Nemile
| Nemile | |
|---|---|
 Kaple Narození Panny Marie | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Zábřeh |
| Obec s rozšířenou působností | Zábřeh (správní obvod) |
| Okres | Šumperk |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°52′29″ s. š., 16°50′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 674 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,53 km²[2] |
| Nadmořská výška | 293 m n. m. |
| PSČ | 789 01 |
| Počet domů | 231 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Nemile 93 789 01 Zábřeh obec@nemile.cz |
| Starosta | Ing. Petr Šimek |
| Oficiální web: www | |
  Nemile | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 553476 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Nemile (německy Neumühle[4]) se nachází v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Žije zde 674[1] obyvatel.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Nemil ("kdo není milý"). Nejstarší doklad místního jména z roku 1374 má podobu Nemil, doklad z 1464 Nemile. Tvar Nemil byl mužského rodu, utvořený přivlastňovací příponou -jь a s významem "Nemilův (tj. majetek)", tvar Nemile byl mladší tvar ženského rodu od staršího Nemilě a to ještě staršího Nemilja utvořeného přivlastňovací příponou -ja s významem "Nemilova (tj. ves)". V místním nářečí se používá tvar Nemil ženského rodu. V němčině bylo jméno přichýleno k významu Neumühle - "Nový mlýn".[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka pochází z roku 1374. Dnes katastrální části Filipov, podle knížete Filipa Erazima z Lichtenštejnu, vzniklé rozparcelováním poplužního dvora v roce 1773. Po roce 1945 opět obce sloučeny.
V obci, jejíž část se jmenuje Filipov, leží i bývalý poplužní dvůr s tvrzí. Tvrz koupil od urozeného pána Ladislava Velena z Žerotína urozený vladyka a rytíř Kryštof starší Huberck z Belnsdorfu za 10 tisíc zlatých roku 1617. Roku 1623 ji zachytil Paulus Aretinus na své mapě Zábřežska již po renesanční přestavbě. Na přestavbě původní středověké tvrze, se podílela stavební huť působící v této době na moravskotřebovském zámku, později Tatenickém zámku s vlašskými kameníky a štukatéry v čele s italským stavitelem G. Mottalou de Bonnamone. Tvrz byla rozšířena ve čtyřkřídlou patrovou stavbu uzavírající nevelký poplužní dvůr, přičemž část její původní budovy byla zahrnuta do novostavby. Do současnosti se dochovalo středověké jádro s renesanční přestavbou dnes jedinou již přízemní budovou. Na tvrzi se vystřídala řada šlechtických rodů. Z nejznámějších můžeme jmenovat: Tunklové z Brníčka a Zábřeha, Trčkové z Lípy, Ladislava z Boskovic, Ladislava Velena z Žerotína, Kryštofa Huberka z Belnsdorfu; za těchto dvou majitelů byla tvrz renesančně přestavěna. Poslední šlechtický rod byli Lichtenštejnové.
Roku 1876 je na tvrzi zmiňován hostinec, ze kterého se dochovala řada pivních lahví i bývalý výčepní pult s evidenčním štítkem „majetek sladovny a pivovaru v Litovli“. Tato tvrz je ojedinělá svými interiéry, které mají dochovanou původní renesanční štukaturu, keletované omítky. V objektu tvrze se dochovala černá kuchyně, bílá kuchyně, rytířský sál, štukované panské pokoje. Na tvrzi je k vidění také řada archeologických vykopávek či kamenné fragmenty z maletínského pískovce. Sklep s původní 20 metrů hlubokou studnou (druhá asi 30 metrů hluboká, tesaná ve skále je na dřívějších prostorech zahrady před tvrzí, dnešní nová zástavba domů) a nad ní průjezd (sín) též bohatě renesančně štukovaný ve svornících s rozetami z pálené hlíny, kdysi bohatě malované.
V obci se nachází také dvě kapličky z konce 18. století. Ve 20. století byla postavena vodní nádrž na stejnojmenném potoce Nemilka. Na potoce kdysi býval mlýn původně patřící k tvrzi, zmiňovaný v kupní smlouvě z roku 1617. Později to byla kartáčovna.
Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 byla obec spolu se svou částí Lupěné součástí města Zábřeh, poté se opět osamostatnila.[6]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Tvrz Nemile -
Kaple sv. Václava v bývalém Filipově -
Obecní úřad -
Hasičská zbrojnice -
Železniční zastávka Lupěné
.jpg?lang=cs)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 574.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 132.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 296 a 343.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nemile na Wikimedia Commons - Nemile v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Tvrz Nemile
