Přeskočit na obsah

Marie Terezie z Harrachu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Terezie z Harrachu
Nejvyšší hofmistryně císařského dvora
Ve funkci:
1899[1] – 20. srpna 1908
PanovníkFrantišek Josef I.
Nejvyšší hofmistryně císařovny
Ve funkci:
1897 – 1898
PanovniceAlžběta Bavorská
Nástupcecísařovna zavražděna
Palácová dáma
PanovniceAlžběta Bavorská

Rodné jménoMarie Terezie z Thurn-Taxisu
Narození7. ledna 1856
Praha Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. června 1908 (ve věku 52 let) nebo 20. srpna 1908 (ve věku 52 let)
zámek Prugg, Bruck an der Leitha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníHarrachovská hrobka v Horní Branné
Choť(1878) Jan Harrach (1828–1909)
RodičeHugo z Thurn-Taxisu (1817–1889) a Almerie Belcrediová (1819–1914)
DětiArnošt František (1879–1971)
PříbuzníChristiane Gräfin von Harrach[2] a Arnošt Linhart z Harrachu[2] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Terezie z Harrachu (rodným jménem Marie Terezie z Thurn-Taxisu, německy Maria Theresia Walentine Prinzessin von Thurn und Taxis; 7. ledna 1856 Praha20. srpna 1908 zámek Prugg, Bruck an der Leitha)[1] byla česko-rakouská šlechtična pocházející z rodu Thurn-Taxisů, provdaná za českého šlechtice, politika a mecenáše Jana Harracha. Působila na dvoře rakouské císařovny Alžběty Bavorské jako palácová dáma, následně jako její poslední nejvyšší hofmistryně (1897–1898) a nakonec až do své smrti zastávala post nejvyšší hofmistryně císařského dvora.

Jan Harrach na kresbě J. Vilímka z roku 1885

Mládí a sňatek

[editovat | editovat zdroj]

Pocházela z česko-rakouského šlechtického rodu Thurn-Taxisů, narodila se v Praze jako dcera Huga z Thurn-Taxisu (1817–1889) a jeho manželky Almerie z Belcredi (1819–1914). Roku 1878 se v Praze[3] provdala za osmadvacet let staršího ovdovělého šlechtice a politika Jana Františka Nepomuka Harracha (1828–1909),[4] mj. poslance rakouské Říšské rady a podporovatele rozvoje českého kulturního i politického života ve vrcholném období tzv. Národního obrození, mj. během budování Národního divadla v Praze.

Na dvoře císařovny

[editovat | editovat zdroj]

Patrně již od raného mládí působila na rakouském císařském dvoře ve Vídni jako jedna z palácových dam císařovny Alžběty Bavorské, manželky císaře Františka Josefa I. V roce 1897 se stala nejvyšší hofmistryní císařovny, v kteréžto funkci byla zodpovědná za chod jejího dvora. Tuto funkci zastávala až do smrti Alžběty 20. září 1898 po atentátu italského anarchisty v Ženevě. Z pozice svého úřadu zprostředkovávala převoz ostatků císařovny ze Švýcarska do Vídně a podílela se na organizací jejího pohřbu. U dvora od podzimu 1898[zdroj?] zastávala až do své smrti úřad nejvyšší hofmistryně císařského dvora.

Hrobka Harrachů v Horní Branné

Byla nositelkou titulů dáma Řádu hvězdového kříže (1879) a dáma Maltézského řádu, rovněž byla držitelkou velkokříže Řádu Alžběty (1898).[1]

Marie Terezie z Harrachu zemřela 20. srpna 1908 na rodinném zámku zámek Prugg u města Bruck an der Leitha v Dolních Rakousích ve věku 52 let. Pohřbena byla v rodinné hrobce Harrachů v Horní Branné u Semil.

S manželem, který měl celkem osm dětí z předchozího manželství,[5] počali jediného syna, Arnošta Františka (1879–1971). Byl rytířem Maltézského řádu a získal čestnou hodnost c. k. komořího. Jeho manželkou se roku 1905 stala Elisabeth hraběnka von Preysing-Lichtenegg-Moos (1883–1932).

  1. a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 152 a 386. 
  2. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Matriční záznam o sňatku Jana Nepomuka Františka Harracha s Marií Terezií Thurn-Taxis farnosti při kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze
  4. Oficiální stránky obce Horní Branná. www.hbranna.cz [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-10. 
  5. HARRACH Jan Nepomuk František 2.11.1828-12.12.1909 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Illustrovaný svět: velké vydání Besed lidu. Praha: J. Otto, 13.11.1903, undefined(3). s. 51. Dostupné online
  • Národní listy. Praha: Julius Grégr, 21.8.1908, 48(230, ranní vydání), s. 3. ISSN 1214-1240. Dostupné online
  • POUZAR, Vladimír. Almanach českých šlechtických rodů. Martin, 2017, 2001(1). s. 386.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]