Přeskočit na obsah

Jakub Malý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jakub Malý
Jakub Malý (portrét z r. 1889)
Jakub Malý (portrét z r. 1889)
Narození4. srpna 1811
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. března 1885 (ve věku 73 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
PseudonymBudislav
Povolánípřekladatel, spisovatel, novinář, učitel a redaktor
Tématadějiny českých zemí
Významná dílaVlastenský slovník historický
Manžel(ka)Marie Malá
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakub Malý, celým jménem Jakub Josef Dominik Malý (4. srpna 1811, Praha7. března 1885, Praha) byl český národní buditel a novinář, autor publikací z oboru historie a literatury, překladatel z angličtiny, francouzštiny a němčiny a autor několika encyklopedií. Používal též pseudonymy Budislav (pro básně) a Václav Pravda (především pro historické spisy).

Vystudoval na Karlově universitě filosofii a práva, seznámil se s mnoha tehdejšími vlastenci (Josef Kajetán Tyl, František Ladislav Čelakovský, Václav Hanka, František Palacký, Josef Jungmann). Začal psát básně do mnoha častopisů, živil se jako učitel jazyků. Spolupracoval s Jungmannem na sestavování Slovníku, pracoval jako redaktor a překladatel (redigoval literární časopis Denice)[1]. Vydával ostře protivládní politické články, historické spisy (Dějepis národu českého pro čtenáře každého stavu, 1863). Významně přispěl k vzniku českých všeobecných encyklopedií. Byl spolueditorem Riegerova slovníku naučného od druhého do posledního svazku. Po něm hned začal vydávat vlastní, devítisvazkový Stručný všeobecný slovník věcný. A hned poté (1884) byl až do své smrti hlavním redaktorem Ottova slovníku naučného. V této roli ho pak vystřídal Tomáš Masaryk.

Na sklonku života vydal své paměti, v nichž popsal situaci na počátku národního obrození (Naše znovuzrození). Mimo vlastní tvorbu překládal, především z angličtiny (Oliver Goldsmith, Washington Irving, William Shakespeare, učebnice angličtiny a knihy o amerických reáliích), francouzštiny, němčiny a polštiny. Je autorem prvního překladu Charlese Dickense z roku 1840. Psal i německy. Patřil k nejplodnějším českým spisovatelům své doby.

  • Národní české pohádky a pověsti, 1838
  • Spravedlivá kronika česká. Prostonárodní dějepis České země I–VII, 1844–45
  • Krátká mluvnice česká pro Čechy I–II, 1845–46
  • Příkladové české mluvy, 1846
  • Soustavný nástin slovesnosti, 1848
  • Napoléon Bonaparte I–II, 1848–49
  • Hraběte Lva Thuna úvahy o nynějších poměrech, hledíc zvláště k Čechám, 1848
  • Dějiny národu českého, 1849
  • Svět a jeho divy, 1851
  • František Ladislav Čelakovský, 1852
  • Amerika od času svého odkrytí až na nejnovější dobu I–VI, 1853–57
  • Riegerův slovník naučný (od 2. dílu byl hlavním editorem společně s Riegerem)
  • Úvahy Čecha o novém zřízení Rakouska, 1861
  • Mezi vzkříšením, 1862
  • Politické zlomky, 1862
  • Vymožení Rudolfova majestátu od stavů českých roku 1609, 1862
  • Dějepis národu českého I–II, 1864
  • Ukázka frazeologie česko-německé a německo-české, 1868
  • Rukověť anglického jazyka, 1870
  • Vzpomínky a úvahy starého vlastence, 1870
  • Shakespeare a jeho dílo, 1872
  • Výbor z drobných spisů I–III, 1872–76
  • Soustátí severoamerické a jeho ústava, 1872
  • Stručný obraz jazyka českého, 1872
  • Anglická čítanka, 1872
  • Stručný všeobecný slovník věcný I–IX, 1873–85
  • Populární poučení o pravopise českém, 1877
  • Vlastenecký slovník historický, 1877
  • Život a působení Jiřího Melantricha z Aventina, 1880
  • Naše znovuzrození: přehled národního života českého za poslední půlstoletí I–VI, 1880–84
  • Amerika, 1882
  • Vzorný dopisovatel, 1892.
  1. LENKA., Kusáková,. Literární kultura a českojazyčný periodický tisk, 1830-1850. [s.l.]: Academia ISBN 9788020020345. OCLC 793214809 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]