Joseph Orbeli
| Joseph Orbeli | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8.jul. / 20. března 1887greg. Kutaisi |
| Úmrtí | 2. února 1961 (ve věku 73 let) Petrohrad |
| Místo pohřbení | Bogoslovský hřbitov |
| Národnost | Arméni |
| Alma mater | 3. tifliské mužské gymnázium (do 1904) Fakulta orientalistiky Petrohradské státní univerzity (do 1911) |
| Povolání | orientalista, archeolog, veřejná postava, antropolog, historik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Ermitáž |
| Ocenění | Zasloužilý vědec Arménské SSR (1938) Leninův řád (1944) Řád rudého praporu práce (1945) Leninův řád (1957) … více na Wikidatech |
| Rodiče | Abgar Orbeli a Varvara Argutinská-Dolgoruká |
| Příbuzní | Leon Abgarovič Orbeli[1] a Ruben Orbeli[1] (sourozenci) |
| Funkce | prezident (Národní akademie věd Arménské republiky; 1943–1947) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Joseph Orbeli, arménsky Հովսեփ Աբգարի Օրբելի, (20. března 1887 Kutaisi, Gruzie – 2. února 1961, Leningrad) byl ruský orientalista arménského původu a ředitel Ermitáže v letech 1934-1951.[2]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Syn ze starého šlechtického rodu vyrůstal spolu se starším bratrem Leonem Orbelim u Petrohradu. V roce 1914 se stal univerzitním profesorem. Zabýval se především historií jižního Kavkazu ve středověku a podnikal vykopávky v Ani a Bagaranu.[3] Spolu s Nikolajem Marrem se účastnil průzkumu v tureckém Toprakkale. Jako ředitel Ermitáže budoval orientální sbírku a řídil muzeum přes složité období stalinismu. Založil arménskou akademie věd a byl jejím prvním prezidentem. V Norimberském procesu vystoupil 65. den jako svědek zničení památek Leningradu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Orbeli na německé Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Joseph Orbeli na Wikimedia Commons
