Jordan & Timaeus
| Jordan & Timaeus | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Datum založení | 1823 |
| Adresa sídla | Drážďany, Německo |
| Souřadnice sídla | 51°4′8,36″ s. š., 13°45′5,14″ v. d. |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | čokoládový průmysl |
| Divize | Drážďany |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jordan & Timaeus byla saská čokoládovna a továrna na kávoviny a cukrovinky se sídlem v Drážďanech a výrobní pobočkou v Děčíně-Podmoklech.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Roku 1823 podnik na předměstí Drážďan založili Gottfried Jordan (1791–1860) a August Fridrich Timaeus (1794–1875). Továrna se nacházela mezi dnešními ulicemi Timaeusstraße a Jordanstraße východně od Königsbrücker Straße v drážďanské čtvrti Antonstadt.
Firma vyráběla pochutiny, především kávoviny z cikorky, ječného sladu a fíků, čokoládu, ale i nudle. Továrna zpočátku neměla parní stroje, ani cukrovar, ale rok od roku se rozšiřovala. Roku 1830 si mohli oba podnikatelé dovolit parní stroj a přešli tak k výrobě čokolády. V tomto odvětví se firma stala světoznámou a v Německu značně napomohla ke zvýšení produkce domácí čokolády, a to na úkor spotřeby čokolády ze zahraničí. Ačkoliv byla výrobna na podzim roku 1845 zničena rozsáhlým požárem, nevznikly podniku dlouhodobé škody. Naopak, výrobna byla ještě rozšířena, přičemž se po jejím opětovném postavení v zimě mezi lety 1845 a 1846 firma soustředila vedle výroby hořké čokolády a tabulkové kakaové hmoty i na produkci jemnějších čokolád určených jako dezerty a pamlsky. Tím docílila obrovského úspěchu jak v Německu, tak i v zahraničí. Po smrti zakladatelů se stali majiteli firmy Ernst Jordan a Eduard, Albert a Gerhard Timaeus.
Pobočky
[editovat | editovat zdroj]Pobočky s výrobními závody nebo jen obchodní a skladové prostory byly zřízeny ve čtyřech městech monarchie:
- Podmokly, centrální výrobna pro Čechy: dvě klasicistní budovy z roku 1854, kdy byl provoz zahájen, se dochovaly ve Zbrojnické ulici čp. 1873/10 a v Tržní ulici; jsou chráněny od r. 1995 jako nemovité kulturní památky.[1] Jejich hodnota pro dějiny firmy je unikátní. Původní továtní budovy v Drážďanech byly sice násobně větší, ale měly stejný architektonický koncept. V lednu 1945 byla vybombardovány a během 50. let 20. století srovnány se zemí.
- Praha – pouze obchodní oddělení a sklad Podmokelské Továrny na cikorku, čokoládu a cukrovinky; sídlily na Novém Městě v Jindřišské ulici 16 od roku 1864[2], tedy jeden rok po svých konkurentech, bratrech Antonu a Emanuelovi Tschinkelových. Dvorní trakt domu byl stržen.
- Vídeň
- Budapešť.
Majitelé firmy byli jmenováni c. a k. dvorními dodavateli (K. und k. Hoflieferanten), tedy společností s právem dodávat své výrobky na císařský dvůr dvory arcivévodů v Rakousku-Uhersku), zároveň měli od roku 1853 licenci pro neomezený prodej ve všech zemích monarchie (Landesbefugnis), podobnou pozici si vydobyli i v Sasku. V českých zemích byla jejich vážným konkurentem téhož roku 1853 zaprotokolovaná firma Augustin Tschinkel v Lovosicích a v Krásném Poli, jež zkrachovala roku 1885.[3]
Podnik Jordan & Timaeus proslavila značka čokolády „Iordita“. Továrna postupně přešla jen do vedení rodiny Jordanových, v době hospodářské krize v Německu roku 1930 byla uzavřena a v roce 1945 znárodněna.
Děčín byl jako centrum průmyslové oblasti severních Čech s výhodnou železniční dopravou lákadlem také pro konkurenční drážďanskou firmu Hartwig & Vogel, která v Rozbělesích již roku 1893 otevřela svou čokoládovnu Diana, po znárodnění od roku 1948 známou jako Diana Děčín. Tovární budovy Jordan & Timaeus sloužily do roku 1998 jako sklady Severočeské energetiky a.s., která poté historické budovy nechala zrekonstruovat a upravit na „Obchodní centrum Jordanka“.[4]
Studie
[editovat | editovat zdroj]Koncem roku 2011 studie drážďanského vědeckého spolku (Wissenschaftler-Verein WIMAD) a univerzity TU Dresden dokázala, že první mléčná čokoláda pochází právě z Drážďan. Do té doby byli za vynálezce mléčné čokolády považováni Švýcaři a za zavedení výroby označován roku 1875. Drážďanská čokoládovna Jordan & Timaeus vyráběla oslího mléka mléčnou čokoládu údajně o 30 let dříve.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jordan & Timaeus na německé Wikipedii. (zčásti)
- ↑ Památkový katalog
- ↑ Allgemeines Adress- und Handels- Handbuch der Hauptstadt Prag sammt Vorstädten, Praha 1871, s. 22
- ↑ Pražský denník roč. 20, č.7, z 10. ledna 1885, edikt na straně 4
- ↑ Rekonstrukce areálu Jordanka
- ↑ Mitteldeutschland.com. Wer hats erfunden? [online]. 2010-12-09 [cit. 2011-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-13.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Illustrirte Zeitung. N. F. VIII. Band Nr. 508. S. 204. 205. Leipzig 1853.
- Dresdner Anzeiger 2. April 1875. 4. Beilage.
- Bettina Klemm. Einst Hochburg des Süßen. Sächsische Zeitung. 30./31. Dezember 2000. S. 10.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jordan & Timaeus na Wikimedia Commons - Ekkehard Muntschick. Deutschlands süßes Herz [online]. 2010-10-16 [cit. 2014-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-23.
- http://www.cokojordan.cz/ – děčínská čokoládovna Jordan navazující na tradici výroby čokolády v Děčíně, vytvořené právě čokoládovnou Jordan & Timaeus