Přeskočit na obsah

Odysseas Elytis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Odysseas Elytis
Rodné jménoΟδυσσέας Αλεπουδέλης
Narození2. listopadu 1911
Iraklio
Úmrtí18. března 1996 (ve věku 84 let)
Athény
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníPrvní athénský hřbitov
PseudonymΟδυσσέας Ελύτης
Povolánípřekladatel, básník, kritik umění a spisovatel
Alma materAthénská univerzita
Významná dílaAxion Esti
OceněníNobelova cena za literaturu (1979)
Honorary doctor of the Paris-Sorbonne University (1980)
Vlivydruhá světová válka
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Odysseas Elytis (řecky Οδυσσέας Ελύτης) (2. listopadu 1911 Iraklio18. března 1996 Athény) byl řecký básník, prozaik a malíř, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1979.

Narodil se na Krétě do rodiny původem pocházející z ostrova Lesbos. Roku 1914 se rodina odstěhovala do Athén. Studoval práva, která však nedokončil, aby se mohl plně věnovat svým literárním a uměleckým zájmům. Poprvé publikoval časopisecky v roce 1935, kdy se také svými kolážemi zúčastnil první řecké výstavy surrealistických výtvarníků.

Za 2. světové války bojoval na frontě v Albánii a po té působil jako programový vedoucí v řeckém rozhlasu. V té době publikoval málo, psal literární kritiky a recenze výstav umění. Hymnickou báseň "To áxion estí", která vznikla v roce 1948 a je obecně považována za jeho hlavní dílo, vydal až v roce 1959. Mikis Theodorakis ji zhudebnil jako oratorium "Axion esti". Elytis v průběhu občanské války odešel do exilu, například v Paříži žil v letech 1948 až 1952. Tam se spřátelil s básníky jako André Breton, Paul Éluard, René Char, Pierre Jean Jouve a Henri Michaux, ale také s výtvarnými umělci jako Henri Matisse, Pablo Picasso nebo Alberto Giacometti.

Po návratu do Řecka vydal několik básnických sbírek a pracoval v kulturních institucích. Roku 1979 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]