Halda (potok)
| Halda | |
|---|---|
.jpg?lang=cs) Halda v Borovníku | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 14,671 km |
| Pramen | |
| 49°21′51,45″ s. š., 16°10′23,57″ v. d. | |
| Ústí | |
| 49°21′28,22″ s. š., 16°17′28,61″ v. d. | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Halda je vodní tok o délce 13,5 km, který je pravostranným přítokem řeky Libochovky.[1] Protéká okresy Žďár nad Sázavou a Brno-venkov.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Potok pramení v oblasti pod Svatou horou v blízkosti silnice z Heřmanova do Skřinářova (poblíž lokality Na Rozích).[2][3] Jeho tok směřuje východním směrem, míjí obec Milešín a protéká rybníkem Jarníky a následně směřuje na jih, kde protéká rybníkem Cihelna, míjí obec Rozseč a rybník Strženec. Po průtoku obcí Borovník jeho tok směřuje na jihovýchod, protéká rybníkem Níhovským a následně rybníkem Porubkovým a míjí obec Níhov do rybníka Halda, kde mění směr na východ. Po překonání železniční trati Brno – Havlíčkův Brod a soutoku s potokem Březinka mění směr na sever a severovýchod do skalnatého údolí. V osadě Kutiny vtéká zprava do řeky Libochovky.[4] Výškový rozdíl od pramene k ústí je více než 230 m.[2]
Geologie a geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]Oblast se nachází v geomorfologické oblasti Českomoravská vrchovina s celkem Křižanovská vrchovina, podcelkem Bítešská vrchovina, okrskem Deblínská vrchovina s nejvyšším bodem vrchem Pasník (543 m n. m.). Z geologického hlediska je tvořena především metamorfity.[5][6] V okolí Borovníku je výskyt serpentinizovaných peridotitů s granátem.[7]
Okolí
[editovat | editovat zdroj]V blízkosti pramene se nachází tvrziště Rohy a přírodní památka Heřmanov.
Východně od obce Níhov v údolí potoka pod vrchem Brdo (461 m n. m.) se nachází Níhovská madona, pozlacená soška od sochaře Lubomíra Laciny.[8][9]
Skalnatým údolím potoka Haldy vede železniční trať se dvěma tunely – Lubenským a Níhovským, které byly postaveny v období 1939–1942. V závěru druhé světové války byly využívány jako podzemní továrny Diana k výrobě částí letadel Bf 109. Tunely byly propojeny úzkorozchodnou drážkou s Loučským tunelem a nádražím v Tišnově. Stopy po drážce v podobě náspu nebo patek, také po pomocných stavbách jsou patrné dodnes. U samoty Borky se zachovala betonová nádrž a dále po toku byly ubikace zaměstnanců továrny Diana. V jedné z budov je restaurace U Bizona.[10][9]
V blízkosti Lubenského tunelu jsou osamocené skalní věže, např. Pochopova skála.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Průvodní list 39 Libochovka, Hydromorfologické ukazatele
- ↑ a b Studánky a prameny Bítešska. Dostupné online
- ↑ ; KAŠTANOVA, Andrea. Pramen Haldy. www.bitessko.com [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online.
- ↑ KUBALÍKOVÁ, Lucie. Geomorfologické poměry Deblínské vrchoviny. is.muni.cz [online]. Masarykova univerzita, 2005 [cit. 2020-11-03]. Diplomová práce. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 44.
- ↑ SLÁMOVÁ, Lucie. Geologické poměry povodí Libochůvky. geography.upol.cz [online]. 2008 [cit. 2020-11-04]. Dostupné online.
- ↑ KUŽEL, Vilém. Níhovská madona - Kuželovi.cz. kuzelovi.cz [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online.
- ↑ a b JANOŠKA, Martin. V holínkách za tajemstvím německé podzemní továrny Diana na Vysočině. iDNES.cz [online]. 2018-01-03 [cit. 2020-11-04]. Dostupné online.
- ↑ JEBÁČEK, Jaroslav. Toulky údolím potoka Halda a Libochůvka – Tišnovské noviny [online]. Prosinec 2016 [cit. 2020-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Na skály – Výlety padajícím listím – Tišnovské noviny [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Halda na Wikimedia Commons