Přeskočit na obsah

Josef Jiránek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Jiránek
Základní informace
Narození24. března 1855
Ledce, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. ledna 1940 (ve věku 84 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Žánryklasická hudba
Povoláníklavírista, hudební pedagog a skladatel
Nástrojeklavír
PříbuzníKarel Jiránek bratr
Alois Jiránek bratr
Stanislav Jiránek bratr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Jiránek (24. března 1855, Ledce u Mladé Boleslavi[1]9. ledna 1940, Praha[2]) byl český klavírista, hudební pedagog a skladatel.

Byl synem Petra Jiránka (1825–1899), řídícího učitele v Ledcích a ředitele kůru ve Všejanech. Otec byl všestranným hudebníkem. Hrál na všechny dostupné nástroje, a měl vlastní kapelu, pro kterou skládal taneční písničky. U něj získal Josef základní hudební vzdělání. Rodina zřejmě hudbou žila, neboť hudbě se profesionálně věnovali i další bratři: Alois, František, Karel a Stanislav.

V roce 1859 se rodina přestěhovala do Všejan, kde byl lesmistrem Karel Smetana, bratr Bedřicha Smetany. Bedřich Smetana rozpoznal Josefovo mimořádné nadání, přijal jej do své rodiny a učil jej hře na klavír a skladbě. Již v roce 1867 uspořádali v Loučni společný koncert ,a v roce 1881 vystoupili i v Praze. Vedle klavíru se učil i na housle a na harfu. Nastoupil přímo do druhého ročníku Varhanické školy v Praze, a po ročním studiu podnikl s violoncellistou Hanušem Wihanem koncertní turné po Čechách. V letech 18761877 učil zpěv na reálném gymnáziu v Praze.

V roce 1877 odešel za svým bratrem Aloisem do Ruska a učil na dívčím gymnáziu D. D. Obolenské v Charkově klavír, harfu, zpěv a hudební teorii. Zde také vznikla většina jeho skladeb a instrumentálních děl. V roce 1891 se vrátil do Prahy, a stal se profesorem klavíru na Pražské konzervatoři. Jako klavírista proslul zejména coby zasvěcený interpret skladeb Bedřicha Smetany. Při Smetanově jubileu v roce 1924 absolvoval na 50 koncertů v Čechách a v Jugoslávii. S rodinou Bedřicha Smetany zůstal ve styku i po jeho smrti. Učil na klavír Smetanovy dcery, i dcery Smetanových sester. Byl rovněž učitelem hudby v rodině hraběte Nostice.

Veřejně vystupoval až do svých 82 let. Kromě sólových koncertů doma i v zahraničí spolupracoval s Českým kvartetem, a byl činný i jako doprovazeč. Jako skladatel se po návratu z Ruska odmlčel. Důvodem bylo nejen časové vytížení pedagogickou a koncertní činností, ale i nástup nové generace českých skladatelů, se kterými nehodlal soutěžit.

Klavírní skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • Polonaise a-moll (1873)
  • Melancholie f-moll (1873
  • Mazurka G-dur (1874)
  • Variace
  • Kozácká ukolébavka
  • Salonní polka
  • Salonní valčík e-moll
  • Polka F-dur
  • Valse brilante G-dur

Komorní skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • 2 skladby pro troje housle
  • Elegie pro housle, violoncello a klavír
  • Klavírní kvintet g-moll
  • Drei Stimmungsbilder für Violoncello und Klavier

Orchestrální skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • Balada g-moll
  • Fantastické scherzo

Pedagogické práce

[editovat | editovat zdroj]
  • Cvičení úhozu (1901)
  • Stupnice ve dvojhmatech (1901)
  • Technická cvičení I–III (1903)
  • Škola akordové hry a akordových rozkladů (1905)
  • Nová škola stupnicové hry (1905)
  • Nová škola techniky a přednesu
  • 32 rhytmische Studien (spoluautor Conus)
  • Nová škola zběhlosti (Geläufigkeitsstudien)
  • Methodika počátečního vyučování hře klavírní (1920)
  • Ukázky zlehčení – slovním textem odůvodněné v klavírních skladbách Smetany, Chopina, Schumanna, Webera a Beethovena

Hudebně-teoretické práce

[editovat | editovat zdroj]
  • O klavírním přednesu (1926)
  • O Smetanových klavírních skladbách a jeho klavírní hře (1932)

Napsal rovněž celou řadu článků do časopisů a denního tisku, věnovaných převážně vzpomínkám na Bedřicha Smetanu, a další hudebníky své doby.

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. úmrtní oznámení. Národní politika. 10. 1. 1940, s. 8. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Blažena Pistoriusová: Josef Jiránek: umělecký a lidský portrét ve vzpomínkách, korespondenci a současné kritice, Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1957

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]