Mléčka zední
Mléčka zední | |
---|---|
Mléčka zední (Mycelis muralis) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
Rod | mléčka (Mycelis) Cass. |
Binomické jméno | |
Mycelis muralis (L.) Dumort., 1827 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mléčka zední (Mycelis muralis) je planě rostoucí, žlutě kvetoucí bylina, jediný druh monotypického rodu mléčka z čeledě hvězdnicovitých, kde je řazen do podčeledě Cichorioideae. Mléčka zední je někdy nesprávně zařazována do rodu mléčivec.[2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Tento druh roste hlavně v Evropě, od severu Velké Británie a jihu Skandinávie na severu až po Pyreneje a Apeniny na jihu. Ojediněle se vyskytuje na západě severní Afriky, v Malé Asii a na západě Ruska, hojněji na Kavkazu. Mléčka byla zavlečená do Severní Ameriky i na Nový Zéland.
V České republice vyrůstá téměř po celém území, vzácnější je pouze v okolí Ohře a na jižní Moravě, v oblastech s minimem lesů a poměrně suchým klimatem. Druh se obvykle objevuje na neosluněných a vlhkých místech, jako lesní lemy a křovinami porostlé paseky, ve stinných a vláhou oplývajících roklinách, okolo lesních pramenišť nebo i bažin. Lze ji také spatřit růst na starých vlhkých zdech stejně jako na zastíněných rumištích nebo výsypkách.[3][4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Mléčka je vytrvalá rostlina s lodyhou rostoucí z krátkého oddenku s množství tenkých kořenů, která dosahuje pod místních podmínek do výše 30 až 100 cm. Lodyhy jsou přímé, duté, oblé a v horní části silně větvené. Listy má bazální a lodyžní které rostou až před kvetením. Dlouze řapíkaté spodní listy jsou poměrně velké a kracovitě peřenodílné s postranními nazpět směřujícími úkrojky a velkým trojúhelníkovitým koncovým. Málo početné lodyžní listy vyrůstající střídavě se směrem vzhůru zmenšují a stávají se objímavými. Všechny listy jsou hrubě zubaté, lysé, poměrně tenké a na rubu tmavěji zelené nebo nafialovělé. Z rostliny při poranění vytéká bílé šťáva latex, rostlina mléčí (odtud rodové jméno).
Úbory 10 až 15 mm široké na dlouhých stopkáchrostou v bohatých latách, obsahují obvykle po pěti pouze jazykovitých květech. Jejich kalich je tvořen jen kratičkými pérovitými štětinkami, koruna má světložlutý jazyk s pěti zuby na konci, tyčinek je v květu pět. Pestík je ze dvou plodolistů, z květů čnící nitkovité blizny jsou rozdvojené. Úzce válcovitý zákrov je tvořen dvěma řadami trojúhelníkovitých nebo podlouhlých listenů, vnitřní jsou mnohem delší. Květy rozkvétají v červenci a srpnu, jsou opylovány hmyzem.
Plod je úzce vejčitá, téměř černá 3 až 4 mm dlouhá nažka s malým zobáčkem a s jednořadým chmýrem. Rostliny se po svém stanovišti rozmnožují rozrůstáním oddenků a do větších vzdálenosti zanáší vítr nažky.[3][5]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Mlečka zední nemá ekonomický význam, je však chutnou potravou pro lesní zvěř, která, je-li v dané oblasti přemnožena, ji dokáže zcela vypást.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BioLib.cz – Mycelis muralis (Mléčka zední) [online]. BioLib.cz [cit. 2014-01-09]. Dostupné online.
- ↑ ITIS: Mycelis muralis [online]. Integrated Taxonomic Information System, Smithsonian Institution, Washington, DC, USA, rev. 07.01.2014 [cit. 2014-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b JAŠKOVÁ, Věra. BOTANY.cz: Mléčka zední [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 06.09.2008 [cit. 2014-01-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Finland Nature and Species: Mycelis muralis [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2014-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flora of North America: Mycelis muralis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu mléčka zední na Wikimedia Commons