Přeskočit na obsah

Květa Fialová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Květa Fialová
Květa Fialová během křtu dotisku knihy Květa Fialová – Štěstí tady a teď (2009)
Květa Fialová během křtu dotisku knihy Květa Fialová – Štěstí tady a teď (2009)
Narození1. září 1929
Veľké Dravce
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí26. září 2017 (ve věku 88 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníLazisko
Alma materJAMU v Brně
ChoťJiří Josek
Pavel Háša
DětiZuzana Hášová

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květa Fialová a Jaroslav Marvan (film Plavecký mariáš, 1952)

Květa Fialová (1. září 1929 Veľké Dravce26. září 2017 Praha) byla česká divadelní, filmová a televizní herečka, manželka režiséra Pavla Háši.

Květa Fialová se narodila roku 1929 ve Veľkých Dravcích na Slovensku. Její matkou byla výtvarnice a sochařka Květoslava Fialová a otcem Vlastimil Fiala pocházející z Opočnice u Poděbrad,[1] vojenský letec a legionář v Rusku[2]. Fialová o rodičích říkala, že „maminka byla buddhistka, tatínek přísný evangelík“.[3] Rodina žila na Slovensku do roku 1938, kdy byla po připojení obce Veľké Dravce k Maďarsku vyhnána. Přestěhovala se do ŽďáruPolice nad Metují a později do Borohrádku.

Na konci války, v květnu 1945, ji znásilnili dva vojáci Rudé armády. Sama byla potom svědkem jejich popravy zastřelením před plukem. Ve svých vzpomínkách uvádí, že od té doby si zprotivila sex.[4]

Po skončení války vystudovala v letech 1947–1951 činoherní herectví na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.[5] Působila v několika oblastních divadlech, v Českém Těšíně (bezprostředně po skončení války před nástupem na JAMU),[6] Opavě (1950–1951), Českých Budějovicích (1951–1954), v Kolíně (1954–1956) i v Martině na Slovensku (1956–1957).[7] Od roku 1958 byla v angažmá v pražském Divadle ABC, které v té době řídil Jan Werich. Po sloučení Divadla ABC s Městskými divadly pražskými zde působila od roku 1963 až do roku 1990[8] a v dalších letech jako stálý host.

Ve filmu se objevila už ve 40. letech a sehrála řadu postav ve více než 120 filmech.[9] Stejně tak později v televizních inscenacích a seriálech, i v dabingu. Zřejmě nejznámější rolí je postava barové zpěvačky Tornado Lou v parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera (známou písničku Když v baru houstne dým za ni nazpívala Yvetta Simonová).

Květa Fialová se poprvé krátce provdala v 21 letech za dramaturga Jiřího Joska[9] (v autoritní databázi Národní knihovny je uvedena i varianta jejího jména Květa Josková[10]). Podruhé prožila v manželství půlstoletí, a to s režisérem Pavlem Hášou až do jeho smrti 5. srpna 2009. V prosinci roku 1962 se jim narodila dcera Zuzana,[11] od které měla vnučku Dominiku.

Hlásila se k buddhismu.[4]

Zdravotní komplikace a úmrtí

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 na letní dovolené měla srdeční problémy, a pak ji postihla plicní embolie, kvůli které nemohla ani na pohřeb manžela Pavla Háši.[12] V únoru 2015 prodělala srdeční infarkt.[12] Od dubna roku 2015 žila v Alzheimercentru ve středočeských Průhonicích.[4] V září 2017 byla převezena kvůli zdravotním komplikacím do pražské Thomayerovy nemocnice. Zemřela stejně jako její manžel na Alzheimerovu chorobu,[13] a to 26. září 2017 ráno ve věku 88 let.[9]

Divadelní role (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Filmografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasové role

[editovat | editovat zdroj]
  • 1991 – Lenka Procházková: Čtyři ženy Alexandra Makedonského. Osoby: Alexandr Makedonský (Oldřich Vízner), Olympia, jeho matka (Květa Fialová), Aristoteles (Ilja Racek), Kleitos, pobočník Alexandra (Václav Knop), Néfastión, pobočník Alexandra (Ivan Gübel), Parmenión, generál (Antonín Molčík), zpravodaj (Josef Somr), Dareios, velekrál Persie (Vladimír Brabec), babička, jeho matka (Stella Zázvorková), Stateira, jeho žena (Jana Štěpánková), Roxana, jeho dcera (Dana Batulková) ad. Režie: Ivan Chrz
  • 2006 George Tabori: Matčina Kuráž, Český rozhlas, překlad: Petr Štědroň, hudba: Marko Ivanovič, dramaturgie: Martin Velíšek, režie Aleš Vrzák. Osoby a obsazení: syn (Jiří Ornest), matka (Květa Fialová), Kelemen (Jiří Lábus), Usoplenec (David Novotný), německý důstojník (Jaromír Dulava), 1. policista (Stanislav Zindulka), 2. policista (Antonín Molčík), strýc Julius (Miloš Hlavica), Marta (Růžena Merunková), milenec + hlas (Vojtěch Hájek), milenec + hlas (Michal Zelenka), hlasy (Petra Jungmanová, Zdeněk Hess a Otmar Brancuzský), žena domovníka + hlas (Bohumila Dolejšová) a modlení + zpěv (Michael Dushinsky). Hra byla vybrána do užšího výběru v soutěži Prix Bohemia Radio 2006 v kategorii „Rozhlasová inscenace pro dospělého posluchače“.[14]
  1. Kronikář Otto Věříš z Opočnice pomáhal herečce Květě Fialové
  2. Vlastimil Fiala v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
  3. Rozhovor s Květou Fialovou
  4. a b c Pohnuté osudy: Herečku Květu Fialovou znásilnili při osvobození Rusové. Lidovky.cz [online]. 2015-10-06. Dostupné online. 
  5. Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 157. 
  6. Josef Tomeš a kol. Český biografický slovník XX. století I, s. 309.
  7. Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky I, s. 264.
  8. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána : Praha, 2001, str. 134, 191, ISBN 80-7243-121-8.
  9. a b c Zemřela Květa Fialová. Laskavá čarodějnice i Arizonská pěnice. ČT24. 2017-09-26. Dostupné online [cit. 2017-09-26]. 
  10. Archivovaná kopie. aut.nkp.cz [online]. [cit. 2017-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-26. 
  11. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána : Praha, 2001, str. 134, ISBN 80-7243-121-8
  12. a b Špatné zprávy o stavu Květy Fialové (88): Přestal jí fungovat mozek!
  13. SPÁČILOVÁ, Mirka. Zemřela Květa Fialová, kněžna z Babičky a Tornádo Lou z Limonádového Joe. iDNES.cz [online]. 2017-09-26 [cit. 2017-09-26]. Dostupné online. 
  14. Hry postupující do užšího výběru a soutěžící o Cenu Prix Bohemia Radio 2006 v kategorii „Rozhlasová inscenace pro dospělého posluchače“. [online]. Český rozhlas [cit. 2017-06-17]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]