Přeskočit na obsah

Hieronymus Ferdinand z Colloredo-Mannsfeldu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hieronymus Mannsfeld
Ministr zemědělství Předlitavska
Ve funkci:
19. května 1875 – 12. srpna 1879
PanovníkFrantišek Josef I.
Předseda vládyAdolf z Auerspergu, Karl von Stremayr
PředchůdceJohann von Chlumecký
NástupceJulius von Falkenhayn
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1881
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1873 – 1881
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
Členstvíústavověrný velkostatek

Narození20. července 1842
Přemyšl
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí29. července 1881 (ve věku 39 let)
Blankenberge
BelgieBelgie Belgie
Choť(1865) Aglaë Festeticsová z Tolny (1840–1897)
RodičeJosef z Colloredo-Mannsfeldu (1813–1895) a Terezie z Lebzelternu (1818–1900)
DětiJeroným VIII. z Colloredo-Mansfeldu
Josef II. z Colloredo-Mannsfeldu
Marie Tereza z Colloredo-Mannsfeldu
Johana z Colloredo-Mannsfeldu
PříbuzníFrantišek z Colloredo-Mansfeldu a Karolina Colloredo-Mannsfeld (sourozenci)
Josef Leopold z Colloredo-Mansfeldu, Jeroným Medard z Colloredo-Mansfeldu, Vikard Karel z Colloredo-Mansfeldu a Friedrich Colloredo-Mannsfeld (vnoučata)
Profesestátní úředník, poslanec, politik, ministr a starosta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Hieronymus (též Jeroným) Ferdinad z Colloredo-Mannsfeldu [uváděno i ve variantě z Mansfeldu], či Hieronymus Ferdinand Rudolf Colloredo-Mannsfeld[1], plným jménem německy Hieronymus Ferdinand Rudolf von Colloredo-Mannsfeld, obvykle uváděn jen jako Hieronymus Graf von Mannsfeld (20. července[2] 1842 Přemyšl[3]29. července 1881[4] Blankenberge) byl rakousko-uherský šlechtic z Čech a předlitavský politik, v letech 1875–1879 ministr zemědělství Předlitavska, později předák Strany ústavověrného velkostatku na Říšské radě.

Narodil se jako syn politika Josefa Františka z Colloredo-Mannsfeldu z rodu Colloredů.[1]

Od roku 1859 působil v rakouské armádě, kde dosáhl hodnosti rytmistra. Absolvoval studijní cesty do Francie, Anglie a Španělska.[3] Byl předurčen k nástupnictví rodu. V roce 1865 se oženil s hraběnkou Aglají Festeticsovou de Tolna a žil pak na zámku v Dobříši (podle ní se tu dodnes jmenuje Obora Aglaia). S manželkou měl syna Josefa Colloredo-Mannsfelda. Naučil se česky a byl dokonce zvolen starostou Dobříše. Na starostenském postu setrval až do svého jmenování do vlády.[5] Byl také prezidentem české zemědělské rady[3] a zasedal jako poslanec na Českém zemském sněmu za velkostatkářskou kurii.[6]

Dne 19. května 1875 nastoupil na post ministra zemědělství ve vládě Adolfa von Auersperga. Zastával ho i v následující vládě Karla von Stremayra až do 12. srpna 1879.[7] Jeho nástup na funkci ministra nebyl ve Vídni očekáván. Původně se podle spekulací měl ministrem zemědělství stát Karl von Belrupt-Tissac. Mannsfeld nebyl v hlavním městě všeobecně znám, bylo mu jen 33 let (společně s jedním tehdejším uherským ministrem byl nejmladším členem vlád v Evropě). Byl ovšem švagrem ministerského předsedy Adolfa Daniela knížete z Auerspergu.[8]

Ve volbách do Říšské rady roku 1879 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii v Čechách. Ve vídeňském parlamentu setrval do své smrti.[9] Na Říšské radě v období před svou smrtí předsedal klubu Strany ústavověrného velkostatku. Po jeho úmrtí po něm převzal vedení této frakce Johann von Chlumecký.[10]

Zemřel náhle roku 1881 v lázeňském přímořském letovisku Blankenberge.[5] Vzhledem k tomu, že zemřel v relativně nízkém věku, ještě za života svého otce, formálně nezískal titul kníže Colloredo-Mannsfeld a byl pouze hrabě z Mansfeldu.[3]

V Praze se 29. dubna 1865 oženil s hraběnkou Aglajou Festeticsovou (2. 2. 1840 Tolna – 1. 6. 1897 Vídeň) z významné uherské rodiny Festeticsů z Tolny, která měla po matce původ ve staré české rodině Koců z Dobrše. Aglaja se později stala c. k. palácovou dámou. Z manželství pocházelo šest dětí, kromě nejstaršího syna Josefa se všechny narodily na zámku Dobříš:[11]

Jeronýmovy sestry Karolína Vilemína (1844–1916) a Ida Magdalena (1845–1914) se provdaly do rodu Gudenusů, jeho švagry díky tomu byli významní představitelé dolnorakouské šlechty Josef Gudenus a Leopold Gudenus. Sestry Jeronýmovy manželky Aglaji Johanna (1830–1884) a Ernestina (1831–1901) se staly partnerkami dvou významných zástupců knížecího rodu Auerspergů (Karel Vilém z Auerspergu, Adolf z Auerspergu).

  1. a b Vývody významných osobností z řad šlechty [online]. patricus.info [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. 
  2. Uváděno též datum narození 20. června 1842, http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/dobris/aglaia.htm Archivováno 16. 3. 2016 na Wayback Machine..
  3. a b c d Obora Aglaia [online]. prostor-ad.cz [cit. 2013-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-16. 
  4. Graf Hieronymus Ferdinand Rudolf von Mannsfeld [online]. geneagraphie.com [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Zboranová, Veronika: Obrazová sbírka šlechtického rodu Colloredo-Mansfeld na zámku Opočno se zaměřením na barokní neapolskou malbu [online]. muni.cz [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. 
  6. Politické zprávy domácí.. Národní listy. Květen 1875, roč. 15, čís. 138, s. 1. Dostupné online. 
  7. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587. 
  8. Politické zprávy domácí. Národní listy. Květen 1875, roč. 21, čís. 139, s. 1. Dostupné online. 
  9. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  10. Zvláštní telegramy NL. Národní listy. Červenec 1881, roč. 21, čís. 183, s. 1. Dostupné online. 
  11. POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 103–106 ISBN 978-80-85955-39-2

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]