Ofir Akunis
| Ofir Akunis אופיר אקוניס | |
|---|---|
 Ofir Akunis | |
| 23. a 26. ministr vědy a technologie Izraele | |
| Ve funkci: 29. prosince 2022 – 18. března 2024 | |
| Předchůdce | Orit Farkaš-Hakohen |
| Nástupce | Gila Gamli'el |
| Ve funkci: 27. srpna 2015 – 17. května 2020 | |
| Předchůdce | Danny Danon |
| Nástupce | Jizhar Šaj |
| 8. ministr regionální spolupráce Izraele | |
| Ve funkci: 5. července 2020 – 13. června 2021 | |
| Předchůdce | Gil'ad Erdan |
| Nástupce | Ísaví Farídž |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Likud |
| Narození | 28. května 1973 (51 let) Tel Aviv, Izrael |
| Kneset | 18., 19., 20. |
| Sídlo | Tel Aviv |
| Alma mater | Gymnázium Herzlija |
| Profese | politik a novinář |
| Webová stránka | ofirakunis |
| Commons | Ofir Akunis |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ofir Akunis (hebrejsky אופיר אקוניס, narozen 28. května 1973 Tel Aviv) je izraelský politik a poslanec Knesetu za stranu Likud. V letech 2014 až 2015 zastával post náměstka ministra ochrany životního prostředí. Byl ministrem regionální spolupráce (2020–2021) a dvakrát ministrem vědy a technologie (2015–2020 a 2022–2024).
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Získal vysokoškolské vzdělání balakářského typu v oboru sociálních a humanitních věd, mezinárodních vztahů a politologie. Žije v Tel Avivu, je ženatý, má dvě děti. Hovoří hebrejsky a anglicky. Sloužil v izraelské armádě, kde působil jako vojenský novinář ve vzdělávacím oddělení.[1]
Politická dráha
[editovat | editovat zdroj]V minulosti byl mluvčím Likudu, zástupcem generálního ředitele Likudu pro otázku Public Relation, mediálním poradcem premiéra Benjamina Netanjahu a poradcem ministra financí a ministra spravedlnosti.[1]
Do Knesetu nastoupil po volbách roku 2009, ve kterých kandidoval za stranu Likud. Od roku 2009 byl místopředsedou Knesetu, předsedou výboru pro televizi a rozhlas, členem výboru House Committee, výboru pro ekonomické záležitosti (tomu dočasně i předsedal), výboru pro zahraniční záležitosti a obranu, výboru pro státní kontrolu a výboru pro práva dětí.[1]
Mandát obhájil rovněž ve volbách v roce 2013, volbách v roce 2015.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Ofir Akunis [online]. Kneset [cit. 2011-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ All 120 incoming Knesset members [online]. The Times of Israel [cit. 2015-03-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ofir Akunis na Wikimedia Commons - (anglicky) Kneset – Ofir Akunis
