Lužec nad Cidlinou
Lužec nad Cidlinou | |
---|---|
Kostel Svatého Jiří v Lužci nad Cidlinou | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Nový Bydžov |
Obec s rozšířenou působností | Nový Bydžov (správní obvod) |
Okres | Hradec Králové |
Kraj | Královéhradecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°12′49″ s. š., 15°24′43″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 525 (2024)[1] |
Rozloha | 11,72 km²[2] |
Katastrální území | Lužec nad Cidlinou |
Nadmořská výška | 229 m n. m. |
PSČ | 503 62 |
Počet domů | 233 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Lužec nad Cidlinou 203 503 62 Lužec nad Cidlinou obec@luzecnadcidlinou.cz |
Starosta | Petr Drahokoupil |
Oficiální web: www | |
Lužec nad Cidlinou | |
Další údaje | |
Kód obce | 570362 |
Kód části obce | 89273 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lužec nad Cidlinou (německy Luschetz an der Zidlina) je obec v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji. Vesnice stojí osm kilometrů jihozápadně od města Nový Bydžov v okrese Hradec Králové. Žije v ní 525[1] obyvatel. Obec patří do obvodu obce s rozšířenou působností Nový Bydžov a je členem dobrovolného svazku obcí Pocidlinsko. Vesnicí protéká Lužecký potok, který se v Chlumci nad Cidlinou vlévá do Cidliny.
Název
[editovat | editovat zdroj]Vlastní jméno Lužec vzniklo z podstatného jména luh (vlhký les v zaplavovaném nebo podmáčeném území) s přidáním zdrobňující koncovky –ec pro odlišení od větší vsi Luhu (Luhů). Současný název Lužec nad Cidlinou se používá od roku 1918.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Lužci pochází z roku 1325. Tento první záznam zmiňuje vladyku Slavibora z Lužce. Nálezy raně středověkých střepů dávají však tušit souvislé osídlení Lužce již od 10. století. Lužec je typickým představitelem lánové vsi – vesnice založené okolo dlouhé cesty procházející vesnicí. Na lužeckém katastru se dříve nacházely další dvě vsi – Nedakřevice a Žabí Lhotka.
Západně od Lužce ve 14. až 15. století stávala vesnice Nedakřevice.
V současnosti je obec plynofikovaná, napojena na vodárenskou soustavu a v roce 2010 byla uvedena do trvalého provozu čistírna odpadních vod. V obci se nachází obecní úřad, veterinární klinika, knihovna, pošta, potraviny, pohostinství, kadeřnictví, kosmetika i masáže. Od roku 2010 je do Lužce přesunuto sídlo společnosti ZEM a.s.
Kulturní život v obci podporuje několik zájmových sdružení: Myslivecký spolek, Sbor dobrovolných hasičů, fotbalový klub FK Lužec nad Cidlinou a HoKl Klub pravidelně pořádající cyklistické akce.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 993 | 1 072 | 1 085 | 1 044 | 1 067 | 1 040 | 1 053 | 778 | 784 | 678 | 625 | 555 | 504 | 505 | 492 |
Počet domů | 139 | 147 | 156 | 167 | 184 | 189 | 212 | 229 | 212 | 198 | 187 | 224 | 221 | 227 | 233 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1869–1980 Lužec nad Cidlinou byla obcí v okrese Nový Bydžov (1869–1950) a později v okrese Hradec Králové. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 patřila jako část města k Novému Bydžovu a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[6]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. června 2003.[7]
Znak obce je vyveden ve třech barvách: zlaté, bílé a dominantní zelené. Štít je tvořen pěti vodorovnými pruhy střídavě zelenými a bílými v poměru 8:1:1:1:1. Do horního zeleného pruhu vyrůstá zlatá lípa s devíti listy. Zelený štít vyjadřuje úzký vztah k půdě, zeleni, jíž je obec plná a zemědělství, s nímž je neodmyslitelně spjata. Znázorňuje také úsloví z počátku 20. století - „zelený Lužec“. Bílé pruhy symbolizují element vody. Připomínají, že se v minulosti v obci a v okolí vyskytovalo množství rybníků a „louží“. Voda také připomíná řeku Cidlinu, která je součástí názvu obce. Vlastní jméno „Lužec“ je pak odvozeno od slova „luh“ – vlhký les – se zdrobňující koncovkou –ec.
Devítilistá zlatá lípa znázorňuje košaté stromy, jež jsou dominantním prvkem obce. Symbol lípy samotný pak vyjadřuje sepětí s českým národem a Českou republikou.
Vlajka obce Lužec nad Cidlinou vychází z jejího znaku. Je vyveden taktéž ve třech barvách: zlaté, stříbrné a dominantní zelené barvě. Je tvořen pěti vodorovnými pruhy střídavě zelenými a stříbrnými v poměru 8:1:1:1:1. Do horního zeleného pruhu vyrůstá v horní žerďové části zlatá lípa která má devět listů tradičního srdcovitého tvaru. Poměr šířky k délce je 2:3. Opět se zde promítá úzký vztah k půdě, zeleni, zemědělství a vodě.[8]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Kostel svatého Jiří
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o kostelu v Lužci pochází z roku 1369. Kostel je od svého vzniku zasvěcen svatému Jiří, jen v období 15. a 16. století došlo k jeho zasvěcení i svatému Vojtěchovi. Kostel a duchovní správu obce měl nejprve na starost plebán.
Kostel byl roku 1680 barokně obnoven. V roce 1791 vyhořel, avšak byl opraven. V roce 1853 byla přistavěna průčelní věž, která nahradila starou dřevěnou zvonici gotického typu. Roku 1866 kostel opět zcela vyhořel, znovu byl postaven až v roce 1872. Naposled byl zásadně obnovován v letech 1939–1940. Současný kostel je jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží před západním průčelím. Interiér je plochostropý.
Autorem pseudorenesančního zařízení interiéru byl řezbář Josef Stoklasa z Jičína, obraz na hlavním oltáři je dílem malíře Vojáčka z roku 1873. Z vybavení starého kostela se dochovalo jen několik barokních andělíčků a cínová křtitelnice z 18. stol. Varhany pro kostel zhotovila r. 1873 pražská firma Stieglitz a Roith a nahradila tak zničený stroj z roku 1812. Dokladem poslední výrazné obnovy kostela jsou malovaná okna zhotovená podle návrhu malíře Františka Podešvy z roku 1939. Na rameni kříže na vrcholu věže v létě s oblibou vysedávají čápi.[9]
Od roku 2017 se kostel nachází ve vlastnictví Obce Lužec nad Cidlinou. V roce 2018 proběhla kompletní výměna střešní krytiny a byla vyhlášena sbírka na rekonstrukci.
Ostatní pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Křížek u kostela
- Před kostelem svatého Jiří se nachází Litinový křížek z první poloviny 19. století. Jeho původní umístění bylo na dnes již neexistujícím návrší u fary pod čtyřmi lípami, kde stál do roku 1868. Přemístění si vynutila stavba nové okresní silnice.
- Pomník obětem první světové války z roku 1928
- Z první světové války se nevrátilo 54 lužeckých občanů. Na jejich památku byl vybudován pomník padlým, který byl slavnostně odhalen 26. srpna 1928. Vytvořil ho chlumecký sochař O. Procházka nákladem 8 750 korun. Náklad na později vybudovaný plot činil 2 083 korun. Za druhé světové války byl roiku 1941 byl z pomníku odstraněn nápis „My jsme zemřeli – vy máte svobodu“. Dne 8. května 1970 byla u příležitosti 25. výročí konce druhé světové války na pomníku odhalena druhá deska s nápisem „V roce 25. výročí osvobození ČSR slavnou sovětskou armádou, vložena do památníku prsť z obce Ivanovka v Černicovské oblasti USSR, kde za druhé světové války po boku sovětských vojáků bojovali a umírali za naši svobodu příslušníci ČS armádního sboru.“
- Pomník mistra Jana Husa
- Pomník mistra Jana Husa byl v obci odhalen 6. července 1931, v den výročí Husova upálení. K jeho odhalení došlo z iniciativy místního sboru dobrovolných hasičů, kteří Husovy slavnosti pořádali již od počátku 20. století. Autorem pomníku je sochař K. Khun z Podhorního Újezdu u Hořic.
- Kaplička Panny Marie
- Roku 1858 nechala obec na své náklady vystavět kapličku Panny Marie. Uvnitř je umístěna barokní řezba Panny Marie Karlovské z první poloviny 18. století. Tuto sošku darovala hraběnka Anežka Kinská místnímu rychtáři Janu Volnému. Po požáru kostela svatého Jiří roku 1866 byla kaplička používána jako provizorní duchovní stánek.
- Socha svatého Linharta
- Barokní socha svatého Linharta, která pochází z první poloviny 18. století, původně stávala v klášterní zahradě chlumecké Lorety. Dnes se nachází v Lužci nad Cidlinou před domem čp. 74, kde je umístěna od roku 1845, kdy ji získal tehdejší lužecký farář Josef Pařízek od paní hraběnky Anežky Kinské.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 309.
- ↑ Udělené symboly – Lužec nad Cidlinou [online]. 2003-06-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ VÁCLAVÍK, Jan. Lužec nad Cidlinou. [s.l.]: Obec Lužec nad Cidlinou, 2000.
- ↑ Kostel sv. Jiří, Lužec nad Cidlinou. www.hrady.cz [online]. [cit. 2018-06-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lužec nad Cidlinou na Wikimedia Commons
- Galerie Lužec nad Cidlinou na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Lužec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Lužec nad Cidlinou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)