Přeskočit na obsah

Ottův sloup

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ottův sloup
Stav v srpnu 2019
Stav v srpnu 2019
Základní údaje
Autorpůvodní: neznámý
2. obnova: Lázeňské lesy Karlovy Vary
Jiří Pavlík, restaurátor
Rok vzniku8. září 1852
1. obnova:1925
2. obnova: 2008
Pojmenováno poOta I. Řecký
Popis
Rozměryvýška 5 m
Materiálžula, umělý kámen
Umístění
UmístěníKarlovy Vary
v lázeňských lesích
na Ottově výšině
/König Ottos Höhe/
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ottův sloup, nazývaný též Ottův pomník či Ottův obelisk, se nachází v lázeňských lesích města Karlovy Vary několik metrů pod vrcholem Ottovy výšiny v nadmořské výšce 593 metrů. Pochází z roku 1852; byl vztyčen na počest řeckého krále Otty I.

Řecký král Otto I.

[editovat | editovat zdroj]
Otto I. Řecký

Král Otto I. Řecký (1815–1867), mladší syn bavorského krále Ludvíka I. z rudolfínské linie rodu Wittelsbachů, patřil k nejpopulárnějším hostům Karlových Varů poloviny 19. století a jeho pobyty jsou považovány za poslední významné šlechtické návštěvy města. Král Otto se zde léčil celkem pětkrát – v letech 1836, 1852, 1856, 1864 a 1865. Kromě první návštěvy byl vždy ubytován v domě „U Zlatého klíče“ v Mlýnské ulici, kde býval zapsán jako „hrabě z Athén“. U Karlovarských si získal velké sympatie především pro svoji vlídnost, štědrost a příjemné chování. Jeho pobyt byl provázen řadou zábav, ceremonií, oslav a dobročinných akcí. Rád zde žil společenským životem, chodíval na plesy či do Poštovního dvora na koncerty orchestru Josefa Labického.[1][2][3][4]

Z karlovarského přírodního okolí si král Otto nejvíce oblíbil vyhlídku na výšině Orientirungs Höhe (Orientační výšina, 602 m n. m.), která se stala častým cílem jeho vycházek. Vyhlídka leží severozápadně nad městem a nabízí rozhledy na lázeňskou část města, z cesty severně pod výšinou pak na Drahovice a dál na velkou část masivu Krušných hor.[1]

V roce 1852 nechali radní se souhlasem krále Otty přejmenovat Orientirungs Höhe na König Ottos HöheOttovu výšinu, pod jejímž vrcholem byl na počest významného hosta vztyčen pamětní sloup. Dne 8. září 1852 byl za přítomnosti krále Otty slavnostně odhalen a vysvěcen. Odhalení provázely proslovy a kantáta místního hudebního skladatele Friedricha Knolla. Jméno autora pomníku se nedochovalo.[2][3]

Roku 1925 byl sloup restaurován. Stával ještě v roce 1959 a uváděn je ve své původní podobě. V sedmdesátých letech 20. století byl poničen vandaly; byl přelomen a zbylo pouze jeho torzo dosahující asi poloviny původní výšky. Časem místo přestalo být vyhledávané a cesta k němu zpustla.[5][2][3]

Později karlovarský patriot Karel Nejdl inicioval hledání částí poničeného sloupu. Skupině nadšenců se podařilo díl najít ve strmé stráni nad Drahovicemi. Tehdy však ještě nebyly k dispozici prostředky na vyzdvižení této části sloupu, respektive na jeho rekonstrukci. Na přelomu 2. a 3. tisíciletí přišla doba, kdy se v karlovarských lázeňských lesích započalo se zcela novou obnovou altánů, vyhlídek, křížů a kaplí. V rámci této aktivity spojené i s obnovou přístupových cest k rekonstruovaným objektům se za finančního přispěním města Karlovy Vary i Karlovarského kraje podařilo organizaci Lázeňské lesy Karlovy Vary znovu zpřístupnit mnoho již téměř zapomenutých historických i přírodních pamětihodností. Jednou z nich byla i oprava a opětovná dostupnost Ottova sloupu.[5]

Rekonstrukce se uskutečnila ve dvou etapách. První proběhla v roce 2002 (ve vlastní režii společnosti Lázeňské lesy Karlovy Vary), kdy byla na zrenovovaném kamenném podstavci vztyčena nalezená část poškozeného sloupu. K druhé etapě, již za finančního přispění města Karlovy Vary (85 % celkových nákladů) a Karlovarského kraje (15 %)), došlo v roce 2008. Nejprve se zvažovala možnost vytvořit zcela nový objekt, nakonec však bylo přistoupeno k variantě, kdy dochované torzo sloupu bude doplněno o nový kámen. Rekonstrukci sloupu provedl podle dobových pohlednic a historických záznamů restaurátor Jiří Pavlík z Ostrova. Do nitra vrcholové hvězdice byl uložen tubus, obsahující dokumenty od karlovarského historika Stanislava Burachoviče, připomínající historii památky a její obnovu, a od karlovarského kronikáře Květoslava Kroči, který přibližuje současnost lázeňského města. Slavnostní odhalení zrekonstruovaného sloupu proběhlo 15. října 2008.[1][2][3]

Ottův sloup v roce 1901

Sloup je žulový kanelovaný zakončený abakem a koulí se zlaceným hexagramem v podobě pozlacené hvězdy na vrcholu. Původní nápis na kamenné kouli zněl:[2][3][5]

Otto I., König von Griechenland

Dnes je zde vyryt pouze nápis:

OTTO I.

Sloup stojí na pravoúhlém stupňovitém soklu tvořeném čtyřmi plochými kamennými deskami. Celý objekt dosahuje výšky přibližně pěti metrů.[2][3] Výšina byla upravena i v okolí sloupu. Několik metrů pod ním se nachází vyhlídková plošina, která nabízí rozhledy na lázeňskou část města.

  1. a b c BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary – Lázeňská metropole západních Čech. 1. vyd. Praha: REGIA, 2018. 205 s. Kapitola Kníže Metternich, revoluce roku 1848 a řecký král Otto I., s. 114–116. 
  2. a b c d e f VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – sloup Otty I. [online]. Památky a příroda Karlovarska, rev. 2009–2015 [cit. 2020-01-12]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f LIPRT, Pavel. Ottova výšina v Karlových Varech [online]. Turistika.cz, rev. 2014-03-30 [cit. 2020-01-12]. Dostupné online. 
  4. FIKAR, Jaroslav. Karlovarské příběhy. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem, 2017. 190 s. ISBN 978-80-270-2194-9. Kapitola Princové a krásné hraběnky, s. 17. 
  5. a b c REISER, Pavel; JIŘÍK, Martin. Žlutá cesta a okolí, 3. díl. Kapitola Seriál: Na skok do lesa, s. 18–19. Karlovarské radniční listy [online]. [cit. 2022-07-20]. Roč. 2018, čís. 2, s. 18–19. Dostupné online. PDF. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Výletní místo Karlových Varů opět zdobí Ottův sloup – rozhovor s náměstkem primátora Tomášem Hybnerem, restaurátorem Jiřím Pavlíkem z Ostrova u Karlových Varů a karlovarským kronikářem Květoslavem Kročou na stránce Český rozhlas – R Plzeň, 2009-08-07 [cit. 2020-01-27]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]