Přeskočit na obsah

Jámy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Jámy (rozcestník).
Jámy
Obecní úřad a kulturní dům
Obecní úřad a kulturní dům
Znak obce JámyVlajka obce Jámy
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŽďár nad Sázavou
Obec s rozšířenou působnostíŽďár nad Sázavou
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°31′49″ s. š., 16°0′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel679 (2024)[1]
Rozloha12,39 km²[2]
Katastrální územíJámy
Nadmořská výška593 m n. m.
PSČ592 32
Počet domů178 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduJámy č. p.47
592 32 Jámy
oujamy@iol.cz
StarostaJiří Šikl
Oficiální web: www.obec-jamy.cz
Jámy
Jámy
Další údaje
Kód obce595756
Kód části obce56685
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jámy (německy Jamny) jsou obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Jedná se o jednu z nejstarších obcí na Vysočině, jejich historie sahá až do roku 1252. Leží pod vrcholem Vejdochem (661 m n. m.) na jeho jižní straně. Nachází se asi 6 km jihovýchodně od Žďáru nad Sázavou. Katastr obce sousedí na severu se Žďárem a Veselíčkem, na východě se Slavkovicemi a Hlinným, na jihu s Obyčtovem a Sazomínem a na západě s Vatínem. Žije zde 679[1] obyvatel. Rozlohou katastru přesahuje 1242 ha, tím se řadí mezi největší obce Žďárska.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1252.[4] Jámy jsou podle dochovaných písemných pramenů jednou z nejstarších osad na Vysočině. Když v roce 1252 založil Boček z Obřan s tchyní Sibylou, manželkou Eufemií a švagrovou Eliškou po několika marných pokusech cisterciácký klášter jako filiálku kláštera v Nepomuku na samé hranici mezi Čechami a Moravou, dal mu do vínku řadu vesnic na celé Moravě. V blízkosti kláštera to však byly pouze vsi Žďár a Jámy a nekolonizovaný pohraniční prales, v něm byly teprve postupně zakládány další vesnice. Vedle Žďáru jsou tedy Jámy jedinou osadou dnešního Žďárska, která existovala již před vznikem kláštera.

Rok 1407

[editovat | editovat zdroj]

Podle nejstaršího urbáře žďárského panství měly Jámy v roce 1407 31 gruntů. Srovnáním s ostatními prameny, lze počet obyvatel odhadnout na 217. Na rozdíl od Žďáru, kde převažují jména německá, jde převážně o jména česká. V Jámách byl poddanský mlýn a dva řemeslníci – kovář a švec, oba zároveň obhospodařovali menší usedlost.

Pohusitská doba

[editovat | editovat zdroj]

V době husitských válek byl žďárský klášter zničen, pravděpodobně roku 1422, a Jámy přešly do rukou pánů z Velkého Meziříčí. To však pouze do roku 1436 kdy zemský komoří Jošt Hecht z Rosic pohnal Václava a Jiříka z Kravař že neprávem drží vesnice Žďárského kláštera, které byly vráceny žďárskému panství. V druhé polovině 15. století je v Jamách uváděn vrchnostenský dvůr.

Svobodný dvoulánový dvůr v Jamách je uveden pouze v urbáři z roku 1483, ve starších uváděn není a o jeho starších osudech prameny mlčí. Pravděpodobně šlo o majetek po prvním lokátorovi, zakladateli vesnice. Dosud není znám erb tohoto rodu, byla však u něho Kateřina z Jam (de Yam), později z Otradic manželka Jana Bidla z Olomučan.

Novější historie

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1850 náležely Jámy ke žďárskému, původně klášternímu panství, pak k soudnímu okresu Město Žďár a politickému okresu Nové Město na Moravě, od roku 1949 ke správnímu okresu Žďár nad Sázavou. V letech 1980–1992 vykonával správu obce Městský národní výbor, případně Městský úřad ve Žďáru nad Sázavou a v Jamách byl pouze občanský výbor, neboť byly součástí Žďáru nad Sázavou, od roku 1992 jsou Jámy opět samostatnou obcí.[5]

Vesnice Vysočiny

[editovat | editovat zdroj]

Obec Jámy v roce 2012 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění diplom za příkladnou péči o historickou zástavbu.[6] Obec Jámy v roce 2013 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.[6]

Školství

[editovat | editovat zdroj]
  • Mateřská škola Jámy

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Fara

[editovat | editovat zdroj]

Fara čp. 71 je památkově chráněná budova, její stavba je kladena do poloviny 17. století, podle dostupných pramenů byla však postavena a těsně před rokem 1792 spolu s novostavbou kostela s nímž sousedí.

Boží muka

[editovat | editovat zdroj]

Boží muka jsou evidovanou památkou z počátku 18. století. Jsou umístěna u polní cesty směrem od Hájku k lesu Šeredná. V roce 1962 je nechal farář Josef Hladký rozebrat s úmyslem postavit je u hřbitova. K tomu však nedošlo a památka byla v roce 1984 znovupostavena na původní místo. Boží muka tvoří čtyřhranný asi 2 m vysoký sloup završený kaplicí. Na její zadní straně je letopočet 1831, vpředu a po bocích stopy po vsazených kovových deskách, nahoře železný dvouramenný kříž.

  • Boží muka
    Boží muka
  • Boží muka – detail
    Boží muka – detail
  • Boží muka – letopočet
    Boží muka – letopočet

Kostel svatého Martina

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Kostel svatého Martina (Jámy).

První zprávy o kostele zasvěceném sv. Martinu jsou známé z roku 1672. Založila jej klášterní vrchnost. Jedná se o jednolodní stavbu 30 m dlouho, 10 m širokou a 17 m vysokou. Nad vchodem do kostela je přistavěna 22 m vysoká věž.V kněžišti je jeden oltář nad nímž je umístěn obraz patrona sv. Martina.

  • Kostel sv.Martina
    Kostel sv.Martina

Památné stromy

[editovat | editovat zdroj]
  • Lípa na Kříbu – Prastará památná lípa, evidovaná od roku 1995 jako památný strom, vévodí kopci Kříb.
  • V zahradě rychty čp. 13 stál mohutný 180 let starý jilm. Obvod jeho kmene ve výši 1 m byl přes 3,5 m. V roce 1984 byl napaden houbovitou chorobou a musel být skácen.
  • Na rozcestí silnic Jámy – Hodíškov – Hlinné stával mohutný 800 let starý buk, kterého vyvrátila vichřice v roce 1948.
  • Ze starých lip u kostela, zasazených zde asi již v 17. století, zůstaly tři, další byly se souhlasem MNV skáceny v roce 1947.
  • Jedna stará lípa je také před čp. 6.
  • památná lípa na Kříbu
    památná lípa na Kříbu
  • památná lípa na Kříbu
    památná lípa na Kříbu

Pomník obětem první světové války

[editovat | editovat zdroj]
  • pomník obětem první světové války
    pomník obětem první světové války
  • pomník obětem první světové války
    pomník obětem první světové války

Hasiči

[editovat | editovat zdroj]
SDH Jámy – historická jednotka se stříkačkou

Sbor dobrovolných hasičů v Jamách vznikl po velkém požáru v roce 1888, který zcela zničil tři usedlosti a další značně poškodil. Hasičská jednota byla na popud faráře Václava Bezděka založena o rok později, v roce 1889.

Již od svého vzniku je hasičský sbor pořadatelem kulturních akcí v Jámách, pořádá plesy, taneční parkety a zúčastňuje se dalšího kulturního dění. V hasičském sboru pracují také děti a dorost. Obec sbor reprezentuje na okrskových, okresních i krajských soutěžích. Snaží se sestavit i družstvo žen. Samozřejmostí je zásahová jednotka.

Součástí sboru je též historická jednotka, která se může pyšnit 1. místem z mezinárodních závodů hasičských stříkaček tažených koňmi z roku 2009.[7] Tato „koňka" je klenotem vybavení sboru, je původní, nijak upravovaná, přitom plně funkční.

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel Jam[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Počet obyvatel 696 687 675 696 669 662 678
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 481 548 498 498 524 545 570[9]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tiefenloh na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Obec Jámy Historie. www.jamy.name [online]. [cit. 2012-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-20. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 200.
  6. ↑ a b Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. 
  7. ↑ Žďárský deník – Jámští hasiči vyhráli v Polsku
  8. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 598–599. 
  9. ↑ Tab.13 Vybrané údaje podle obcí v okrese Žďár nad Sázavou

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Města, městyse a obce okresu Žďár nad Sázavou
Baliny • Blažkov • Blízkov • Bobrová • Bobrůvka • Bohdalec • Bohdalov • Bohuňov • Borovnice • Bory • Březejc • Březí • Březí nad Oslavou • Březské • Budeč • Bukov • Bystřice nad Pernštejnem • Býšovec • Cikháj • Černá • Dalečín • Daňkovice • Dlouhé • Dobrá Voda • Dolní Heřmanice • Dolní Libochová • Dolní Rožínka • Fryšava pod Žákovou horou • Hamry nad Sázavou • Herálec • Heřmanov • Hodíškov • Horní Libochová • Horní Radslavice • Horní Rožínka • Chlumek • Chlumětín • Chlum-Korouhvice • Jabloňov • Jámy • Javorek • Jimramov • Jívoví • Kadolec • Kadov • Karlov • Kněževes • Koroužné • Kotlasy • Kozlov • Krásné • Krásněves • Křídla • Křižánky • Křižanov • Křoví • Kuklík • Kundratice • Kyjov • Lavičky • Lhotka • Lísek • Líšná • Malá Losenice • Martinice • Matějov • Měřín • Meziříčko • Milasín • Milešín • Mirošov • Moravec • Moravecké Pavlovice • Netín • Nížkov • Nová Ves • Nová Ves u Nového Města na Moravě • Nové Dvory • Nové Město na Moravě • Nové Sady • Nové Veselí • Nový Jimramov • Nyklovice • Obyčtov • Ořechov • Oslavice • Oslavička • Osová Bítýška • Osové • Ostrov nad Oslavou • Otín • Pavlínov • Pavlov • Petráveč • Pikárec • Písečné • Počítky • Poděšín • Podolí • Pokojov • Polnička • Prosetín • Račice • Račín • Radenice • Radešín • Radešínská Svratka • Radkov • Radňoves • Radňovice • Radostín • Radostín nad Oslavou • Rodkov • Rosička • Rousměrov • Rovečné • Rozseč • Rozsochy • Rožná • Ruda • Rudolec • Řečice • Sázava • Sazomín • Sejřek • Sirákov • Sklené • Sklené nad Oslavou • Skorotice • Skřinářov • Sněžné • Spělkov • Strachujov • Stránecká Zhoř • Strážek • Střítež • Sulkovec • Světnov • Sviny • Svratka • Škrdlovice • Štěpánov nad Svratkou • Tasov • Tři Studně • Ubušínek • Uhřínov • Ujčov • Újezd • Unčín • Vatín • Věcov • Věchnov • Velká Bíteš • Velká Losenice • Velké Janovice • Velké Meziříčí • Velké Tresné • Vepřová • Věstín • Věžná • Vídeň • Vidonín • Vír • Vlachovice • Vlkov • Vojnův Městec • Vysoké • Záblatí • Zadní Zhořec • Znětínek • Zubří • Zvole • Ždánice • Žďár nad Sázavou
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jámy&oldid=23124800“