Obležení Homsu
| Obležení Homsu | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Občanská válka v Sýrii | |||
 Hořící budova v Homsu (2011/2) | |||
| Trvání | květen 2011 [1] – květen 2014 [2] [3] | ||
| Místo | Homs, Sýrie | ||
| Souřadnice | 34°43′51″ s. š., 36°42′34″ v. d. | ||
| Výsledek | vítězství Syrské armády [3] | ||
| Strany | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.svg?lang=cs){kind=small}
.svg?lang=cs){kind=small}
Obležení Homsu bylo střetem mezi syrskou armádou a syrskou opozicí ve městě Homs.
Obležení
[editovat | editovat zdroj]2011 - 2012
[editovat | editovat zdroj]Od poloviny března roku 2011 v Sýrii začínají povstání a protesty proti diktátorovi Bašáru al-Asadovi. Prezident Sýrie Bašár al-Asad tak začal násilně obléhat města se spiklenci a hromadně je zavírat[4], což vyvolalo rychlé povstání v jiných městech, jako je právě Homs.
Postupem času roku 2011 se město Homs stalo známým bojištěm, a proto ho navštívili arabští pozorovatelé, kteří kladli za cíl ukončit kruté boje v Sýrii. Tanky Syrské armády se sice stáhly nebo byly ukryty, ale na konci ledna roku 2012 mise skončila neúspěchem, z důvodu velké nesnášenlivosti a neukončení silného odporu proti Bašáru al-Asadovi syrskou opozicí[5], a proto se město stalo znovu bojištěm.[6]
V lednu 2012 Asad nasadil do bojů proti syrské opozici ve městě i chemické zbraně.[7]
V únoru 2012, po neúspěchu mise, začala ofenzíva syrské armády, která měla odpor Homsu zlomit. V březnu roku 2012 probíhaly tvrdé a stále častější střety mezi armádními a rebelskými jednotkami.[8][9][10][11] Výsledek ofenzívy dopadl tak, že bylo zabito mnoho prodemokratických rebelů, popřípadě islamistů i civilistů, a tím syrská armáda dokázala mít pod kontrolou 70 % ulic města. Zbytek roku 2012 zůstal patovým, avšak syrská armáda pořádala cyklické útoky, které často vyhrávala, ale stále neovládla celé město.
2013 - 2014
[editovat | editovat zdroj]Na začátku roku 2013 boje ve městě ustávaly, ale úplně neskončily.[12] Rebelové z Homsu měli ale v polovině roku 2013 na mále, protože se vítězství začalo přikloňovat k Asadově armádě.[13][14] Tou dobou už se rebelové drželi jen v některých čtvrtích města.[15] Povstalci byli v září 2013 odříznutí od léků a jídla, ale syrská armáda zakázala do obklíčených čtvrtí kohokoliv pouštět[16], přesto se rebelové odmítli vzdát.[17] Do října 2013 se povstalci dokázali přesouvat a organizovat přes tunely, ale syrská armáda všechny vchody do tunelů zničila, takže jsou rebelové od této fáze ve městě zcela obklíčeni.
25. ledna 2014 začalo jednání mezi syrskou vládou a opozicí[18], podle kterého ženy a děti mohly opustit město. Muži ale museli armádě nahlásit svoje jména.[19] 6. února (2014) se syrská vláda s opozicí dohodla na humanitární pomoc pro homské obyvatele, tedy na třídenním ukončení palby.[20][21] Následujícího dne začala evakuace.[22][23] Příměří bylo ale prodlouženo o další tři dny, aby došlo k evakuaci dalších obyvatel.[24] Sýrie začala vyslýchat muže, kteří odcházejí z obklíčení (z ulic držených povstalci).[25] Některé vyslýchané muže odvezla syrská armáda neznámo kam.[26] Příměří bylo nakonec ujednáno do půlnoci 15. února[27], díky čemuž byla evakuována zhruba polovina civilistů.[26] Evakuace civilistů z částí města ovládané rebely však zcela neskončila, ale boje se nezastavily, a tak se z obklíčení začali dostávat další obyvatelé, kteří ale byli pod palbou.[28]
Známým se ve městě stal Frans van der Lugt, který natáčel videa na Youtube, za účelem upozornit na humanitární krizi v obleženém městě, ale 7. dubna (2014) byl zavražděn neznámými muži.[29] Tato zpráva otřásla světem, jelikož byl snad posledním Evropanem žijícím v centru města, zpráva ranila i papeže Františka.[30] Na rozdíl od února a března, kdy probíhaly úspěšné humanitární akce, byl duben podstatně horší.[31] Na konci dubna roku 2014 se an-Nusrá přihlásila k pumovému útoku, který zabil asi 100 lidí, z nichž bylo asi 80 civilisti. Jedná se o nejkrvavější incident za celé tři roky v Homsu.[32] Od 5. května platí v Homsu příměří, které mělo připravit rebely na dohodnuté stáhnutí z města.[33] 7. května se po více než třech letech rebelové stahují z Homsu.[34][35] Do 9. května 2014 se všichni rebelové z města stáhli.[36]
Následky
[editovat | editovat zdroj]První demonstrace začaly na počátku Arabského jara i v tomto městě. Homs bylo jedno z prvních a nejkrutějších bojišť v Sýrii. V provincii Homs po provincii Halab zemřelo od března 2011 do listopadu 2013 nejvíce dětí.[37]
Reference
[editovat | editovat zdroj]
- ↑ [1]
- ↑ [2][nedostupný zdroj]
- ↑ a b [3]
- ↑ Archivovaná kopie. zpravy.tiscali.cz [online]. [cit. 2016-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ [4]
- ↑ [5]
- ↑ [6]
- ↑ [7]
- ↑ [8]
- ↑ [9]
- ↑ [10]
- ↑ [11]
- ↑ Archivovaná kopie. www.ac24.cz [online]. [cit. 2016-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-26.
- ↑ [12]
- ↑ [13]
- ↑ [14]
- ↑ Archivovaná kopie. www.literarky.cz [online]. [cit. 2016-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-26.
- ↑ [15]
- ↑ [16]
- ↑ [17]
- ↑ [18]
- ↑ [19]
- ↑ [20]
- ↑ [21]
- ↑ [22]
- ↑ a b [23]
- ↑ [24]
- ↑ Archivovaná kopie. literarky.cz [online]. [cit. 2016-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-26.
- ↑ [25]
- ↑ [26]
- ↑ [27]
- ↑ [28]
- ↑ [29]
- ↑ [30]
- ↑ [31]
- ↑ [32]
- ↑ [33]
