Křesťanství v Česku

K některému z proudů křesťanství se hlásí drtivá většina z 1 374 285 deklarovaných věřících hlásících se k církvi nebo náboženské společnosti (tj. z 13,06 % obyvatel) v České republice. Dominantní postavení zde má římskokatolická církev, k níž se při sčítání lidu v roce 2021 přihlásilo 976 853 obyvatel (tj. 9,28% populace České republiky, číslo obsahuje i katolíky bez bližší specifikace).

Velikostně teprve daleko za římskokatolickou církví následují jiná křesťanská uskupení, z nichž největší je pravoslavná církev s 40 681 věřícími , následuje Českobratrská církev evangelická (32 577 obyvatel) a Církev československá husitská (23 610 obyvatel). Z uvedených církví roste počtem pravoslavná církev díky tomu, že mezi jejími věřícími je výrazný podíl imigrantů a Čechů se zahraničními kořeny, zejména ruskými a ukrajinskými. K té se ovšem hlásí navíc mnoho cizinců, dlouhodobě pobývajících či pracujících v České republice (v roce 2001 jich bylo na 100 000).

Z dalších církví dosahují počtu přihlášených věřících nad deset tisíc ještě Svědkové Jehovovi, ke kterým se hlásilo 13 298 lidí, a Církev bratrská, ke které se v roce 2021 přihlásilo 10 762 obyvatel.

Statistika

Dlouhodobým trendem je pokles počtu občanů České republiky hlásících se ke křesťanským církvím. Mezi sčítáními lidu v letech 1991 a 2001 došlo k poklesu jejich podílu ze 43,9 % na 32,1 % všech obyvatel České republiky. Tento pokles přitom není u jednotlivých církví a denominací shodný. Zatímco malé evangelikalní církve a pravoslavné církve počet svých členů navyšovaly o desítky až stovky procent, u velkých tradičních církví došlo k velkému propadu, taktéž o desítky procent. Tento trend pokračuje i v novém tisíciletí, kdy byly registrovány některé zcela nové církve, jako charismatická Církev Křesťanská společenství nebo Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice.

Tradiční církve se naopak potýkají s odlivem věřících. Největší úbytek věřících ukázala statistika u římskokatolické církve, která ztratila 68 % věřících, což vzhledem k její velikosti činí 1 280 605 lidí – to je v absolutních číslech větší ztráta, než u všech ostatních zaostávajících církví dohromady. V letech 1991 až 2001 se k českobratrské církvi evangelické přihlásilo o 57 % méně věřících, k Církvi československé husitské o 55 % méně, ke Starokatolické církvi o 59 % osob méně. Počet osob hlásících se k Slezské církvi evangelické augsburského vyznání se (mimo jiné i v důsledku rozštěpení církve v roce 1995 a vzniku Luterské evangelické církve a. v.) snížil o 42 %. Odliv členů tradičních církví pokračoval (s výjimkou Starokatolické církve) i v první dekádě 21. století.

Určité problémy činí interpretace tak obrovských ztrát velkých tradičních církví. Řada komentátorů^[kdo?] je přičítá poklesu obliby církví a náboženství ve společnosti po pominutí polistopadové euforie, což mělo zapříčinit, že lidé v roce 1991 formálně a tradičně se sice hlásící k těmto církvím, ale de facto k nim nepatřící, se k nim v roce 2001 už nepřihlásili. Tato interpretace též vysvětluje, proč se tento jev projevil pouze u starých, velkých a zavedených církví: nové církve takovéto formální členy mají jen v minimální míře, neboť jednak dosud neměly příležitost si je vytvořit, jednak k formálnímu členství snáze lákají masové organizace. Až v druhé řadě jsou brány další vlivy – zejména pak nezdravá věková struktura věřících u zavedených církví, která ve svém důsledky vede k pomalému vymírání (nové a rostoucí církve pochopitelně netrpí ani tímto neduhem).

Tezi, že většina odpadlých příznivců římskokatolické církve z roku 1991 pochází z řad formálních a nepraktikujících „matrikových katolíků“, podporují i výsledky jejího vlastního výzkumu: její sčítání všech účastníků nedělních bohoslužeb provedené o prvních povelikonočních nedělích v letech 1999 a 2004 vykazuje sice pokles návštěvnosti bohoslužeb, ale ani zdaleka ne v tak drastickém rozsahu, jaký by plynul ze srovnání obou sčítání. Vypovídací hodnotu tohoto výzkumu však lze do jisté míry zpochybnit, protože byl proveden v poněkud odlišném časovém horizontu.

V roce 2011 se k nespecifikované křesťanské víře přihlásilo celkem 13 000 lidí. Ke „katolické víře“ se přihlásilo 71 138 lidí. Nespecifikovanou příslušnost k některé protestantské či evangelické církvi deklarovalo 8 211 lidí. Za nespecifikované věřící se označilo 707 649 lidí a téměř polovina české populace (4 774 000 lidí) odmítla poskytnout jakékoliv informace o své náboženské příslušnosti.

Církve podle deklarované náboženské příslušnosti v letech 1991, 2001, 2011 a 2021

Název církve	1991	2001	2011	2021
Církev římskokatolická	4 021 385	2 740 780	1 083 899	741 019
Pravoslavná církev v českých zemích	19 354	22 968	20 628	40 681
Českobratrská církev evangelická	203 996	117 212	51 936	32 577
Církev československá husitská	178 036	99 103	39 276	23 610
Náboženská společnost Svědkové Jehovovi¹	14 575	23 162	13 097	13 298
Církev bratrská	2 759	9 931	10 872	10 762
Řeckokatolická církev	7 030	7 675	9 927	8 309
Církev adventistů sedmého dne	7 674	9 757	7 394	7 162
Slezská církev evangelická a.v.	33 130	14 020	8 162	7 081
Apoštolská církev	1 485	4 565	4 934	4 958
Bratrská jednota baptistů	2 544	3 622	3 208	3 112
Církev Křesťanská společenství	neregistrovaná	neregistrovaná	9 387	2 306
Evangelická církev augsburského vyznání	neregistrována	14 885	6 645	2 048
Luterská evangelická církev a. v. v České republice	součást SCEAV	5 412	2 591	1 918
Jednota bratrská	nezj.	3 426	2 156	1 257
Křesťanské sbory	3 017	6 927	3 458	1 224
Evangelická církev metodistická	2 855	2 694	1 952	896
Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů	neregistrována	1366	923	713
Starokatolická církev v ČR	2 725	1 605	1 736	672
Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice	neregistrovaná	neregistrovaná	5 844	497
Slovo života	nezj.	nezj.	857	366
Společenství baptistických sborů	neregistrovaná	neregistrovaná	neregistrovaná	60

¹ Svědkové Jehovovi se svou věroukou výrazně odlišují od hlavního proudu křesťanství a ostatními církvemi proto nejsou považováni za křesťany.

Křesťanství v České republice z geografického hlediska

Podíl lidí bez vyznání roste s velikostí sídla od 46 % v obcích do 199 obyvatel až po 65 % ve městech nad 100 000 obyvatel.

Z regionálního hlediska je možno Českou republiku rozčlenit na tři velké oblasti:

• Jižní a střední Morava. Oblasti, jež se podobají náboženskou strukturou sousedním státům Slovensku a Rakousku – lidé bez vyznání tvoří velkou část obyvatelstva, ale římskokatolická církev si uchovává autoritu a má vliv na nemalou část obyvatelstva, zřetelný podíl aktivních věřících, v jediném okrese (Uherské Hradiště) je však vyšší podíl osob, které se při sčítání lidu 2001 samy považovaly za katolíky, než osob, které se považovaly za osoby bez vyznání.

• Podkrušnohoří. V pásu, který se táhne od Liberce podél hranic s Německem až k Chebu, jsou církevní struktury nesmírně slabé a církev má velmi nízký vliv na obyvatelstvo, jež se skládá v převážné míře z lidí bez vyznání. Věřící (převážně katoličtí) jsou nepočetní, je mezi nimi mnoho osob z národnostních menšin (romské, slovenské). Mnoho církevních budov zde zůstává i po roce 1989 ve špatném stavu (tj. chátrají), protože zájem o jejich obnovu je malý.

• Zbytek Čech, severní Morava a Slezsko. I zde výrazně převažují lidé bez vyznání, ale existují rozeznatelné komunity věřících. Na Valašsku a na Těšínsku je nejvyšší koncentrace protestantů v České republice.

Ekumenická spolupráce

Podrobnější informace naleznete v článku Ekumenická rada církví v České republice.

Zájmy většiny protestantských církví zastupuje Ekumenická rada církví v níž jsou sdruženy Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů, Církev bratrská, Církev československá husitská, Českobratrská církev evangelická, Evangelická církev augsburského vyznání v České republice, Evangelická církev metodistická, Jednota bratrská, Pravoslavná církev v českých zemích, Slezská církev evangelická augsburského vyznání, Starokatolická církev v ČR. Od roku 1999 je jeho přidruženým členem také Římskokatolická církev. Pozorovateli jsou Církev adventistů sedmého dne a také Federace židovských obcí. Do veřejného povědomí toto sdružení církví a náboženských obcí vstoupilo v souvislosti s projednáváním zákona o církevních restitucích v roce 2012.

Českobratrská církev evangelická a Slezská církev augsburského vyznání jsou členy Světové luterské federace, spolu s Církví československou husitskou, Církví bratrskou a Církví metodistickou jsou dříve zmíněné církve zastoupeny také Společenství evangelických církví v Evropě. Evangelikální církve se sdružují také v České evangelikální alianci.

Křesťanství a média

Česká televize a Český rozhlas mají ve svém programu křesťansky zaměřené pořady. Česká televize pravidelně vysílá každou neděli pořady Křesťanský magazín a Cesty víry. V letech 2006-2009 odvysílala na mládež zaměřený evangelizační pořad Exit 316. Při svátcích nebo zvláštních příležitostech vysílá křesťanské bohoslužby. ČRo 2 vysílá bohoslužby pravidelně každé nedělní dopoledne.

Ekumenická spolupráce se objevuje i v oblasti mediální. Křesťansky zaměřené vysílání má Radio Proglas od roku 2006 v České republice vysílá také salesiánská TV Noe. Křesťanské zpravodajství zajišťují portály ChristNet.cz a Křesťan Dnes (pobočka mezinárodní sítě novin společnosti The Christian Today). 4.5.2018 byla spuštěna česká verze webu Vaticannews.va přinášející zprávy o papežovi, Vatikánu, Katolické církvi a ze světa. Nejčtenějším vnitrocírkevním periodikem je Katolický týdeník.

Situaci křesťanských komunit ve světě sleduje Křesťanská mezinárodní solidarita nebo česká verze Hlasu mučedníků.

Církve a stát

Podrobnější informace naleznete v článcích Církev a náboženská společnost a Seznam církví a náboženských společností v Česku.

V České republice je sekulární stát určen článkem 2, odst. 1 Listiny základních práv a svobod: Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. Z opačné strany také čl. 16 odst. 2: Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.

Dlouhodobě diskutovaným problémem je otázka restituce církevního majetku, jejíž realizace by mohla v horizontu 30 let ve výsledku znamenat faktickou odluku státu a církve v České republice.

Související články

• Křesťanství
• Křesťanství v Evropě
• Římskokatolická církev v Česku
• Dějiny římskokatolické církve v Česku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu křesťanství v Česku na Wikimedia Commons

Portály: Česko | Křesťanství