Jedličkův ústav
| Jedličkův ústav a školy | |
|---|---|
 Budova Jedličkova ústavu na Vyšehradě. | |
| Informace | |
| Zkratka | JÚŠ |
| Právní forma | příspěvková organizace |
| Zřizovatel | Praha |
| Datum založení | 1913 |
| Zaměstnanci | |
| Ředitel | Mgr. Petr Hrubý |
| Poloha | |
| Město | Praha |
| Adresa | Vyšehrad, V Pevnosti 13/4 |
| Identifikátory | |
| IČO | 70873160 (VR) |
| REDIZO | 600027341 |
| Oficiální web | www |
| Obory vzdělání | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jedličkův ústav a školy v Praze je nejstarší české zařízení pro děti a mládež s tělesným postižením, které se dodnes věnuje vzdělávání, rehabilitaci, sociálním službám, komplexnímu rozvoji dovedností, využití tvůrčího potenciálu a zlepšení kvality života lidí s handicapem (vozíčkářům, mládeži po úrazech, dětem se somatickým znevýhodněním, s kombinovaným postižením, u některých služeb dokonce celé rodině s dítětem s tělesným postižením apod.).
Historie
[editovat | editovat zdroj]
.JPG?lang=cs)
Jedličkův ústav byl založen na jaře roku 1913 na základě iniciativ pražského Spolku pro výchovu mrzáků. Založení ústavu je spojeno především s MUDr. Rudolfem Jedličkou, předsedou Spolku, jehož jméno je v názvu už od listopadu téhož roku.[1] Od samých počátků byla patrná snaha o vybudování léčebné a vzdělávací instituce na novátorských, vědecky podložených, medicínsky obhajitelných, ekonomicky svépomocných a pedagogicky alternativních základech. O potřebě vzniku ústavu svědčí, že již v září 1913 informoval tisk o jeho přeplnění a nutnosti rozšíření.[2]
Ústav v tomto pojetí znamenal funkční a stabilní organizaci, která měla racionální uspořádání a zároveň poskytovala prostor a bezpečí pro individuální rozvoj klientů. Přesně v tomto duchu byla naplňována idea zakladatele propojit při práci s konkrétními dětmi jinak oddělené obory jako pedagogiku, psychologii, medicínu, sociální práci, pracovní, mravní a estetickou výchovu v jeden celek a s využitím potenciálu významných osobností vytvořit autentický sociální systém.
František Bakule, Augustin Bartoš, Rudolf Jedlička, Michal Jedlička, František Kábele, Jan Pfeiffer, Anežka Krčková, Jan Pičman, Marie Vágnerová a dílo mnohých dalších patří k tradici Jedličkova ústavu a škol, která je rozvíjena v týmové práci a dalších specifických aktivitách.
Budovy
[editovat | editovat zdroj]Sídlo ústavu je v pevnosti Vyšehrad v ulici V pevnosti 13/4. Komplex dalších budov se nachází nedaleko na Pankráci (katastrální území Nusle) u ulic U Jedličkova ústavu a Na Topolce.
Zařízení ústavu jsou přístupná do značné míry i široké veřejnosti (Obchůdek Borůvka, Ta Kavárna, bazén, kulturní a sportovní akce).
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]- Literární kritik F. X. Šalda učinil Jedličkův ústav svým univerzálním dědicem.[3]
- Další Jedličkův ústav se nachází v Liberci.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jedličkův ústav na Vyšehradě. Národní listy. 11. 12. 1913, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Ze spolku pro výchovu mrzáků. Národní listy. 6. 9. 1913, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Popisek k fotu pomníku F. X. Šaldy. Pestrý týden. 12. 4. 1941, s. 9. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jedličkův ústav na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Jedličkův ústav Liberec