Niklaus Weckmann

Niklaus Weckmann
Narození	Desetiletí od 1450; Ulm
Úmrtí	16. století; Ulm
Povolání	sochař a řezbář
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Niklaus Weckmann, též Nyklas, Nikolaus, Niclaus byl německý řezbář činný v letech 1481 - 1526 v Ulmu. Je jedním z hlavních představitelů Ulmské školy.

Život

Spolupracoval s dílnou Jörga Syrlina mladšího, která dodávala skříňové oltáře a zaměstnávala také ulmské malíře. Je doložen před počátkem německé reformace roku 1528, kdy měl v Ulmu vlastní prosperující dílnu, z jejíž produkce se zachovalo kolem 600 děl. Od roku 1506 se jako opatrovník staral o dítě Michela Erharta. Po jeho smrti převzal dílnu jeho nevlastní syn Niklaus Weckmann mladší.

Přesné údaje o jeho životě nejsou známy, ale zachovaly se údaje o platbě daní i objednávky jednotlivých děl, podepsané "byldschnytzer, mayster Nyklas" a "niclaus weckman, bildhawer". O zmapování Weckmannova díla se zasloužil až ve 20. století historik umění Wolfgang Deutsch.^[1] Do té doby byla řada jeho děl přičítána Jörg Syrlinu mladšímu. Velký soubor děl Weckmannovy dílny byl vystaven na zemské výstavě ve Stuttgartu roku 1993.

Dílo

Vzhledem k velikosti Weckmannovy dílny je obtížné rozlišit díla samotného mistra a jeho dílny. Přesto lze rozpoznat osobitý Weckmannův styl. U řady soch se opakovaně objevují normalizované, typické prvky a motivy ve stále nových variantách a kompozicích (17 figur západního portálu katedrály v Ulmu)

Raná díla

1490/1495 Sv. Šebestián, Klášter Roggenburg, nyní Museum Ulm^[2]
1492 Oltář sv. Šebestiána, Ulmer Münster
1496–1499 S. Petr a Pavel z Tarsu, kostel St. Blasius v Bellamontu
1498/1519 Mariánský retábl, Reutti bei Neu-Ulm (spolu s Jörg Syrlinem mladším)
před r. 1500 různé figury ze dřeva obarvené jako šedý kámen, západní portál katedrály v Ulmu
před r. 1500 zbytek skupiny Ukřižování, Wengenkirche v Ulmu

Střední fáze

kolem 1500 Mariánský oltář, Schwendi
1500 Madona s dítětem, klášterní kostel sv. Martina, Erbach
kolem 1510 Sv. Kateřina Alexandrijská, lipové dřevo, klášter Heggbach, nyní Museum Ulm
1511 Hlavní oltář, klášter Adelberg bei Göppingen
1513 Rothův oltář, farní kostel Sauldorf, pak kaple Rothů v Meßkirch, od roku 1909 Reiss-Engelhorn-Museen Mannheim
kolem 1515 Narození Krista a Klanění tří králů, původně farní kostel Attenhofen (Weißenhorn), nyní Museum Ulm

Pozdní fáze

1520 Smrt Panny Marie, roku 1818 zakoupeno Deutschordenskirche v Ulmu, nyní v soukromé kapli
1520 Smrt Panny Marie, Ulm-Eggingen; Motiv ist hier die dahinsinkende Maria (ursprünglich holzsichtig, jetzt Fassung aus dem 19. Jahrhundert)[14]
1521 Oltářík, katedrála v Ulmu
po 1521 Oplakávání Krista, Merklingen
1524 Korunování Panny Marie, klášter Wettenhausen

Ztracená díla

Nezachovaly se některé vysoké oltáře Niklause Weckmanna, jejichž existence je dokumentována. Jiné byly rozebrány a zachovaly se jako jednotlivé sochy.

Hlavní oltář kostela v Biberachu, zničen v průběhu obrazoborectví 1531
Hlavní oltář klášterního kostela v Ochsenhausenu
Větší vyřezávaný oltář v kostele St. Michael zu den Wengen (Ulm)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Niklaus Weckmann na německé Wikipedii.

↑ Wolfgang Deutsch, 1968, S. 39–82
↑ Erwin Treu (ed.): Ulmer Museum, Katalog I: Bildhauerei und Malerei vom 13. Jahrhundert bis 1600, Ulm 1981, S. 176

Literatura

Barbara Maier-Lörcher, Meisterwerke Ulmer Kunst, Jan Thorbecke Verlag, Ostfildern 2004, ISBN 3-7995-8004-2
Wolfgang Deutsch, Syrlin der Jüngere oder Niklaus Weckmann?, in: Meisterwerke massenhaft - die Bildhauerwerkstatt des Niklaus Weckmann und die Malerei in Ulm um 1500, Stuttgart 1993, ISBN 3-929055-25-2, S. 7–18.
Gerhard Weiland (ed.), Meisterwerke massenhaft - die Bildhauerwerkstatt des Niklaus Weckmann und die Malerei in Ulm um 1500; erschienen zur Ausstellung im Württembergischen Landesmuseum Stuttgart, Altes Schloß, Stuttgart 1993
Württembergisches Landesmuseum Stuttgart (Hrsg.)/ Heribert Meurer (Konzeption) / Hans Westhoff (Konzeption): Meisterwerke massenhaft - die Bildhauerwerkstatt des Niklaus Weckmann und die Malerei in Ulm um 1500; erschienen zur Ausstellung im Württembergischen Landesmuseum Stuttgart, Altes Schloß, vom 11. Mai bis 1. August 1993, Süddeutsche Verlagsgesellschaft, Stuttgart 1993, ISBN 3-929055-25-2
Wolfgang Deutsch: Jörg Syrlin der Jüngere und der Bildhauer Niklaus Weckmann, in: Zeitschrift für Württembergische Landesgeschichte 27 (1968), ISSN 0044-3786, S. 39–82.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Niklaus Weckmann na Wikimedia Commons

[1] Wolfgang Deutsch, 1968, S. 39–82

[2] Erwin Treu (ed.): Ulmer Museum, Katalog I: Bildhauerei und Malerei vom 13. Jahrhundert bis 1600, Ulm 1981, S. 176

[1]

[2]