Hřbitov u Kremelské zdi
Hřbitov u Kremelské zdi | |
---|---|
Lokalita | |
Stát | Rusko |
Obec | Moskva |
Zeměpisné souřadnice | 55°45′13,61″ s. š., 37°37′9,51″ v. d. |
Specifikace | |
Výstavba | 1917 |
Odkazy | |
Kód památky | 7710345000 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hřbitov u Kremelské zdi zvaný též Nekropole u Kremelské zdi (rusky Некрополь у Кремлёвской стены, Někropol u Kremlevskoj stěny) byl národním hřbitovem Sovětského svazu. V roce 1974 byl označen za chráněnou památku.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Pohřbívání zde začalo v listopadu 1917, kdy bylo v masových hrobech na Rudém náměstí pohřbeno 240 probolševických obětí Říjnové revoluce v Moskvě. Improvizované pohřebiště se během druhé světové války postupně proměnilo v ústřední pietní místo, jak vojenské, tak civilní. V jeho středu stojí Leninovo mauzoleum, které bylo původně postaveno ze dřeva a později přestavěno v žule v letech 1929–1930. Po posledním hromadném pohřbu v roce 1921 se pohřby na Rudém náměstí obvykle konaly jako státní obřady a byly vyhrazeny jako poslední pocta vysoce uctívaným politikům, vojevůdcům, kosmonautům a vědcům. V letech 1925–1927 bylo pohřbívání do země zastaveno; pohřby nadále měly podobu uložení urny s popelem v samotné Kremelské zdi. Další pohřby do země se konaly až počátkem 80. let, které také pohřbívání na tomto místě ukončily.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Přestože se v minulosti objevily snahy o zrušení pohřebiště a přesun ostatků jinam (např. na zamýšlený Federální hřbitov[1] nebo na vojenský hřbitov v Mytišči[2]), i nadále zůstává (zejména mauzoleum) otevřen veřejnosti (k r. 2023).
Pohřbení
[editovat | editovat zdroj]Hromadné hroby
[editovat | editovat zdroj]Individuální hroby
[editovat | editovat zdroj]- Jakov Sverdlov (1919)
- Michail Frunze (1925)
- Felix Dzeržinskij (1926)
- Michail Kalinin (1946)
- Andrej Ždanov (1948)
- Josif Stalin (zemřel 1953, pohřben 1961)[3]
- Kliment Vorošilov (1969)
- Semjon Buďonnyj (1973)
- Leonid Brežněv (1982)
- Michail Suslov (1982)
- Jurij Andropov (1984)
- Konstantin Černěnko (1985)
Mauzoleum
[editovat | editovat zdroj]- Vladimír Lenin (od 1924)
- Josif Stalin (1953–1961)
Uložené urny v Kremelské zdi
[editovat | editovat zdroj]- Maxim Gorkij (1936)
- Naděžda Krupská (1939)
- Vladimír Komarov (1967)
- Rodion Malinovskij (1967)
- Jurij Gagarin (1968)
- Viktor Pacajev, Georgij Dobrovolskij, Vladislav Volkov (Posádka Sojuzu 11; 1971)
- Ivan Koněv (1973)
- Georgij Žukov (1974)
- Alexej Kosygin (1980)
- Dmitrij Ustinov (1984)
- a další...
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kremlin Wall Necropolis na anglické Wikipedii.
- ↑ VAVROUŠKA, Petr; HROMÁDKA, Martin. Leninova mumie nejspíš zmizí z Rudého náměstí, buduje se nový hřbitov. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2008-02-21 [cit. 2022-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Nebožtíky převezou od Kremelské zdi jinam. Lenin s otazníkem. týden.cz [online]. Empresa Media, 2013-06-30 [cit. 2022-09-03]. Dostupné online.
- ↑ BENEŠ, Pavel. Proč Stalina pohřbili tajně u zdi? Odpověď vás překvapí!. Epocha plus [online]. RF HOBBY, 2017-10-18 [cit. 2022-09-03]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Leninovo mauzoleum
- Smrt a státní pohřeb Vladimira Lenina
- Smrt a státní pohřeb Josifa Stalina
- Smrt a státní pohřeb Leonida Brežněva
- Pětiletka nádherných pohřbů
- Novoděvičí hřbitov
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hřbitov u Kremelské zdi na Wikimedia Commons