra obchodu Ferdinanda Thinnfelda.[17] Měli spolu dvě děti, na následky porodu dcery Marie v roce 1872 zemřela Henrietta o měsíc později.[18] Syn Friedrich Maria (1870–1951) byl státním úředníkem a v poslední předlitavské vládě Heinricha Lammasche správcem ministerstva zeměbrany.[19][20]

  1. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1853, Vídeň, 1853; s. 191 dostupné online
  2. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1855; Vídeň, 1855; s. 639 dostupné online
  3. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 81 dostupné online
  4. Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1870; s. 98 dostupné online
  5. Schematismus des K.K. Landwehr 1875; Vídeň, 1875; s. 12, 24, 66 dostupné online
  6. Schematismus der K.K. Landwehr und der K.K. Gendarmerie 1878; Vídeň, 1878; s. 25 dostupné online
  7. Schematismus des K.K. Landwehr und der K.K. Gendarmerie 1881; Vídeň, 1881; s. 6 dostupné online
  8. Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 124 dostupné online
  9. Schematismus der K.K. Landwehr und der K.K. Gendarmerie 1886; Vídeň, 1886; s. 5 dostupné online
  10. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 241 dostupné online
  11. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 152 dostupné online
  12. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 137 dostupné online
  13. Služební postup Gustava Lehne in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 103 dostupné online
  14. Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  15. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1895; Gotha, 1895; s. 545–546 dostupné online
  16. Přehled řádů a vyznamenání Gustava Lehne in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1897; Vídeň, 1897; s. 335 dostupné online
  17. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1861; Gotha, 1861; s. 841–842 dostupné online
  18. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1913; Gotha, 1913; s. 522–523 dostupné online
  19. Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 592
  20. Friedrich Lehne von Lehnsheim na webu Rakouského státního archivu dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]