Lublinský trojúhelník

Lublinský trojúhelník
Vznik	28. července 2020
Úřední jazyk	litevština, polština a ukrajinština
Oficiální web	www.umcs.pl/pl/trojkat-lubelski-rzeczpospolita-wielu-narodow,21847.htm
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lublinský trojúhelník je trojstranná platforma pro politickou, hospodářskou, kulturní a sociální spolupráci mezi Litvou, Polskem a Ukrajinou, jejímž cílem je podpora integrace Ukrajiny do EU.

Země Lublinského trojúhelníku vyjádřily podporu obnově územní celistvosti Ukrajiny v mezinárodně uznávaných hranicích a vyzývají k ukončení ruské agrese proti ní. Lublinský trojúhelník podporuje udělení statusu Ukrajiny partnerem rozšířeným o NATO a uvádí, že udělení Ukrajiny akčního plánu členství v NATO je dalším nezbytným krokem tímto směrem.

Trojstranný formát je založen na tradicích a historických vazbách těchto tří zemí. Příslušné společné prohlášení podepsali ministři 28. července v polském Lublinu. Lublin byl vybrán konkrétně jako náznak středověkého Lublinského svazu, který vytvořil polsko-litevské společenství, jeden z největších států v té době v Evropě.

Myšlenka vytvoření takové organizace patří Adamu Czartoryskému, který vyjádřil Vjačeslav Čornovil.

Dějiny

Společné prohlášení ministrů zahraničních věcí Litvy, Polska a Ukrajiny Linase Linkevičiusa, Jaceka Chaputowicze a Dmytra Kuleby o vytvoření formátu bylo podepsáno 28. července 2020 v polském Lublinu.

1. srpna 2020 pozval ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba na druhé zasedání, které se má konat v Kyjevě, běloruského ministra zahraničních věcí Volodymyra Makeiho. Během hospodářského fóra v polském Karpaczi 10. září 2020 ředitel východního odboru polského ministerstva zahraničí Jan Hofmokl uvedl, že lublinský trojúhelník by měl být ve skutečnosti náměstí s Běloruskem. Podle něj měl Minsk v počáteční fázi zájem o tento politický projekt, ale později změnil názor.

17. září 2020 se uskutečnilo první setkání (ve formátu videa) národních koordinátorů Lublinského trojúhelníku, které vytvořili ministři zahraničních věcí Ukrajiny, Polska a Litvy v červenci 2020. Vasyl Bodnar (Ukrajina), Marcin Pszydach (Polsko) a Dalus Cekuolis (Litva) byli jmenováni koordinátory tohoto mechanismu trojstranné spolupráce. Strany jednaly o přípravách na další zasedání ministrů zahraničních věcí Lublinského trojúhelníku, které se má v Kyjevě uskutečnit z iniciativy ministra Dmytra Kuleby. Jedním z hlavních úkolů Lublinského trojúhelníku by měla být koordinace opatření Ukrajiny, Polska a Litvy, aby bylo možné účinně čelit výzvám a hrozbám pro společnou bezpečnost, mezi nimiž je prioritou čelit hybridním hrozbám z Ruska.

29. ledna 2021, během prvního online setkání Lublinského trojúhelníku, ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na briefingu uvedl, že Ukrajina, Litva a Polsko jsou pro vstup Běloruska do Lublinského trojúhelníku, ale čas ještě nenastal.

„

„Samozřejmě, bez Běloruska je lublinský trojúhelník trochu neúplný. Nakonec bychom chtěli, aby se připojilo demokratické Bělorusko a proměnilo „lublinský trojúhelník“ na lublinské „náměstí“. Ale čas na to ještě nenastal. Všichni současně chápeme, že situace v Bělorusku má dopad nejen na bilaterální vztahy země se sousedy, ale také na situaci v regionu jako celku, “shrnul Kuleba první schůzi Lublinský trojúhelník.

“

28. února 2021 vyšlo najevo, že na konci ledna 2021 zvolil běloruský prezident v roce 2020 Svitlana Tikhanovska nejprve kontakt s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou, kde nás pozval na schůzku v Lublinském trojúhelníku a čeká na pozvání na offline schůzku s panem Kulebou as Nejvyšší radou. Svitlana poznamenala, že chce, aby se „Lublinský trojúhelník“ stal „Lublinskou čtyřkou“.

Mechanismy spolupráce

Podle tohoto společného prohlášení Litvy, Polska a Ukrajiny by se ministři zahraničních věcí stran měli pravidelně scházet, zejména v oblasti mnohostranných aktivit, a za účasti vybraných partnerů. Rovněž budou organizovat konzultace na úrovni vedení ministerstev zahraničních věcí svých zemí a na těchto ministerstvech vytvářet pozice zástupců pro spolupráci v rámci Lublinského trojúhelníku.

Během prvního videokonferenčního setkání 17. září 2020 identifikovali národní koordinátoři hlavní aktivity lublinského trojúhelníku a dohodli se na zajištění udržitelné interakce mezi formátem na různých pracovních úrovních. Během setkání se dohodli na základních principech Lublinského trojúhelníku a nastínili plány spolupráce v blízké budoucnosti. Jedním z hlavních úkolů by měla být koordinace opatření tří států s cílem efektivně řešit aktuální výzvy a ohrožení naší společné bezpečnosti. Mezi prioritní témata spolupráce patří společná reakce na hybridní hrozby Ruska, zejména v boji proti dezinformacím. Zdůraznil se význam zachování úzké spolupráce v rámci mezinárodních organizací.

„

„Nespojují nás jen společné hodnoty a zájmy, ale také společná odpovědnost za budoucnost našich zemí a regionu, ve kterém žijeme a který je v posledních letech středem globální politiky,“ Vasyl Bodnar řekl.

“

Náměstci ministrů rovněž souhlasili se zahájením trojstranné tematické konzultace na úrovni ředitelů ministerstev zahraničních věcí tří zemí. Koordinátoři věnovali důležitou pozornost situaci v Bělorusku a některých dalších zemích v regionu. Vasyl Bodnar vyjádřil vděčnost partnerům za jejich trvalou podporu územní celistvosti a svrchovanosti našeho státu a podporu v boji proti ruské agresi. Rovněž informoval své kolegy o hlavních cílech krymské platformy a vyzval Polsko a Litvu k aktivní spolupráci v rámci platformy, jejímž cílem je zbavit Krym.

Dne 12. října 2020 předseda ukrajinské vlády Denis Shmygal upozornil na význam nově vytvořeného „Lublinského trojúhelníku“ a vyzval polského prezidenta Andrzeje Dudu k rozšíření jeho formátu, konkrétně k projednání možnosti setkání předsedů vlád v „ Lublinský trojúhelník “během jeho návštěvy Ukrajiny.

„

„Myslím, že tento formát je velmi užitečný. A jsem si jist, že tento formát lze rozšířit, nejen o politiku. Mohli bychom také diskutovat o společné historii, geopolitice, ekonomii a mnoha dalších věcech. Taková komunikace umožňuje do jisté míry strukturovat naši spolupráci ... Je to samozřejmě velmi užitečné a přibližuje evropskou integraci Ukrajiny, “uvedl.

“

Rovněž věří, že iniciativa krymské platformy je „mimořádně užitečná nejen pro hledání konkrétních řešení, ale také pro připomenutí problému okupace Krymu“.

Iniciativy

Znak LitPolUkrbrig

Meziparlamentní shromáždění

V roce 2005 bylo zřízeno meziparlamentní shromáždění Nejvyšší rady Ukrajiny, Seimas a Senát Polské republiky a Seimas Litevské republiky s cílem navázat dialog mezi třemi zeměmi v parlamentní dimenzi. Ustanovující schůze shromáždění se konala dne 16. června 2008 v Kyjevě, na Ukrajině. V rámci shromáždění existují výbory pro evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny, humanitární a kulturní spolupráci.

Společný tým

Litevsko-polsko-ukrajinská brigáda je nadnárodní jednotka se schopnostmi společné vojenské brigády určená k provádění nezávislých vojenských operací v souladu s mezinárodním právem nebo k účasti na těchto operacích. Skládá se ze speciálních vojenských jednotek tří zemí, vybraných z 21. střelecké brigády Pidgal (Polsko), 80. útočné brigády (Ukrajina) a praporu velkovévodkyně Biruty Ulanové (Litva).

Litevsko-polsko-ukrajinská brigáda byla zřízena v rámci trojstranné spolupráce v oblasti obrany v roce 2014. Poskytování vnitrostátního příspěvku k vysoce připraveným mnohonárodním vojenským formacím (rezervní dohody OSN, bojové taktické skupiny EU, síly reakce NATO), jakož i mezinárodní mírové a bezpečnostní operace pod záštitou OSN, EU, NATO a dalších mezinárodních bezpečnostních organizací - na základě mandátu Rady bezpečnosti OSN a v případě schválení parlamenty zúčastněných zemí.

Od roku 2016 je LitPolUkrbrig důležitým prvkem úsilí NATO o implementaci standardů NATO v ozbrojených silách Ukrajiny. Mezi hlavní činnosti brigády patří výcvik ukrajinských důstojníků a vojenských jednotek v těchto normách, plánování a plnění operačních úkolů a udržování operační připravenosti.

Vojáci litevsko-polsko-ukrajinské brigády na zahajovacím ceremoniálu cvičení „Anaconda-2016“ na testovacím místě Nova Deba v Polsku, červen 2016.

Srovnání zemí

název	Litva	Polsko	Ukrajina
Oficiální jméno	Litevská republika ( Lietuvos Respublika )	Polská republika ( Rzeczpospolita Polska )	Ukrajina
Symbol	</img>	</img>	</img>
Vlajka	</img>	</img>	</img>
Počet obyvatel	▲ 794 329	▼ 38 383 000	▼ 41 660 982
Náměstí	65 300 nejběžnějších km² (25 200 mil)	312 696 nejběžnějších km² (120 733 mil)	603 628 km² (233 062 mil)
Hustota obyvatelstva	43 osob / km²	123 osob / km²	73 osob / km²
Systém	Jednotná parlamentně-prezidentská ústavní republika
Kapitály	</img> Vilnius - 580 020 (810 290 metropolitních oblastí)	</img> Varšava - 1783321 (3100844 metropolitní území)	</img> Kyjev - 2 950 800 (3 375 000 metropolitní oblasti)
Největší město
Oficiální jazyky	Litevština ( de facto i de iure )	Polsky ( de facto a de iure )	Ukrajinština ( de facto a de iure )
Současný šéf vlády	Premiér Saulius Skvernalis (2016-současnost)	Premiér Mateusz Morawiecki ( Právo a spravedlnost ; 2017-současnost)	Premiér Denis Shmygal (2020-současnost)
Současná hlava státu	President Gitanas Nauseda (2019 - současnost)	Prezident Andrzej Duda ( Právo a spravedlnost ; 2015 - současnost)	President Volodymyr Zelensky ( Služebník lidu ; 2019 - současnost)
Hlavní náboženství	77,2% katolíků, 4,1% pravoslavných, 0,8% věřících, 0,6% luteránů, 0,2% reformátorů, 0,9% ostatních	87,58% římských katolíků, 7,10% těžko říct, 1,28% jiné víry, 2,41% nenáboženské, 1,63% nespecifikováno	67,3% pravoslavných, 9,4% řeckých katolíků, 0,8% římských katolíků, 7,7% nerozhodnutých křesťanů, 2,2% protestantů, 0,4% Židů, 0,1% buddhistů, 11,0% bez vyznání
Etnické skupiny	84,2% Litevců, 7,1% Poláků, 5,8% Rusů, 1,2% Bělorusů, 0,5% Ukrajinců, 1,7% ostatních	98% Poláci, 2% ostatní nebo nespecifikováno	77,8% Ukrajinců, 17,3% Rusů, 0,8% Rumunů a Moldavanů, 0,6% Bělorusů, 0,5% krymských Tatarů, 0,4% Bulharů, 0,3% Maďarů, 0,3% Poláků, 1,7% ostatních
HDP (nominální)	Šablona:Increase $54,219 млрд (2018) (80 місце) Šablona:Increase $20,355 на душу населення (2018) (42 місце)	Šablona:Increase $585.816 млрд (2018) (21 місце) Šablona:Increase $15,426 на душу населення (2018) (56 місце)	Šablona:Increase $161.872 млрд (2020 кошторис) (56 місце) Šablona:Increase $3,881 на душу населення (2020 кошторис) (119 місце)
Zahraniční dluh (nominální)	34,48 miliardy USD (2016) - 31,6% HDP	281 812 miliard $ (2019) - 47,5% HDP	47,9 miliard USD (2018) - 46,9% HDP
HDP (PKS)	Šablona:Increase $107 млрд (2018) (83 місце) Šablona:Increase $38,751 на душу населення (2018) (38 місце)	Šablona:Increase $1.215 трильйон (2018) (23 місце) Šablona:Increase $32,005 на душу населення (2018) (41 місце)	Šablona:Increase $429.947 млрд (2018) (48 місце) Šablona:Increase $10,310 на душу населення (2018) (108 місце)
Měna	Euro (€) - EUR	Polský zlotý (PLN) - PLN	Ukrajinská hřivna (() - UAH
Index lidského rozvoje	0.869 дуже високо 34 місце 0.774 дуже високо IHDI 13 місце	0.872 дуже високо 34 місце 0.801 дуже високо IHDI 27 місце	0.750 високо 88 місце 0.701 високо IHDI 54 місце

Vidět taky

• Východní partnerství

• Iniciativa Trojmoří
• Visegrádská skupina
• GUAM
• Mezimoří

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lublinský trojúhelník na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Люблінський трикутник na ukrajinské Wikipedii.