Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Sierakowice)
| Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské Sierakowice | |
|---|---|
_ID_640085.jpg?lang=cs) Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v roce 2017 | |
| Místo | |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezsko |
| Gmina | Sośnicowice |
| Obec | Sierakowice |
| Souřadnice | 50°16′48,36″ s. š., 18°28′19,2″ v. d. |
  Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské Sierakowice | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | gliwická |
| Děkanát | Pławniowice |
| Farnost | farnost svaté Trojice v Rachowicích |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | užíván |
| Zasvěcení | Kateřina Alexandrijská |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1675 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | dřevo |
| Další informace | |
| Adresa | ul. Wiejska 1, 44-156 Sierakowice |
| Kód památky | A/298/50 a A/360/60 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (polsky: Kościół św. Katarzyny Aleksandryjskiej) je historický římskokatolický dřevěný kostel v obci Sierakowice, gmina Sośnicowice, okres Gliwice, Slezské vojvodství a náleží k děkanátu Pławniowice, diecéze gliwická, je filiálním kostelem farnosti svaté Trojice v Rachowicích.
Dřevěný kostel je v seznamu kulturních památek Polska pod číslem A/298/50 z 18. března 1950 a A/360/60 z 10. března 1960[1] a je součástí Stezky dřevěné architektury v Slezském vojvodství.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemné zmínky o existenci církevní stavby pocházejí z roku 1447.[2] V 15. století byl protestantským kostelem. V roce 1673 byl kostel stržen a v roce 1675 znovu postaven na stejném místě a zasvěcen svaté Kateřině Alexandrijské.[3] Stavitelem byl tesař Józef Jozka. Kostel byl opravován v letech 1819, 1886, 1947, 1953 a 1957. Rozsáhlá oprava byla provedena v letech 1963–1972.[2][4]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Jednolodní orientovaná dřevěná stavba roubené konstrukce na zděné podezdívce, bedněna šindelem. Závěr lodi (kněžiště) je trojboký se sakristií na severní straně. Loď má půdorys obdélníkový. Sedlová střecha lodi a kněžiště je krytá šindelem. Střecha sakristie je pultová krytá šindelem. Sanktusník je ukončen barokní bání. V ose západního průčelí je přisazena čtyřboká zužující se dřevěná věž štenýřové konstrukce zakončena jehlancovou střechou, která je krytá šindelem. Kostel je obtočen nekrytými sobotami.[2][3]
Interiér
[editovat | editovat zdroj]V lodi je plochý strop. Vítězným obloukem prochází profilovaný dřevěný trám. V západní části je hudební kruchta podepřená šesti dřevěných sloupech, z nichž dva jsou tordované a pocházejí z 17. století.[4] Vnitřní vybavení je převážně barokní. Hlavní oltář z roku 1678 s obrazem svaté Kateřiny Alexandrijské. Na evangelijní straně je boční oltář ze 17. století (po roce 1675) s obrazem Ježíšovo srdce z 19. století a sochami sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty. Na epištolní straně je boční oltář z 19. století s obrazem Panny Marie Čenstochovské (před rokem 1800) a sochami sv. Rocha, sv. Kateřiny a sv. Zikmunda. Ambona a křtitelnice jsou barokní a pocházejí z 18. století. Varhany na hudební kruchtě byly vyrobeny varhanářem Hawlem z Pyskowic v roce 1827. V lodi pod podlahou se nachází pohřební krypta. V roce 2001 byly odkryty polychromie z 17. století, které byly následně restaurovány v letech 2003–2010.[4][5] Polychromie je provedena v podobě Bible chudých (Biblia pauperum).[2] Do roku 1992 byly v kostele gotické sochy sv. Marie Magdalény, Matky Boží s dítětem a sv. Kateřiny, byly zcizeny.
Okolí
[editovat | editovat zdroj]Kostel se nachází ve východní části vesnice a je obklopen hřbitovem, který je oplocen a má dřevěnou vstupní branku s jehlancovou střechou krytou šindelem. V blízkosti kostela stojí kaple sv. Jana Nepomuckého.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel -
Soboty -
Hlavní oltář -
Polychromie v lodi -
Kruchta -
Polychromie -
Polychromie
_ID_640085.jpg?lang=cs)
.JPG?lang=cs)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół św. Katarzyny Aleksandryjskiej w Sierakowicach na polské Wikipedii.
- ↑ Narodowy Instytut Dziedzictwa: Rejestr zabytków nieruchomych – województwo śląskie Archivováno 26. 6. 2017 na Wayback Machine.. [cit.2017-10-24]. Dostupné online Archivováno 26. 6. 2017 na Wayback Machine.. S. 59 (polsky)
- ↑ a b c d MUCHA, Agata. Kościół fil. pw. św. Katarzyny Aleksandryjskiej, Sierakowice - Zabytek.pl. zabytek.pl [online]. 2014-09-17 [cit. 2017-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24. (polsky)
- ↑ a b Drewniany kościół pw. św. Katarzyny Aleksandryjskiej w Sierakowicach. www.slaskie.travel [online]. [cit. 2017-10-24]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b c Koscioly Drewniane - Schrotholzkirchen - Sierakowice – kościół filialny p.w. św. Katarzyny Aleksandryjskiej. www.kosciolydrewniane.eu [online]. [cit. 2017-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-10.
- ↑ Kościoły drewniane. www.kosciolydrewniane.pl [online]. [cit. 2017-10-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KUBIT, Bożena. Sierakowice, kościół pw. św. Katarzyny Aleksandryjskiej, ulotka wydana z okazji X Gliwickich Dni Dziedzictwa Kulturowego, Gliwice 2012 (polsky)
- SZADKOWSKA, Anna. "Polichromie w kościele pw. św. Katarzyny Aleksandryjskiej w Sierakowicach" w "Wiadomości konserwatorskie województwa śląskiego" t. 3, Katowice 2011 (polsky)
- Podle: kněze Jerzy Pudełko, Anna Szadkowska "Biblia Pauperum na Śląsku. Malowidła w kościele pw. św. Katarzyny Aleksandryjskiej w Sierakowicach", Gliwice 2010 (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské na Wikimedia Commons
