Přeskočit na obsah

Josef Fanta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o českém architektovi. Další významy jsou uvedeny na stránce Josef Fanta (rozcestník).
Josef Fanta
Narození7. prosince 1856
Sudoměřice u Tábora
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. června 1954 (ve věku 97 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníarchitekt,
vysokoškolský pedagog
Manžel(ka)Julie Fantová-Kusá
DětiMarie Breinlová, Eva Horlivá, Barbora Kameníčková Kelton
PříbuzníJiří Kameníček Kelton synovec a zeť - podnikatel,

Petr Kameníček prasynovec - akademický malíř

Jan Kameníček prasynovec
Hnutísecese
Významná dílaHlavní nádraží v Praze Wiehlův dům (Praha)
OvlivněnýAntonín Wiehl
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Fanta (7. prosince 1856 Sudoměřice u Tábora[1]20. června 1954 Praha[2] ) byl český architekt, návrhář nábytku, malíř, autor mnoha publikací (např. O svérázu krojovém a bytovém), věnoval se ochraně památek a byl významným mecenášem. Náleží ke generaci Národního divadla. V počátcích své kariéry patřil k představitelům novorenesance, spolupracoval a byl ovlivněn architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století.[3] Od počátku 20. století se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů české secesní architektury.

Po studiích se Josef Fanta stal asistentem Josefa Zítka (svého profesora a architekta, autora např. Národního divadla, Rudolfina) při stavbě Národního divadla. Fanta při této stavbě mimo jiné vytvořil novorenesanční lampu, která dodnes stojí před Národním divadlem. Poté působil jako asistent na České technice a profesor na ČVUT. Od roku 1918 byl členem České akademie věd a umění.

Autorsky se podílel mj. na stavbách Hlávkových kolejí v Praze, odbavovací budově dřívějšího Nádraží císaře Františka Josefa (dnes Hlavního nádraží v Praze), budov ondřejovské observatoře, domu Hlahol v Praze či Mohyly míru (památník bitvy u Slavkova). Jeho dílem je také budova současného Ministerstva průmyslu a obchodu, která se nese v duchu podobné stavby, realizované v letech 19121919 v japonské Hirošimě náchodským rodákem Janem Letzelem. Zabýval se také rekonstrukcemi památek (kostel svatého Václava na Zderaze a Slavína na Vyšehradě) a návrhy náhrobků ve spolupráci se sochařem Josefem Maudrem, Stanislavem Suchardou a Bohuslavem Schnirchem. Je považován za tvůrce secesní architektury a navazoval v ní na českou novorenesanční tradici 19. století.

Je autorem návrhu sgrafit například Wiehlova domu čp. 792 na Václavském náměstí (189496) společně s Mikolášem Alšem [4][5], výzdoby interiérů a uměleckoprůmyslových děl všech oborů - nábytek, keramika, divadelní opony, látky, koberce, prapory, vějíře, šperky, sklo, knižní dekory, vazby, diplomy, razítka, ex libris, tapety, intarzie, lampy, mříže, kliky, církevní bohoslužebné předměty, monstrance, kropenky, kalichy, kadidelnice kasule, pluviály amnooh jiných. Profesor architekt Josef Fanta celé dílo za svého života daroval Umělecko-průmyslovému a Technickému muzeu v Praze.

Jeho manželkou byla Julie Fantová-Kusá, významná pracovnice ženského emancipačního hnutí a starostka brněnského ženského spolku Vesna. Měli čtyři děti: dcery Marii, Evu a Barboru a syna Josefa, který zemřel na italské frontě na konci první světové války (27. 10. 1918). Dcera Marie se stala známou novinářkou a překladatelkou, psala pod pseudonymem Ma-Fa, měla dlouhodobý romantický vztah s českým politikem Janem Masarykem[6]. Eva provdaná Horlivá byla překladatelka, Barbora se provdala za svého bratrance Jiřího Kameníčka, zakladatele firmy na obráběcí stroje (později přejmenované na TOS Hostivař). Přátelil se s řadou osobností, například se spisovateli Juliem Zeyerem a Jakubem Arbesem, malířkou Zdenkou Braunerovou či astronomem Josefem Janem Fričem.

Architektonické a výtvarné

[editovat | editovat zdroj]

Poznámka: Rok návrhu nemusí nutně odpovídat roku výstavby, jelikož některé návrhy byly vytvořeny mnoho let před samotným zahájením stavby.

  • 1879

Spolupráce na dostavbě Národního divadla v Praze - návrhy stropní výzdoby interiéru, stropu hlediště, otervíracích mřížky stropu z prolamovaného plechu a vysokých pouličních svítilen před Národním divadlem

  • 1880

Návrhy na řešení domové skupiny při Palackého mostě

  • 1881

Návrh divadla pro Hradec Králové

  • 1881-1882

Návrh sgrafit pro Dům umělců - Rudolfinum

  • 1882

Návrh budovy pro dívčí internát a školu v Brně

  • 1883

Návrh na výzdobu sgrafity pro činžovní domy arch. Schlaffra
Návrh domů pro stavitele Zábranského

  • 1884

Návrhy domů v Praze-Karlíně pro arch. Maška

  • 1884-1888

Úprava interiérů domu U černé růže v Praze Na Příkopech

  • 1885

Návrh na úpravu záměčku v Modřanech pro stavitela radu Jenšovského

  • 1886-1888

Návrh sgrafitové výzdoby dvorů národního muzea v Praze

  • 1888-1889

Dostavba Hlávkových domů v Praze, Jungmannova ulice

  • 1889

Návrh radnice v Josefově

  • 1889-1890

Fontána před Domem umělců - Rudolfinum

  • 1890

Sgrafita pro velký sál restaurační budovy na Slovanském ostrově v Praze
Návrh na budovu Plodiné burzy v Praze

  • 1891

Účast na Jubilejní výstavě v Praze

  • 1893

Návrh budovy Justičního paláce určeného pro severní stranu Staroměstského nám. v Praze

  • 1894

Přestavba staré radnice v Berouně

  • 1894-1896

Návrh sgrafit Wiehlova domu arch. Weihla v Praze, Václavské nám.

  • 1895

Instalace pavilonu Národopisné československé výstavy

  • 1896

Návrh na stavbu hvězdárny J. a J. Fričů v Ondřejově
Návrh na přístavbu a obnovu domu Jindřicha Mlsky v Týnci n. Sázavou
Návrh obnovy Husova rodného domu Husinci

  • 1899-1900

Úprava Emauzského kláštera a okolí

  • 1897-1909

Stavba ústředního pražského nádraží Františka Josefa I. (dnes Hlavní nádraží)

  • 1897

Návrh přestavby staré hospodářské budovy na rodinný dům(Obereignerova vila) pro Vojtěcha Obereignera v Poděbradech

  • 1898

Přestavba rohového domu na náměstí v klatovech pro účely spořitelny a záložny
Návrh na rodinný dům MUDr. Ant. Salzmanna v Klatovech

  • 1898-1908

Oprava a dostavba děkanského chrámu Nanebevzetí P. Marie v Klatovech

  • 1898-1902

Návrh na letní sídlo spisovatelky Gabriely Preissové Královka v Jevanech

  • 1900

Návrh výstavního interiéru pražské Obchodní a živnostenské komory na Světové výstavě v Paříži
Návrh na úpravu Nového hřbitova a hřbitovního kostela v Poděbradech
Návrh na vilu dr. Koudely v Praze

  • 1901

Návrh na novostavbu kostela ve Veltrusích
Úprava staršího stavení pro vlastní bydlení (usedlost Josefa Fanty)

  • 1902-1904

Stavba Hlávkových studentských kolejí v Praze

  • 1902-1909

Návrh na obnovu kostela sv. Václava Na Zderaze a na úpravu nejbližšího okolí

  • 1903

Obnova kláštěrního kostela sv. Václava v Trutnově Návrh na lesovnu Vortová, upravenou pro letní pobyt biskupa královéhradeckého

  • 1903-1904

Návrh přístavby hostince U české koruny v Chrástí

  • 1903-1905

Stavba domu pražského zpěváckého spolku Hlahol
Přestavba kostela svatého Jana Nepomuckého v Rožmitále pod Třemšínem

  • 1906-1907

Návrh výzdoby Prahy při návštěvě císaře Františka Josefa I.

  • 1906-1912

Návrh památníku (Mohyla míru) padlým v bitvě u Slavkova na Moravě u Prace

  • 1907

Návrh na stavbu budovy Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze

  • 1908

Účast při instalaci Jubilejní výstavy obchodní a živnostenské komory v Praze

  • 1909-1910

Návrh vily Bohumila Hobzeka v Hradci Králové [7]
Návrh na obnovu a vnitřní úpravu domu U Vejvodů v Praze

  • 1910

Návrh ohradní mříže lamp a kovaných vrat pro farní kostel ve Zlonicích
Návrh vily (Vosmíkova vila) sochaře Čeňka Vosmíka v Praze na Hřebenkách
Návrh vily Kouřimka v Poděbradech

  • 1911

Návrh budovy Všeobecného penzijního ústavu v Praze

  • 1911-1912

Návrh stavby hřbitovního kostela v Přepychách

  • 1913

Stavba fary v Chlumu

  • 1918-1923

Přestavba radnice v Klatovech

  • 1928-1932

Stavba budovy ministerstva obchodu (dnes Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky) Praha Na Františku (projekt 19251926, stavba 19281932).

Literární

[editovat | editovat zdroj]
  • O svérázu krojovém a bytovém (1895)

Ocenění díla

[editovat | editovat zdroj]
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Zemřel dr. arch. J. Fanta. Rudé právo. 22. 6. 1954, s. 2. Dostupné online. 
  3. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  4. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 23. Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky. Číslo rejstříku 39967/1-1138 [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-22]. Dostupné online. 
  6. Josef Fanta https://www.payne.cz/3xS43787/FantaJosef.htm
  7. Vila Bohumila Hobzeka Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. na stránkách Slavné vily.
  8. Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04. 
  9. http://www.mpo.cz/dokument18907.html, 18. 5. 2015.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Fanta, Josef, s. 209. 
  • ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 45, 67, 77, 82, 171, 199, 216.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]