Havel z Lemberka
| Havel z Lemberka | |
|---|---|
| Úmrtí | 1255 |
| Choť | Zdislava z Lemberka |
| Děti | Havel z Lemberka Jaroslav z Lemberka |
| Rodiče | Markvart z Března Hostilka |
| Příbuzní | Jaroslav z Hruštice (bratr) Markvart III. z Ostrého (bratr) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Havel z Lemberka († snad 1255) někdy též zvaný jako Havel z Jablonné (Gallus/Havel di Yablonni), či Havel z Markvartic, nebo též Havel z Hutwice (Hruštice), v německé podobě Gallus von Lämberg, byl český šlechtic, kladský purkrabí, zakladatel hradu Lemberk nedaleko Jablonného v Podještědí. Vzešel z rodu Markvarticů a stal se zakladatelem rodu Lemberků. Jeho manželkou se stala Zdislava z Lemberka, svatořečenou v roce 1995.
Markvarticové
[editovat | editovat zdroj]
Rod Markvarticů, ze kterého Havel pocházel, svůj rozsáhlý majetek získal za službu Přemyslovcům od 12. století. Prvním ze známých byl díky zprávě z roku 1159 Markvart I., jehož vnukem byl Markvart II. z Března, zmiňovaný roku 1220 jako purkrabí v Děčíně. Tento Markvart II. z Března si vzal za ženu Hostilku a měli spolu tři syny – Havla (později z Lemberka), Jaroslava a mladšího Markvarta III, (později z Ostrého).[1]
Havlův život
[editovat | editovat zdroj]Patřil k předním osobnostem u dvora krále Václava I., byl jeho věrným stoupencem i za sporů s jeho synem Přemyslem v letech 1247–1249. Za své věrné služby dostal funkci kladského kastelána a také i jakéhosi dozoru nad markrabětem Přemyslem po potlačení jeho povstání. Sídlil v obci Vlčkovice (Wolfelsdorf), později zvané Hawelwerde = Havlova obec, dnešní Wilkanów (Polsko).[zdroj?] Je připomínán v různých pramenech z let 1233 až 1255, kdy zemřel.
Pravděpodobně v Brně se zasnoubil se svou budoucí ženou, Zdislavou z Křižanova, kterou si vzal zřejmě roku 1237. Narodily se jim asi čtyři děti – spolehlivě doložení synové Havel II., Jaroslav a Zdislav a snad i dcera Markéta, o níž se zmiňuje pouze Žďárská kronika.
V roce 1240 se psal Havel di Yablonni (z Jablonného), v témže roce založil poblíž něj hrad Löwenberg (Lvová, Lämberg), tedy dnešní Lemberk. Jeho panství bylo ze západu ohraničené Lužickými a od východu Jizerskými horami.
V roce 1241 je uváděn Gallus, fillius Marquardi de Lewenberch, tedy v překladu Havel, syn Markvarta z Lemberka jako majitel hradu Lemberk.[2]
Spolu se Zdislavou založili v roce 1237 opevněný klášter johanitů a městečko se špitálem Český Dub, kde také později Zdislava léčila. Další, dominikánský klášter založili roku 1250 v Jablonném.
Synové Havla z Lemberka
[editovat | editovat zdroj]Nejstarším synem byl Havel II. z Lemberka, který zastával v letech 1266–1269 na dvoře Přemysla Otakara II. funkci nejvyššího číšníka a držel po otci panství Kladské, které mu však král později odebral. Druhým synem byl Zdislav, zakladatel hradu Zvířetice. On i jeho synové se psali z Lemberka, synové a vnuci později páni ze Zvířetic.
Třetí syn Jaroslav z Lemberka († 1253) si ponechal v držení hrad Lemberk, založil i město Turnov a jeho čtyři synové v držení panství jako Páni z Lemberka dále pokračovali.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SAJBT, Jiří. Markvartici a jejich místo v dějinách přemyslovských Čech. [s.l.]: Veduta, 2024. ISBN 978-80-88030-85-0.
- ↑ Českolipsko, praktický turistický průvodce. Ústí nad Labem: Magma a MěÚ Česká Lípa, 2000. Kapitola Lemberk, s. 31.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KALISTA, Zdeněk. Blahoslavená Zdislava z Lemberka. Listy z dějin české gotiky. 3. vyd. Praha: Zvon, 1991. 341 s. ISBN 80-7113-042-7.
- DURYCH, Jaroslav. Světlo v tmách. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 1991. 214 s. ISBN 80-7021-062-1.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]| Předchůdce: Michael z Týnce |
|
Generální převor české provincie řádu johanitů Havel z Lemberka 1337 – 1365 |
|
Nástupce: Jan ze Zvířetic a Vartenberka |