Loket (hrad)
| Loket | |
|---|---|
 Hrad Loket | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotická architektura a románská architektura |
| Výstavba | 13. století |
| Materiál | kámen |
| Stavebník | Václav I. |
| Další majitelé | Přemyslovci |
| Současný majitel | město Loket |
| Poloha | |
| Adresa | Loket,  Česko |
| Ulice | Zámecká |
| Nadmořská výška | 427 m |
| Souřadnice | 50°11′13,1″ s. š., 12°45′15,98″ v. d. |
  Loket Loket, Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 37603/4-660 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Loket (německy Elbogen) je hrad, který se nachází ve stejnojmenném městě a tyčí se nad řekou Ohří v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Goticko-románský hrad Loket byl založen v první polovině 13. století. Na jeho místě se nacházelo staré slovanské hradiště zvané starý Loket. Hrad byl po svém postavení oporou králi Václavovi I. proti jeho synu Přemyslovi. Když se však Přemysl stal sám králem, zřídil kolem Lokte léna, o která se staral jeho zástupce loketský purkrabí. Tato léna propůjčoval německým pánům a rytířům za vojenskou pomoc v kraji. Na základě privilegia vydaného Janem Lucemburským v roce 1341 měli leníci tyto statky v dědičném držení, ale bez práva odkazovat je nečlenům rodu.
Za vlády Jana Lucemburského na hradě v době jeho nepřítomnosti v českých zemích dvakrát pobývala královna Eliška Přemyslovna s dětmi. Při jejím druhém pobytu král, který uvěřil varování Jindřicha z Lipé, že se Eliška chce zmocnit trůnu a vládnout prostřednictvím kralevice Václava (budoucího Karla IV.), hrad násilně obsadil. Zatímco Elišku s mladšími dětmi Jan vypověděl na Mělník, tříletého Václava nechal tři měsíce uvězněného v loketském sklepení a i poté se o něj staraly jen chůvy.[1] Přesto později Karel IV. hrad rád navštěvoval a zařadil ho mezi hrady, které nemají být zastavovány. Podle legendy právě při lovecké vyjížďce z Lokte narazil na horké prameny, což dalo vznik lázním Karlovy Vary.
V době husitských válek byl purkrabím Půta z Ilburka, který řídil obranu celého kraje proti husitům. V letech 1421,1427 a 1429 se husité pokoušeli hrad dobýt, ovšem bez úspěchu. 20. září 1434 zastavil král Zikmund hrad Loket s městem, Andělskou horu, město Ostrov a panství hroznětínské, falknovské a hartenberské svému kancléři Kašparu Šlikovi. Po smrti Kašparova bratra a dědice Matese roku 1487 došlo k dvojímu dělení šlikovských panství mezi Matesovy syny Mikuláše, Kašpara a Jeronýma v letech 1487 a 1489. Mocenský vzestup a spojení s evangelickými stavy přivedly Šliky do konfliktu s královskou mocí. Ve šmalkaldské válce (1546–1547) prohráli a jejich panství (předně Loket a Jáchymov) jim král zkonfiskoval. V roce 1551 propůjčil Ferdinand I. Habsburský Loket s purkrabstvím pánům z Plavna, ale pro jejich špatné hospodaření jim ho v r. 1562 odebral a propůjčil ho loketským měšťanům.
V době Rudolfa II. byl pro spiknutí proti císaři na Lokti vězněn Jiří Popel z Lobkovic, který zde v roce 1613 zemřel (druhé nejčastěji uváděné datum je 1607). Pohromy postihly město i hrad za třicetileté války. Evangeličtí stavové s pomocí mansfeldské posádky pod vedením rytíře Globnara po dlouhém obléhání (1620–1621) podlehli valdštejnským vojskům. V letech 1631–1632 se evangeličtí emigranti s rytířem Globnarem načas vrátili, ale poté museli definitivně odejít do exilu. V roce 1648 dobyli Loket Švédové a vyplenili ho. Město i hrad Loket začaly po třicetileté válce upadat a roku 1714 byl Loketský kraj připojen k Žatecku a obnoven byl až roku 1751.
Stavební úpravy
[editovat | editovat zdroj]První známá přestavba hradu byla již v době krále Václava I. Další stavební úpravy a přístavba byly prováděny za Jana Lucemburského, který hrad často využíval jako dočasné sídlo královského rodu. Zároveň s hradem bylo opevněno i město Loket. K nejstarším částem hradu patří markrabský dům a hlavní hradní věž (konec 14. století).
Roku 1473 došlo k požáru v jednom domě pod hradem. Ten se přenesl i na hrad, jenž s výjimkou samostatně stojícího Markrabského domu celý vyhořel. V období pozdní gotiky a nastupující renesance se na opravách hradu podílely tři generace Šliků a hrad se stal jejich reprezentačním sídlem i správním střediskem loketského kraje.[2]
Druhá velká přestavba a rozšíření hradu proběhlo v době šlikovské (1434–1547). Záměrem bylo přebudovat starý gotický hrad na pohodlnější rodové sídlo. Byly postaveny velké sálové prostory ve východním křídle hradu, hospodářské budovy a palác s gotickým arkýřem, kde se nacházejí cenné gotické fresky. Dále byla postavena kaple a hejtmanský dům. Na dvorské straně byla studna, odkud se voda rozváděla štolou po hradě.
Začátkem 19. století začalo bourání částí hradu, které nebylo možné snadno opravit, např. paláce byly sníženy o jedno patro. V letech 1792–1948 byla část hradu přeměněna na státní vězení.
Rotunda
[editovat | editovat zdroj]Při stavebních úpravách v 60. letech 20. století byly nalezeny pozůstatky románské rotundy z první poloviny 12. století, do jejíchž zdí bylo vestavěno později točité schodiště.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Na loketském hradě je vystaven pozůstatek největšího známého meteoritu, který dopadl na území nynější České republiky a který dostal jméno Zakletý purkrabí. Měl dopadnout na nádvoří hradu v srpnu roku 1422. Podle jiné pověsti byl nalezen ve studni.[3] Dopadem by ale měl vzniknout impaktní kráter zhruba desetkrát větší než meteorit,[4] takže několik metrů velký. Od své původní podoby se meteorit již značně zmenšil. Údajně vážil kolem 107 kg a byl velký jako koňská hlava. V roce 1812 byl rozřezán; největší kus, který váží zhruba 80 kg, je uložen v Přírodovědném muzeu ve Vídni. Další fragmenty se nacházejí v Národním muzeu v Praze a jiné v depozitáři sokolovského muzea.[5]
V prostorách bývalého vězení, které fungovalo až do roku 1948, je nyní expozice útrpného práva. Středověké mučicí nástroje jsou zde doplněny figurínami v životní velikosti, včetně zvukového doprovodu.[6]
Na skalním ostrohu v nádvoří hradu se nachází bronzová socha, která má představovat Gottsteina, vládce loketských skal, podsvětí a kamenů. V roce 2013 se ve čtenářské anketě idnes.cz o nejkurióznější sochu umístila v Karlovarském kraji na 2. místě.[7]
| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2015 | 105 372 |
| 2016 | 132 898 |
| 2017 | 150 213 |
| 2018 | 149 261 |
-
Hradní brána -
Hradní kobky -
Meteorit -
Gottstein
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zajímavosti z hradu a města Loket - Hrad Loket [online]. [cit. 2022-09-21]. Dostupné online.
- ↑ KAŠPAR, Pavel; HORÁK, Vladimír. Schlikové a dobývání stříbra. 1. vyd. Praha: Granit, 2009. 95 s. ISBN 978-80-7296-068-2. S. 84.
- ↑ Loketský meteorit vážil přes 100 kg. Jeho kusy najdeme v Indii i Americe. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-09-09]. Dostupné online.
- ↑ meteorite crater. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-09-09]. Dostupné online.
- ↑ VĚTROVCOVÁ, Dita. Loketský meteorit aneb zakletý purkrabí [online]. Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, 2011-01-17 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Historie útrpného práva ožívá v podzemí hradu Loket. Ze sklepení se line děsivý křik a sténání vězňů. Region [online]. 2020-03-06 [cit. 2021-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Nejkurióznější sochy jsou Sépie a skřítek Gottstein, rozhodli čtenáři. iDNES.cz [online]. 2013-03-21 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné v archivu.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Díl třináctý, Plzeňsko a Loketsko. 3. vyd. Praha: Argo, 1998. 258 s. ISBN 80-7203-185-6.
- ŠAMÁNKOVÁ, Eva; VONDRA, Jiří. Loket: Státní hrad, město a památky v okolí. 1. vyd. Praha: STN, 1963. 47 s.
- VOJKOVSKÝ, Rostislav. Loket: hrad ve stejnojmenném městě blízko Karlových Varů. Hukvaldy-Dobrá: Miroslav Bitter - PUTUJME, 2012. 51 s. ISBN 978-80-87712-25-2.
- GNIRS, Anton. Topographie der historischen und Kunst-Denkmale. Der politische Bezirk Elbogen. Praha: Verlag der Deutsche Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die Tschechoslowakische Republik, 1927. 360 s. S. 70–84. (německy)
- BRYCH, Vladimír; RENDEK, Jan. Hrady, zámky a tvrze západních Čech. 1. vyd. Praha: Academia, 2016. 615 s. ISBN 978-80-200-2329-2. S. 278.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Loket na Wikimedia Commons - Oficiální stránka
