Přeskočit na obsah

Karel Bělina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Bělina
Narození13. ledna 1947 (77 let)
Kutná Hora, Československo
BydlištěPovrly ČeskoČesko Česko
Povoláníhorolezec
Znám jakočeský prvovýstupce, pískovcový lezec a tvůrce zajištěné cesty v Děčíně
ChoťMiroslava Fróna Bělinová
Děti2 dcery
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Bělina (* 13. ledna 1947 Kutná Hora) je severočeský horolezec, pískovcový lezec a prvovýstupce. Na svém kontě má okolo pěti tisíc prvovýstupů na českých skalách a jako místní znalec je také spoluautorem několika horolezeckých průvodců. Některé z jeho prvovýstupů byly kontroverzní, osobně se však označuje za nejpilnějšího (minimálně) českého prvovýstupce.[1] V roce 2010 obdržel Karel Bělina jako jeden z vybraných dobrovolníků v Ústeckém kraji cenu Křesadlo, kterou uděluje ústecké Dobrovolnické centrum.[2]

V roce 2014 vytvořil na Pastýřské stěně v Děčíně (s podporou sponzora a města) zajištěnou cestu (via ferratu) s několika variantami tras, která patří mezi nejnavštěvovanější a nejznámější v Česku.[3] Via ferrata je známá daleko za hranicemi České republiky.[4] Děčínský magistrát následně zpochybnil bezpečnost této zajištěné cesty.[5]

Výstupy

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: příliš stručné a obecné, bylo by vhodné konkretizovat významnější výstupy a uvést zdroje
  • Vysoké Tatry
  • Alpy
  • Sasko

Prvovýstupy

[editovat | editovat zdroj]
  • přibližně 5 000 prvovýstupů na českých skalách[6]

Kontroverzní ferraty

[editovat | editovat zdroj]

Děčínská via ferrata nebyla poslední, kterou Karel Bělina vybudoval. Některé však byly značně kontroverzní. Bez povolení, navíc na nevhodném měkkém pískovci, vybudoval Karel Bělina v roce 2019 ferratu v lezecké oblasti na Českolipsku, známé jako Roklice.[7] (Jedná se o skalnaté údolí Dolského potoka mezi Holany, Sušicí a Dřevčicemi, které se nachází zhruba 1 km východně od hranice Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj[8]). Na výzvu podniku Lesy ČR, hospodařícího na zdejších lesních pozemcích, aby uvedl skály do původního stavu, Karel Bělina nereagoval, takže škody museli napravit místní lezci. Přesto skalní masív zůstal v důsledku nepovolené výstavby zajištěné cesty značně poškozen. Již předtím ohrozil Karel Bělina lezecké sportovní aktivity v této oblasti, když zde svévolně vykácel stromy kolem skal.[9]

Dále bez povolení a v rozporu se statusem lokalit, vyhlášených jako přírodní rezervace, postavil zajištěné cesty na Kozím vrchu mezi Mojžířem a Neštědicemi u Povrlů (okres Ústí nad Labem) a na Vrabinci u Těchlovic v okrese Děčín. Zajištěná cesta "Jízda zbrojnošů" na Vrabinci, vybudovaná bez povolení v roce 2018, byla dokonce uvedena v databázi českých ferrat.[10] Podle vyjádření zástupců Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vybudování těchto zajištěných cest bezprostředně ohrozilo hnízdění chráněných druhů ptáků v obou rezervacích, především kriticky ohroženého sokola stěhovavého, a zmíněné ferraty musí být odstraněny. Karel Bělina se proti tomu ohradil s tím, že ferraty bude bez povolení stavět dál.[11]

V červenci 2020 byl Karel Bělina zbaven funkce správce skal Českého horolezeckého svazu z důvodu, aby svaz nebyl spojován s jeho nelegálními ferratami.[12] Staviteli nelegálních ferrat byla v přestupkovém řízení vyměřena pokuta a zároveň byl vyzván k jejich odstranění, na výzvu však nereagoval. Počátkem roku 2021 proto Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO České středohoří, společně s obcí Těchlovice a Českým horolezeckým svazem nechala odstranit všech sedm zajištěných cest, které byly nelegálně vybudovány v přírodní rezervaci Vrabinec. S odstraněním kovových konstrukcí, včetně 300 metrů lan, pomohli místní horolezci a zejména příslušníci jednotky Hasiči - Rescue. S výjimkou období hnízdění chráněných druhů ptáků zůstávají legální horolezecké aktivity v oblasti Vrabince i nadále povoleny.[13][14]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Decinsky.denik.cz: Horolezec Karel Bělina: Prvovýstupů mám zřejmě nejvíce v celé Evropě
  2. ↑ Křesadlo 2010: Karel Bělina, Povrly [online]. Český rozhlas, 2011-03-09 [cit. 2020-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-26. 
  3. ↑ Rockempire.cz: Karel Bělina vypráví jak vznikala děčínská ferrata. www.rockempire.cz [online]. [cit. 2017-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-06. 
  4. ↑ VEHSLAGE, Dany; VEHSLAGE, Thorsten. 25 Klettersteige in Europa mit besonderem Charakter. 3. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2022. 22-25 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7562-0415-1. (německy) 
  5. ↑ SNÍTIL, Luděk. Karel Bělina: Posudek na ferratu je blábol. Děčínský deník [online]. 2016-07-03 [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ Skalní oblasti- Karta lezce
  7. ↑ V údolí Roklice postavil Bělina další ferátu, horolezci mu chtějí zabránit v pokračování. Horydoly.cz [online]. 2019 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ Seznam. Roklice [online]. mapy.cz [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ ČAČKOVÁ, Lýdia. Ferrata v Roklici odstraněna. Montana. 2019, čís. 4, s. 83. 
  10. ↑ Jízda zbrojnošů – Vrabinec [online]. viaferraty, 2018-10-19 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ Sedmdesátník staví ferraty bez povolení a chce v tom pokračovat. I přes nesouhlas ochránců přírody [online]. Praha: Česká televize (ČT24), 2020-07-08 [cit. 2020-07-08]. (Reportáž byla vysílána ve zpravodajství na ČT24 a v Událostech ČT 7. 7. 2020). Dostupné online. 
  12. ↑ Zprávy od horolezců: Karel Bělina byl odstraněn z funkce správce skal
  13. ↑ NITSCH, Ondřej. Ochranáři přírody odstranili nelegální ferratu v rezervaci Vrabinec. Děčínský deník [online]. 2021-02-09 [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Ferraty v rezervaci Vrabinec v Českém středohoří vytlučeny [online]. Lezec.cz [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. 

Film

[editovat | editovat zdroj]
  • 1993: Ostrov čarodějů; Námět, scénář, režie: Pavel Štingl, sportovní dokument ČT, 42 minut

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jan Hoblák: Ostrov
  • Jiří Rosol: Tisá, Rájec, Sněžník, Špičák
  • kolektiv: Dubské skály
  • Ptačí stěny
  • kolektiv: Krušné hory a České středohoří
  • časopis Lidé a hory 3/2018, rozhovor, Osobnosti čísla: Karel Bělina

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Bělina&oldid=22103093“