Ottův sloup
| Ottův sloup | |
|---|---|
 Stav v srpnu 2019 | |
| Základní údaje | |
| Autor | původní: neznámý 2. obnova: Lázeňské lesy Karlovy Vary Jiří Pavlík, restaurátor |
| Rok vzniku | 8. září 1852 1. obnova:1925 2. obnova: 2008 |
| Pojmenováno po | Ota I. Řecký |
| Popis | |
| Rozměry | výška 5 m |
| Materiál | žula, umělý kámen |
| Umístění | |
| Umístění | Karlovy Vary v lázeňských lesích na Ottově výšině /König Ottos Höhe/ |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′37,49″ s. š., 12°53′31,03″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ottův sloup, nazývaný též Ottův pomník či Ottův obelisk, se nachází v lázeňských lesích města Karlovy Vary několik metrů pod vrcholem Ottovy výšiny v nadmořské výšce 593 metrů. Pochází z roku 1852; byl vztyčen na počest řeckého krále Otty I.
Řecký král Otto I.
[editovat | editovat zdroj]
Král Otto I. Řecký (1815–1867), mladší syn bavorského krále Ludvíka I. z rudolfínské linie rodu Wittelsbachů, patřil k nejpopulárnějším hostům Karlových Varů poloviny 19. století a jeho pobyty jsou považovány za poslední významné šlechtické návštěvy města. Král Otto se zde léčil celkem pětkrát – v letech 1836, 1852, 1856, 1864 a 1865. Kromě první návštěvy byl vždy ubytován v domě „U Zlatého klíče“ v Mlýnské ulici, kde býval zapsán jako „hrabě z Athén“. U Karlovarských si získal velké sympatie především pro svoji vlídnost, štědrost a příjemné chování. Jeho pobyt byl provázen řadou zábav, ceremonií, oslav a dobročinných akcí. Rád zde žil společenským životem, chodíval na plesy či do Poštovního dvora na koncerty orchestru Josefa Labického.[1][2][3][4]
Z karlovarského přírodního okolí si král Otto nejvíce oblíbil vyhlídku na výšině Orientirungs Höhe (Orientační výšina, 602 m n. m.), která se stala častým cílem jeho vycházek. Vyhlídka leží severozápadně nad městem a nabízí rozhledy na lázeňskou část města, z cesty severně pod výšinou pak na Drahovice a dál na velkou část masivu Krušných hor.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V roce 1852 nechali radní se souhlasem krále Otty přejmenovat Orientirungs Höhe na König Ottos Höhe – Ottovu výšinu, pod jejímž vrcholem byl na počest významného hosta vztyčen pamětní sloup. Dne 8. září 1852 byl za přítomnosti krále Otty slavnostně odhalen a vysvěcen. Odhalení provázely proslovy a kantáta místního hudebního skladatele Friedricha Knolla. Jméno autora pomníku se nedochovalo.[2][3]
Roku 1925 byl sloup restaurován. Stával ještě v roce 1959 a uváděn je ve své původní podobě. V sedmdesátých letech 20. století byl poničen vandaly; byl přelomen a zbylo pouze jeho torzo dosahující asi poloviny původní výšky. Časem místo přestalo být vyhledávané a cesta k němu zpustla.[5][2][3]
Později karlovarský patriot Karel Nejdl inicioval hledání částí poničeného sloupu. Skupině nadšenců se podařilo díl najít ve strmé stráni nad Drahovicemi. Tehdy však ještě nebyly k dispozici prostředky na vyzdvižení této části sloupu, respektive na jeho rekonstrukci. Na přelomu 2. a 3. tisíciletí přišla doba, kdy se v karlovarských lázeňských lesích započalo se zcela novou obnovou altánů, vyhlídek, křížů a kaplí. V rámci této aktivity spojené i s obnovou přístupových cest k rekonstruovaným objektům se za finančního přispěním města Karlovy Vary i Karlovarského kraje podařilo organizaci Lázeňské lesy Karlovy Vary znovu zpřístupnit mnoho již téměř zapomenutých historických i přírodních pamětihodností. Jednou z nich byla i oprava a opětovná dostupnost Ottova sloupu.[5]
Rekonstrukce se uskutečnila ve dvou etapách. První proběhla v roce 2002 (ve vlastní režii společnosti Lázeňské lesy Karlovy Vary), kdy byla na zrenovovaném kamenném podstavci vztyčena nalezená část poškozeného sloupu. K druhé etapě, již za finančního přispění města Karlovy Vary (85 % celkových nákladů) a Karlovarského kraje (15 %)), došlo v roce 2008. Nejprve se zvažovala možnost vytvořit zcela nový objekt, nakonec však bylo přistoupeno k variantě, kdy dochované torzo sloupu bude doplněno o nový kámen. Rekonstrukci sloupu provedl podle dobových pohlednic a historických záznamů restaurátor Jiří Pavlík z Ostrova. Do nitra vrcholové hvězdice byl uložen tubus, obsahující dokumenty od karlovarského historika Stanislava Burachoviče, připomínající historii památky a její obnovu, a od karlovarského kronikáře Květoslava Kroči, který přibližuje současnost lázeňského města. Slavnostní odhalení zrekonstruovaného sloupu proběhlo 15. října 2008.[1][2][3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Sloup je žulový kanelovaný zakončený abakem a koulí se zlaceným hexagramem v podobě pozlacené hvězdy na vrcholu. Původní nápis na kamenné kouli zněl:[2][3][5]
Otto I., König von Griechenland
Dnes je zde vyryt pouze nápis:
OTTO I.
Sloup stojí na pravoúhlém stupňovitém soklu tvořeném čtyřmi plochými kamennými deskami. Celý objekt dosahuje výšky přibližně pěti metrů.[2][3] Výšina byla upravena i v okolí sloupu. Několik metrů pod ním se nachází vyhlídková plošina, která nabízí rozhledy na lázeňskou část města.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary – Lázeňská metropole západních Čech. 1. vyd. Praha: REGIA, 2018. 205 s. Kapitola Kníže Metternich, revoluce roku 1848 a řecký král Otto I., s. 114–116.
- ↑ a b c d e f VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – sloup Otty I. [online]. Památky a příroda Karlovarska, rev. 2009–2015 [cit. 2020-01-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f LIPRT, Pavel. Ottova výšina v Karlových Varech [online]. Turistika.cz, rev. 2014-03-30 [cit. 2020-01-12]. Dostupné online.
- ↑ FIKAR, Jaroslav. Karlovarské příběhy. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2017. 190 s. ISBN 978-80-270-2194-9. Kapitola Princové a krásné hraběnky, s. 17.
- ↑ a b c REISER, Pavel; JIŘÍK, Martin. Žlutá cesta a okolí, 3. díl. Kapitola Seriál: Na skok do lesa, s. 18–19. Karlovarské radniční listy [online]. [cit. 2022-07-20]. Roč. 2018, čís. 2, s. 18–19. Dostupné online. PDF.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary – Lázeňská metropole západních Čech. 1. vyd. Praha: REGIA, 2018. 205 s. ISBN 978-80-87866-37-5. S. 114–116.
- FIKAR, Jaroslav. Karlovarské příběhy. 1. vyd. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2017. 1000 svazků (190 s.). ISBN 978-80-270-2194-9. S. 17.
Rozhovory
[editovat | editovat zdroj]- Výletní místo Karlových Varů opět zdobí Ottův sloup – rozhovor s náměstkem primátora Tomášem Hybnerem, restaurátorem Jiřím Pavlíkem z Ostrova u Karlových Varů a karlovarským kronikářem Květoslavem Kročou na stránce Český rozhlas – R Plzeň, 2009-08-07 [cit. 2020-01-27]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ottův sloup na Wikimedia Commons - Karlovy Vary – sloup Otty I. – stránky Památky a příroda Karlovarska, autor Jaroslav Vyčichlo 2009–2015 [cit. 2020-01-12]
- Ottova výšina v Karlových Varech – stránky Turistika.cz, autor Pavel Liprt, 2014-03-30 [cit. 2020-01-12]
- Sloup Otty I. – stránky Infocentra města Karlovy Vary [cit. 2020-01-12]
- Výletní místo Karlových Varů opět zdobí Ottův sloup – článek na stránce Český rozhlas – R Plzeň, autorka Růžena Valková, 2009-08-07 [cit. 2020-01-27]