Heinrich Mann
| Heinrich Mann | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. března 1871 Lübeck |
| Úmrtí | 11. března 1950 (ve věku 78 let) Santa Monica |
| Místo pohřbení | Dorotheenstädtischer Friedhof |
| Povolání | spisovatel, básník, romanopisec, esejista, scenárista, životopisec, autor autobiografie, prozaik, dramatik a překladatel |
| Alma mater | Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně |
| Témata | literární tvorba, poezie, drama, překlad, ilustrace, žurnalistika a próza |
| Významná díla | Profesor Neřád, Poddaný, Mládí krále Jindřicha IV., Zrání krále Jindřicha IV. |
| Ocenění | Národní cena Německé demokratické republiky |
| Manžel(ka) | Maria Kanová (1912–1930) Nelly Kröger (1939–1944) |
| Děti | Leonie Mann-Aškenazy[1] |
| Rodiče | Thomas Johann Heinrich Mann[1] a Julia da Silva-Bruhnsová[1] |
| Příbuzní | Carla Mannová[1], Julia Löhrová[1], Thomas Mann[1] a Viktor Mann[1] (sourozenci) Jindřich Mann (vnuk) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luiz Heinrich Mann (27. března 1871, Lübeck – 12. března 1950, Santa Monica, Kalifornie, USA) byl německý spisovatel,[2] bratr Thomase Manna a strýc několika významných osobností. Leonie, jediná dcera Luize Heinricha Manna, byla provdána za českého spisovatele Ludvíka Aškenazyho.
Život
[editovat | editovat zdroj]Studoval v Berlíně a Mnichově. Roku 1915 napsal pro časopis Die weißen Blätter esej, kde odsoudil válku a postavil se za demokracii (toto vedlo k roztržce mezi ním a jeho bratrem). Roku 1933 byl vyloučen z Pruské akademie umění a jeho knihy byly nacisty zakázány a ničeny, téhož roku (1933) emigroval do Francie.
V roce 1935 získal československé státní občanství.[3] Domovské právo mu udělilo město Proseč, když ho předtím odmítla radnice Liberce.[4] Od roku 1940 žil v USA, kde i zemřel. Protože byl československý občan, byly jeho ostatky převezeny z USA do Prahy, a odtud po 10 letech do NDR. Heinrich Mann byl velice aktivní v antinacistickém hnutí – účastnil se mnoha protinacistických akcí (kongresů, konferencí, atp.). Roku 1949 byl zvolen prezidentem Akademie umění NDR, ale do Evropy se z USA již nikdy nevrátil.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
Počátky jeho tvorby byly ovlivněny naturalismem, jeho pozdější tvorba byla ovlivněna expresionismem, ke konci života se přiklonil ke kritickému realismu.
Beletrie
[editovat | editovat zdroj]- Haltlos (1891)
- In einer Familie (1894)
- Das Wunderbare und andere Novellen (1897)
- Ein Verbrechen und andere Geschichten (1898)
- V zemi hojnosti (Im Schlaraffenland, 1900)
- protest proti vztahu (provázanosti s politikou) společnosti k umění
- Bohyně, aneb, Tři romány vévodkyně z Assy (Die Göttinnen oder Die drei Romane der Herzogin von Assy, 1903)
- trilogie
- Honba za láskou (Die Jagd nach Liebe, 1903)
- Flöten und Dolche (1905)
- Pippo Spano (Pippo Spano, 1905)
- Profesor Neřád (Professor Unrat oder Das Ende eines Tyrannen, též Der Blaue Engel, 1905)
- zfilmováno pod názvem Modrý anděl
- román o maloměstském tyranovi, středoškolském profesoru Raatovi – Unratovi
- Stürmische Morgen (1906)
- Mnais und Ginevra (1906)
- Zwischen den Rassen (1907)
- Malé město (Die kleine Stadt, 1909)
- Die Rückkehr vom Hades (1911)
- Chudáci (Die Armen, 1917).
- Poddaný (Der Untertan, 1918)
- ostře zesměšnil maloměšťáctví, považuje ho za základ přednacistické doby a následného vývoje k nacismu
- Die Ehrgeizige (1920)
- Vereinigte Staaten von Europa (1924)
- Hlava (Der Kopf, 1925)
- Eugénie oder Die Bürgerzeit. 1928.
- Velká věc (Die große Sache, 1930)
- Ein ernstes Leben (1932)
- Der Haß, deutsche Geschichte (1933)
- Mládí krále Jindřicha IV. (Die Jugend des Königs Henri Quatre, 1935)
- Zrání krále Jindřicha IV. (Die Vollendung des Königs Henri Quatre, 1938)
- historická alegorie nacistického Německa
- Lidice (1942)
- protest proti nacistickému vyvraždění Lidic, napsán bez znalosti reality, česká emigrace ho přijala nepříznivě, do češtiny dodnes nepřeložen
- Die traurige Geschichte von Friedrich dem Großen. Fragment zu einem aufklärerisch-historischen Dialogroman (1948)
- Der Atem (1949)
Eseje
[editovat | editovat zdroj]- Geist und Tat (1910–18)
Memoáry
[editovat | editovat zdroj]- Ein Zeitalter wird besichtigt (1946)
Česká vydání
[editovat | editovat zdroj]- Novelly (1906)[5]
- Pippo Spano a jiné novelly (1915)[6]
- Hlava (1925)[7][8][9]
- Chudáci (1925)[10]
- Poddaný (1925)[11]
- Neznámý (1931)[12]
- Mládí krále Jindřicha Čtvrtého (1950)[13]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Júlia Mann, roz. da Silva Bruhns, matka bratrů Mannových -
Fotografie bratrů Mannových, Heinrich Mann stojící -
Fotoportrét Heinricha Manna -
Pamětní deska v Berlíně (Fasanenstraße 61, Berlin-Wilmersdorf)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g Kindred Britain.
- ↑ Heinrich Mann, German writer – Encyclopaedia Britannica.
- ↑ Magazín - MANNOVÉ – ČESKÁ HISTORIE: K československému občanství Heinricha a Thomase Manna. - Goethe-Institut Tschechien. www.goethe.de [online]. [cit. 2019-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Proseč uděluje domovské právo Thomasi Mannovi. Fronta.cz [online]. [cit. 2021-05-30]. Dostupné online.
- ↑ MANN, Heinrich. Novelly [online]. Praha: J. Otto, 1906 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- ↑ MANN, Heinrich. Pippo Spano a jiné novelly [online]. Praha: J. Otto, 1915 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- ↑ MANN, Heinrich. Hlava, sv. 1 [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- ↑ MANN, Heinrich. Hlava, sv. 2 [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- ↑ MANN, Heinrich. Hlava, sv. 3 [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- ↑ MANN, Heinrich. Chudáci [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- ↑ MANN, Heinrich. Poddaný [online]. Praha: Obelisk, 1925 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- ↑ MANN, Heinrich. Neznámý [online]. Praha: Adolf Synek, 1931 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- ↑ MANN, Heinrich. Mládí krále Jindřicha Čtvrtého [online]. Praha: Družstevní práce, 1950 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- REICH-RANICKI, Marcel. Mannovi: Thomas Mann a jeho rodina. Vyd. 1. Jinočany: H & H Vyšehradská, 2010. 293 s. ISBN 978-80-7319-097-2. [O Heinrichu Mannovi viz str. 133–183.]
- LEFÈVRE, Frédéric. Rozhovor s Heinrichem Mannem. Rozpravy Aventina. 1930, roč. 5, čís. 32, s. 405. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinrich Mann na Wikimedia Commons 
Autor Heinrich Mann ve Wikizdrojích
Osoba Heinrich Mann ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Heinrich Mann
- Plné texty děl autora Heinrich Mann na projektu Gutenberg (anglicky)
- Digitalizovaná díla Heinricha Manna v České digitální knihovně
- K československému občanství Heinricha a Thomase Manna (česky a německy, magazín Goethe-Institutu)
- Heinrich a Thomas Mannovi v českých překladech (česky a německy, magazín Goethe-Institutu)
