Husák (okres Sobrance)
Husák | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 48°41′2″ s. š., 22°17′54″ v. d. |
Nadmořská výška | 220 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Košický |
Okres | Sobrance |
Husák | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 13,95 km² |
Počet obyvatel | 159 (31. 12. 2011) |
Hustota zalidnění | 11,4 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Michal Copák |
Vznik | 1567 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 056 |
PSČ | 072 51 (pošta Krčava) |
Označení vozidel (do r. 2022) | SO |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Husák je obec na Slovensku, v okrese Sobrance v Košickém kraji. V obci žije 176[1] obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Obec leží ve Východoslovenské nížině v Popričném podhůří v údolí Toroškého potoka asi dva kilometry od hranic s Ukrajinou. Členitý povrch má nadmořskou výšku, která se pohybuje v rozmezí 150 až 338 m n. m., střed obce je ve výšce 220 m n. m.[2][3]
Obec sousedí na severu s obcí Koromľa, na severovýchodě s obcí Petrovce, na východě s Ukrajinou, na jihu s obcí Vyšné Nemecké, na jihozápadě s Krčavou.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podle archeologických nálezů bylo území obce osídleno už v neolitu.[5] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1548, kdy byla jmenována jako Hwzak. Byla vlastněna rodem Druget z hradního panství Nevické (v té době Ukrajina). V roce 1599 bylo v obci 32 domácností, v roce 1715 jen 10. V roce 1828 v 34 domech žilo 385 obyvatel.[6][7] V roce 1851 žilo v obci 240 obyvatel, z toho bylo 124 římskoatolíků, 110 řeckokatolíků a 6 židů.[8] V letech 1939 až 1944 byla obec součástí Maďarska. V roce 1960 byla k obci připojena osada Močidlá. Hlavní obživou bylo zemědělství, chov dobytka a práce v lesích.[6][7]
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolický filiální kostel svatého Jáchyma a svaté Anny, postavený v letech 1027 až 19278 v neoklasicistním slohu.[9] Jednolodní stavba s půlkruhovým uzávěrem kněžiště a věží. Fasády jsou členěné půlkruhově zakončenými okny, věž je horizontálně členěná kordonóvými římsami a ukončená jehlanovou střechou s lucernou. V interiéru se nachází hlavní oltář s prvky secese z doby výstavby kostela. V roce 1928 byl ulit zvon svatá Anna a druhý byl získán ze starší zvonice.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Husák (okres Sobrance) na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Husák - Príroda - Okres Sobrance - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2020-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-12.
- ↑ O obci | [online]. [cit. 2020-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12. (slovensky)
- ↑ Husák - vyhľadávanie na mape | Mapa.sk. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2020-01-18]. Dostupné online.
- ↑ ŽEŇUCH, Vavrinec. HUSÁK História a etnografia. 1. vyd. Obecný úrad v Husáku: EQUILIBRIA, s.r. o., 2018. 194 s. ISBN 978-80-973063-5-9. S. 11.
- ↑ a b História obce | [online]. [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Husák - História - Okres Sobrance - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2020-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-12.
- ↑ FÉNYES, Elek. Magyarország geographiai szótára, mellyben minden város, falu és puszta, betürendben körülményesen leiratik. Pest : Fényes Elek, 1851
- ↑ Cirkev | [online]. [cit. 2020-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12. (slovensky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŽEŇUCH, Vavrinec. Husák História a etnografia. 1. vyd. Obecný úrad v Husáku:EQUILIBRIA, s.r.o., 2018. 194 s. ISBN 978-80-973063-5-9