Josef Fanta
Josef Fanta | |
---|---|
Narození | 7. prosince 1856 Sudoměřice u Tábora Rakouské císařství |
Úmrtí | 20. června 1954 (ve věku 97 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | architekt, vysokoškolský pedagog |
Manžel(ka) | Julie Fantová-Kusá |
Děti | Marie Breinlová, Eva Horlivá, Barbora Kameníčková Kelton |
Příbuzní | Jiří Kameníček Kelton synovec a zeť - podnikatel,
Petr Kameníček prasynovec - akademický malíř Jan Kameníček prasynovec |
Hnutí | secese |
Významná díla | Hlavní nádraží v Praze Wiehlův dům (Praha) |
Ovlivněný | Antonín Wiehl |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Fanta (7. prosince 1856 Sudoměřice u Tábora[1] – 20. června 1954 Praha[2] ) byl český architekt, návrhář nábytku, malíř, autor mnoha publikací (např. O svérázu krojovém a bytovém), věnoval se ochraně památek a byl významným mecenášem. Náleží ke generaci Národního divadla. V počátcích své kariéry patřil k představitelům novorenesance, spolupracoval a byl ovlivněn architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století.[3] Od počátku 20. století se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů české secesní architektury.
Život
[editovat | editovat zdroj]Po studiích se Josef Fanta stal asistentem Josefa Zítka (svého profesora a architekta, autora např. Národního divadla, Rudolfina) při stavbě Národního divadla. Fanta při této stavbě mimo jiné vytvořil novorenesanční lampu, která dodnes stojí před Národním divadlem. Poté působil jako asistent na České technice a profesor na ČVUT. Od roku 1918 byl členem České akademie věd a umění.
Autorsky se podílel mj. na stavbách Hlávkových kolejí v Praze, odbavovací budově dřívějšího Nádraží císaře Františka Josefa (dnes Hlavního nádraží v Praze), budov ondřejovské observatoře, domu Hlahol v Praze či Mohyly míru (památník bitvy u Slavkova). Jeho dílem je také budova současného Ministerstva průmyslu a obchodu, která se nese v duchu podobné stavby, realizované v letech 1912–1919 v japonské Hirošimě náchodským rodákem Janem Letzelem. Zabýval se také rekonstrukcemi památek (kostel svatého Václava na Zderaze a Slavína na Vyšehradě) a návrhy náhrobků ve spolupráci se sochařem Josefem Maudrem, Stanislavem Suchardou a Bohuslavem Schnirchem. Je považován za tvůrce secesní architektury a navazoval v ní na českou novorenesanční tradici 19. století.
Je autorem návrhu sgrafit například Wiehlova domu čp. 792 na Václavském náměstí (1894–96) společně s Mikolášem Alšem [4][5], výzdoby interiérů a uměleckoprůmyslových děl všech oborů - nábytek, keramika, divadelní opony, látky, koberce, prapory, vějíře, šperky, sklo, knižní dekory, vazby, diplomy, razítka, ex libris, tapety, intarzie, lampy, mříže, kliky, církevní bohoslužebné předměty, monstrance, kropenky, kalichy, kadidelnice kasule, pluviály amnooh jiných. Profesor architekt Josef Fanta celé dílo za svého života daroval Umělecko-průmyslovému a Technickému muzeu v Praze.
Jeho manželkou byla Julie Fantová-Kusá, významná pracovnice ženského emancipačního hnutí a starostka brněnského ženského spolku Vesna. Měli čtyři děti: dcery Marii, Evu a Barboru a syna Josefa, který zemřel na italské frontě na konci první světové války (27. 10. 1918). Dcera Marie se stala známou novinářkou a překladatelkou, psala pod pseudonymem Ma-Fa, měla dlouhodobý romantický vztah s českým politikem Janem Masarykem[6]. Eva provdaná Horlivá byla překladatelka, Barbora se provdala za svého bratrance Jiřího Kameníčka, zakladatele firmy na obráběcí stroje (později přejmenované na TOS Hostivař). Přátelil se s řadou osobností, například se spisovateli Juliem Zeyerem a Jakubem Arbesem, malířkou Zdenkou Braunerovou či astronomem Josefem Janem Fričem.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Architektonické a výtvarné
[editovat | editovat zdroj]Poznámka: Rok návrhu nemusí nutně odpovídat roku výstavby, jelikož některé návrhy byly vytvořeny mnoho let před samotným zahájením stavby.
- 1879
Spolupráce na dostavbě Národního divadla v Praze - návrhy stropní výzdoby interiéru, stropu hlediště, otervíracích mřížky stropu z prolamovaného plechu a vysokých pouličních svítilen před Národním divadlem
- 1880
Návrhy na řešení domové skupiny při Palackého mostě
- 1881
Návrh divadla pro Hradec Králové
- 1881-1882
Návrh sgrafit pro Dům umělců - Rudolfinum
- 1882
Návrh budovy pro dívčí internát a školu v Brně
- 1883
Návrh na výzdobu sgrafity pro činžovní domy arch. Schlaffra
Návrh domů pro stavitele Zábranského
- 1884
Návrhy domů v Praze-Karlíně pro arch. Maška
- 1884-1888
Úprava interiérů domu U černé růže v Praze Na Příkopech
- 1885
Návrh na úpravu záměčku v Modřanech pro stavitela radu Jenšovského
- 1886-1888
Návrh sgrafitové výzdoby dvorů národního muzea v Praze
- 1888-1889
Dostavba Hlávkových domů v Praze, Jungmannova ulice
- 1889
Návrh radnice v Josefově
- 1889-1890
Fontána před Domem umělců - Rudolfinum
- 1890
Sgrafita pro velký sál restaurační budovy na Slovanském ostrově v Praze
Návrh na budovu Plodiné burzy v Praze
- 1891
Účast na Jubilejní výstavě v Praze
- 1893
Návrh budovy Justičního paláce určeného pro severní stranu Staroměstského nám. v Praze
- 1894
Přestavba staré radnice v Berouně
- 1894-1896
Návrh sgrafit Wiehlova domu arch. Weihla v Praze, Václavské nám.
- 1895
Instalace pavilonu Národopisné československé výstavy
- 1896
Návrh na stavbu hvězdárny J. a J. Fričů v Ondřejově
Návrh na přístavbu a obnovu domu Jindřicha Mlsky v Týnci n. Sázavou
Návrh obnovy Husova rodného domu Husinci
- 1899-1900
Úprava Emauzského kláštera a okolí
- 1897-1909
Stavba ústředního pražského nádraží Františka Josefa I. (dnes Hlavní nádraží)
- 1897
Návrh přestavby staré hospodářské budovy na rodinný dům(Obereignerova vila) pro Vojtěcha Obereignera v Poděbradech
- 1898
Přestavba rohového domu na náměstí v klatovech pro účely spořitelny a záložny
Návrh na rodinný dům MUDr. Ant. Salzmanna v Klatovech
- 1898-1908
Oprava a dostavba děkanského chrámu Nanebevzetí P. Marie v Klatovech
- 1898-1902
Návrh na letní sídlo spisovatelky Gabriely Preissové Královka v Jevanech
- 1900
Návrh výstavního interiéru pražské Obchodní a živnostenské komory na Světové výstavě v Paříži
Návrh na úpravu Nového hřbitova a hřbitovního kostela v Poděbradech
Návrh na vilu dr. Koudely v Praze
- 1901
Návrh na novostavbu kostela ve Veltrusích
Úprava staršího stavení pro vlastní bydlení (usedlost Josefa Fanty)
- 1902-1904
Stavba Hlávkových studentských kolejí v Praze
- 1902-1909
Návrh na obnovu kostela sv. Václava Na Zderaze a na úpravu nejbližšího okolí
- 1903
Obnova kláštěrního kostela sv. Václava v Trutnově Návrh na lesovnu Vortová, upravenou pro letní pobyt biskupa královéhradeckého
- 1903-1904
Návrh přístavby hostince U české koruny v Chrástí
- 1903-1905
Stavba domu pražského zpěváckého spolku Hlahol
Přestavba kostela svatého Jana Nepomuckého v Rožmitále pod Třemšínem
- 1906-1907
Návrh výzdoby Prahy při návštěvě císaře Františka Josefa I.
- 1906-1912
Návrh památníku (Mohyla míru) padlým v bitvě u Slavkova na Moravě u Prace
- 1907
Návrh na stavbu budovy Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze
- 1908
Účast při instalaci Jubilejní výstavy obchodní a živnostenské komory v Praze
- 1909-1910
Návrh vily Bohumila Hobzeka v Hradci Králové [7]
Návrh na obnovu a vnitřní úpravu domu U Vejvodů v Praze
- 1910
Návrh ohradní mříže lamp a kovaných vrat pro farní kostel ve Zlonicích
Návrh vily (Vosmíkova vila) sochaře Čeňka Vosmíka v Praze na Hřebenkách
Návrh vily Kouřimka v Poděbradech
- 1911
Návrh budovy Všeobecného penzijního ústavu v Praze
- 1911-1912
Návrh stavby hřbitovního kostela v Přepychách
- 1913
Stavba fary v Chlumu
- 1918-1923
Přestavba radnice v Klatovech
- 1928-1932
Stavba budovy ministerstva obchodu (dnes Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky) Praha Na Františku (projekt 1925–1926, stavba 1928–1932).
Literární
[editovat | editovat zdroj]- O svérázu krojovém a bytovém (1895)
Ocenění díla
[editovat | editovat zdroj]- V roce 1926 mu byl udělen čestný titul doktora technických věd (dr. h. c.) Českého vysokého učení technického v Praze [8].
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Průčelí hlavního nádraží v Praze
-
Původní hala nádraží, dnes Fantova kavárna
-
Hlávkova kolej, Praha, Nové Město
-
Pomník Mohyla míru na Slavkovském bojišti
-
Západní historická kopule v Astronomickém ústavu na Ondřejově
-
Bývalá pracovna J. J. Friče na ondřejovské hvězdárně
-
Wiehlův dům na Václavském nám. v Praze (návrh ornamentálních sgrafit)
-
Spolkový dům Hlahol
-
Vosmíkova vila, Praha 5
-
Budova ministerstva obchodu, 1928–34[9]
-
Sv. Vaclav na Zderazě
-
Kostel svatého Jana Nepomuckého v Rožmitále
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Zemřel dr. arch. J. Fanta. Rudé právo. 22. 6. 1954, s. 2. Dostupné online.
- ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
- ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 23. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky. Číslo rejstříku 39967/1-1138 [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Josef Fanta https://www.payne.cz/3xS43787/FantaJosef.htm
- ↑ Vila Bohumila Hobzeka Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. na stránkách Slavné vily.
- ↑ Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04.
- ↑ http://www.mpo.cz/dokument18907.html, 18. 5. 2015.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Fanta, Josef, s. 209.
- ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 45, 67, 77, 82, 171, 199, 216.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Fanta na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Fanta
- Zuzana Lizcová. Josef Fanta - více než jen stavitel pražského Hlavního nádraží. archiweb [online]. 2006-12-06 [cit. 2011-04-17]. Dostupné online.
- Zdeněk Lukeš: Kolos na vltavském nábřeží. Jak to bylo s kontroverzním sídlem ministerstva? In: Lidovky.cz. 04.05.2017.
- Josef Fanta v informačním systému abART