Ilja Ivanovič Ivanov

Ilja Ivanovič Ivanov
Ilja Ivanovič Ivanov
	Ilja Ivanovič Ivanov (1927)
Narození	1. srpna 1870; Ščigry, Kurská gubernie v Rusku
Úmrtí	20. března 1932 (ve věku 61 let); Almaty
Národnost	ruská
Alma mater	Charkovská univerzita
Obor	biologie
Známý díky	inseminaci
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ilja Ivanovič Ivanov (rusky Илья́ Ива́нович Ивано́в; 20. července^jul./ 1. srpna 1870^greg. – 20. března 1932) byl ruský a sovětský biolog, jehož specializací byla problematika inseminace a mezidruhového křížení. Koncipoval kontroverzní pokusy o zkřížení člověka s jinými primáty.^[1]

Biografie

Ilja Ivanovič Ivanov se narodil ve vsi Ščigry v Kurské gubernii v Rusku. V roce 1896 absolvoval Charkovskou univerzitu a v roce 1907 se stal řádným profesorem. Několik let studoval v zahraničí, absolvoval teoretická i praktická školení v Pasteurově ústavu v Paříži. Pracoval jako vědec v přírodní rezervaci Askania-Nova, v letech 1917–1921 a 1924–1930 ve Státním institutu experimentální veterinární medicíny (Государственный институт экспериментальной ветеринарии), v Ústřední experimentální stanici pro výzkum reprodukce domácích zvířat (Центральная опытная станция по вопросам размножения домашних животных) v letech 1921–1924 a také v letech 1928–1930 v Moskevském vyšším institutu zootechniky (Московский зоотехнический институт).

Na začátku dvacátého století Ilja Ivanov zdokonalil techniku inseminace a její praktické využití v chovu koní. Dokázal, že technika umělého oplodnění umožní, aby jeden hřebec oplodnil až 500 klisen (namísto 20–30 přirozeným oplodněním). Výsledky ve své době vzbudily senzaci a Ivanovova stanice byla navštěvována chovateli koní z celého světa.

Hybridizační experimenty

Velmi kontroverzní byly výzkumné pokusy zkřížit člověka s opicí. Již v roce 1910 přednesl takovou myšlenku na zoologickém kongresu ve Štýrském Hradci a popsal možnost získat křížence umělým oplozením.

Ve dvacátých letech Ivanov připravil sérii pokusů směřujících k vytvoření křížence člověka a opice. Použil lidské sperma, ale samice šimpanzů nezabřezly.^[2] V roce 1929 zorganizoval sérii pokusů, kde se pokoušel opičí sperma aplikovat dobrovolnicím, ale experimenty se opozdily, když Ivanovovi pošel poslední orangutan.^[2]

Radikální politické změny v Sovětském svazu se projevily i na poli vědy a spolu s Ivanovem řada vědců věnujících se primárnímu výzkumu přišla o svá místa. Na jaře 1930 byl Ivanov na veterinárním institutu podroben politické kritice. Nakonec byl 13. prosince 1930 uvězněn. Byl odsouzen k pětiletému vyhnanství v Alma Atě, kde pracoval v Kazašském veterinárně zoologickém institutu až do smrti na mozkovou mrtvici 20. března 1932. Nekrolog napsal respektovaný fyziolog a biolog Ivan Petrovič Pavlov.

Opera Orango

Ivanovova práce se stala jedním z inspiračních zdrojů nedokončené satirické opery Orango, jejíž Prolog načrtl v roce 1932 Dmitrij Šostakovič na libreto A. N. Tolstého a Alexandra Osipoviče Starčakova, ale myšlenku později opustil a definitivně odložil. Rukopis nalezla ruská muzikoložka Olga Donská v Glinkově muzeu v Moskvě v roce 2004. Dílo v instrumentaci Gerarda McBurney mělo premiéru 2. prosince 2011 v Los Angeles, provedla jej Losangeleská filharmonie pod taktovkou Esa-Pekky Salonenena.^[3]^[4]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ilya Ivanovich Ivanov na anglické Wikipedii a Иванов, Илья Иванович (биолог) na ruské Wikipedii.

↑ [1] The myth of Stalin's half-man, half-ape.
↑ ^a ^b http://www.newscientist.com/article/mg19926701.000-the-forgotten-scandal-of-the-soviet-apeman.html
↑ MCBURNEY, Gerard. Some frequently-asked questions about Shostakovich’s 'Orango'. Tempo. 13 October 2010, s. 38–40. DOI 10.1017/S0040298210000409.
↑ Sergei L. Loiko and Reed Johnson. Shostakovich's 'Orango' found, finished, set for Disney Hall [online]. 27 November 2011 [cit. 2012-02-17]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ilja Ivanovič Ivanov na Wikimedia Commons
Rossiianov K. Beyond species: Il'ya Ivanov and his experiments on cross-breeding humans and anthropoid apes. Science in Context. June 2002, s. 277–316. DOI 10.1017/S0269889702000455. PMID 12467272.
Zvereva GV. [Professor I.I. Ivanov--founder of artificial insemination of animals]. Veterinariia. July 1970, s. 88–90. PMID 4253169. (Russian)
Smirnov LN, Ozhin FV. [Outstanding scientist-biologist (Il'ia Ivanovich Ivanov)]. Veterinariia. July 1970, s. 90–2. PMID 4253171. (Russian)
Etkind A. Beyond eugenics: the forgotten scandal of hybridizing humans and apes. Studies in History and Philosophy of Biological and Biomedical Sciences. June 2008, s. 205–210. DOI 10.1016/j.shpsc.2008.03.004. PMID 18534351.
(rusky) článek v Zerkalo Nedeli
(rusky) Article in Trud na Internet Archive. (archivováno 22. 11. 2005)Wayback Machine (archived November 22, 2005)
(rusky) Article in Moskovskiy Komsomomolets
(rusky) Article in KoMok newspaper
(rusky) article in Great Sovier Encyclopaedia – the article doesn't mention the alleged experiments
(anglicky) NYT op-ed piece reprinted by University of Florida
(rusky) Зачем человеку кентавр? from Tonos.ru
The myth of Stalin's half-man, half-ape

[1] [1] The myth of Stalin's half-man, half-ape.

[newscientist-2] ttp://www.newscientist.com/article/mg19926701.000-the-forgotten-scandal-of-the-soviet-apeman.html

[Tempo201010-3] MCBURNEY, Gerard. Some frequently-asked questions about Shostakovich’s 'Orango'. Tempo. 13 October 2010, s. 38–40. DOI 10.1017/S0040298210000409.

[LATimes20111127-4] Sergei L. Loiko and Reed Johnson. Shostakovich's 'Orango' found, finished, set for Disney Hall [online]. 27 November 2011 [cit. 2012-02-17]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]