Přeskočit na obsah

Nieuport-Delage NiD 62

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
NiD 62
Nieuport-Delage NiD.62 C1
Nieuport-Delage NiD.62 C1
Určenícvičný / stíhací letoun
VýrobceNieuport-Delage
ŠéfkonstruktérGustave Delage
První letleden 1928
Zařazeno1931
UživatelFrancie
Peru, Rumunsko, Turecko
Vyrobeno kusů520 nových strojů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nieuport-Delage NiD 62 a letouny od tohoto stroje odvozené tvořily rodinu francouzských stíhacích vzpěrových hornoplošníků. První verze těchto letounů mohly být nazývány i „jednoapůlplošníky“, protože byly vybaveny i spodním, podstatně menším pomocným křídlem.

Vývoj a popis

[editovat | editovat zdroj]

Tento letoun vznikl jako následovník dlouhé řady stíhacích letounů Nieuport-Delage, které byly navrhovány a stavěny v letech, které následovaly po 1. světové válce. Jeho přímým bezprostředním předchůdcem, ze kterého byl přímo vyvinut, a kterému se i velmi podobal, byl typ Nieuport-Delage NiD 42. Souběžně s typem NiD 62 byl vyvíjen i typ Nieuport-Delage NiD 52, který byl vlastně kovovou verzí letounu NiD 62.[1]

První letoun NiD 62 poprvé vzlétnul v lednu 1928. Oproti typu NiD 42 měl upravené křídlo a vodorovné ocasní plochy. Zachována však byla výzbroj, kterou tvořily dva kulomety ráže 7,7 mm v trupu i motor Hispano-Suiza 12Hb o výkonu 500 koní. První objednávka zněla na 25 letounů. Následně bylo objednáno dalších 295 strojů a do standardu NiD 62 byly upraveny i zbylé letouny NiD 42. 50 vyrobených strojů bylo určeno pro francouzské námořní letectvo. Poslední letoun NiD 62 byl dokončen v roce 1930.[1]

Tři stroje NiD 62 byly upraveny do cvičné dvouplovákové verze označené NiD 621. Verze sloužila k výcviku pilotů pro účast na Schneiderově poháru. Poté byly vráceny zpět do standardu NiD 62.[1]

Letouny však měly tendenci přecházet do ploché vývrtky, a proto bylo přistoupeno ke změně konstrukce křídla. Tyto letouny dostaly posléze označení NiD 622. Tyto letouny měly stejné rozpětí křídel, ale vlivem změn se zmenšila nosná plocha o 1,69 m². I když tato koncepce byla již zastaralá, bylo v září 1930 objednáno 180 letounů této verze (postaveno jen 130).[1] Pohonnou jednotkou byl kapalinou chlazený vidlicový dvanáctiválec Hispano-Suiza H.S.12Hb o vzletovém výkonu 368 kW s dvoulistou nestavitelnou kovovou vrtulí.[2]

Jeden letoun NiD 62 byl v roce 1931 vybaven nepřeplňovaným motorem Lorraine 12Fa Courlis jako NiD 623. Tento letoun již neměl pomocné dolní křídlo.[1] Další dvojice letounů, označená NiD 624, byla vybavena motorem Hispano-Suiza 12M. Tyto letouny rovněž neměly pomocné křídlo stejně jako jeden letoun NiD 622 používaná pro zkoušky padáků pod označením NiD 625 v roce 1929.[1]

Další vyráběnou verzí byla exportní verze pro Peru označená NiD 626, někdy označovaná i NiD 62 Péruvien.[1] Tato verze měla nepřeplňovaný motor Lorraine 12Hdr o výkonu 500 k a křídlo letounu NiD 622. Pomocné křídlo bylo odstraněno. Bylo objednáno 20 letounů, které byly vyrobeny v letech 1932–33.[1]

V roce 1931 byly dva letouny NiD 62 vybaveny motory Hispano-Suiza 12Md. První dostal kompresor Farman-Waseige a byl označen NiD 628. Druhý, označený NiD 629, dostal mechanický kompresor Szydlowski-Planiol. Při srovnávacích zkouškách se prokázal jako lepší NiD 629. Proto byl následně přestavěn další letoun NiD 622 na druhý prototyp a posledních 50 objednaných strojů NiD 622 bylo vyrobeno jako NiD 629.[1]

Operační historie

[editovat | editovat zdroj]

NiD 62 byl postaven v roce 1931 jako stíhací letoun pro francouzské letectvo (Armée de l'Air). Sloužil do konce 30. let 20. století, kdy byl nahrazen modernějšími stíhacími jednoplošníky. V době vypuknutí 2. světové války v září 1939 sloužilo u letectva ještě 153 letounů NiD 62/622 C1 u jednotek ERC 1 a 2 v Rouenu. V severní Africe bylo z tohoto počtu 39 strojů u jednotek ERC 571, 572 a 573. Většina z nich sloužila u jednotek regionální obrany a školních jednotek. Zbytek byl uskladněn.[1] Několik letounů složilo i pro vlekání cvičných terčů.

Dva letouny NiD 62 zakoupilo Turecko a tři Rumunsko k testování.[1]

Po francouzské kapitulaci v červnu 1940 německá Luftwaffe neprojevila o tyto letouny zájem. Letouny byly následně sešrotovány. Ani jeden z nich se do konce války nedochoval.

Varianty

[editovat | editovat zdroj]
Nieuport Delage Ni-D.62

Nieuport-Delage NiD 62

Jednomístný stíhací letoun. Postaveno 320 strojů. Několik strojů NiD 42 bylo upraveno na tento typ. Při generálních prohlídkách byly letouny upravovány na typ NiD 622.[1]

Nieuport-Delage NiD 621

Specializovaná cvičná verze s plováky. Upraveny 3 stroje z verze NiD 62. Později přestavěny zpět.[1]

Nieuport-Delage NiD 622

Jednomístný stíhací letoun s upraveným křídlem. Postaveno 130 strojů a další stroje byly na tento typ upraveny z verze NiD 62.[1]

Nieuport-Delage NiD 623

Jeden NiD 62 vybavený motorem Lorraine 12Fa Courlis bez pomocného křídla.[1]

Nieuport-Delage NiD 624

Dva letouny NiD 622 vybavené motorem Hispano-Suiza 12M bez pomocného křídla.[1]

Nieuport-Delage NiD 625

Jeden NiD 622 upravený k experimentům s padáky. Bez pomocného křídla.[1]

Nieuport-Delage NiD 626

Vývozní verze letounu NiD 622. 20 letounů bylo v roce 1933 prodáno do Peru.[1]

Nieuport-Delage NiD 628

Jednomístný stíhací letoun poháněný motorem Hispano-Suiza 12Md s kompresorem Farman-Waseige. Jeden letoun přestavěn z letounu NiD 622.[1]

Nieuport-Delage NiD 629

Jednomístný stíhací letoun poháněný motorem Hispano-Suiza 12Mdsh s výkonem 500 k (373 kW). Jeden letoun přestavěn z letounu NiD 622. Postaveno 50 nových strojů.[1]

Specifikace (NiD 622)

[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje pocházejí z publikace „A Gallic Rarity...The ‚One-and-a-Half‘ Nieuport-Delage“.[3]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Posádka: 1
  • Rozpětí: 12,00 m
  • Délka: 7,63 m
  • Výška: 3,00 m
  • Nosná plocha: 27,41 m²
  • Plošné zatížení: ? kg/m²
  • Prázdná hmotnost: 1 324 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 1 880 kg
  • Pohonná jednotka: 1× vidlicový motor Hispano-Suiza 12Hb
  • Výkon pohonné jednotky: 500 k (373 kW)

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Cestovní rychlost: ? km/h ve výšce ? m
  • Maximální rychlost: 270 km/h (168 mph) na hladině moře
  • Dolet: 900 km
  • Dostup: 7 700 m (25 300 stop)
  • Výstup do 3 000 m: 5,3 min.
  • Výstup do 4 000 m: 7,5 min.

Výzbroj

[editovat | editovat zdroj]

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
Turecký Nieuport-Delage NiD 62

Francie Francie

PeruPeru Peru

RumunskoRumunsko Rumunsko

Turecko Turecko

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Green a Swanborough 2002, str. 439–441
  2. ↑ Balous, Miroslav. Nieuport-Delage Ni-D.622 C1. Letectví a kosmonautika. červen 2013, čís. 6, s. 73.
  3. ↑ Green and Swanborough 1990, str. 79.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GREEN, William; SWANBOROUGH, Gordon. A Gallic Rarity...The 'One-and-a-Half' Nieuport-Delage. Air International. Únor 1990, roč. 38, čís. 2, s. 75–83, 92–93, 97. ISSN 0306-5634. (anglicky) 
  • GREEN, William; SWANBOROUGH, Gordon. Encyklopedie stíhacích letounů. Překlad Martin Mudra. Praha: Svojtka and Co., 2002. 608 s. ISBN 80-7237-341-2. S. 440–441. Překlad z angličtiny. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Související vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Francouzská vojenská letadla druhé světové války
Stíhací letouny
Bombardovací, bitevní a torpédové letouny
Průzkumné a pozorovací letouny
Cvičná letadla
Transportní a spojovací letadla
Experimentální letouny a prototypy
Poznámky: * služba již jen u druholiniových jednotek nebo k výcviku.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nieuport-Delage_NiD_62&oldid=20710985“