Předlánce
| Předlánce | |
|---|---|
_od_vi%C5%A1%C5%88ovsk%C3%A9ho_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD.JPG?lang=cs) Předlánce, niva Smědé a vrch Hradec (Astberg) od višňovského nádraží | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Višňová |
| Okres | Liberec |
| Kraj | Liberecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°58′19″ s. š., 15°2′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 159 (2021)[1] |
| Katastrální území | Předlánce (7,49 km²) |
| PSČ | 464 01 |
| Počet domů | 53 (2011)[2] |
  Předlánce | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 182575 |
| Kód k. ú. | 782572 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Předlánce (německy Priedlanz) jsou vesnice, část obce Višňová v okrese Liberec. Nachází se asi dva kilometry severovýchodně od Višňové, při ústí Bulovského potoka do řeky Smědé. Předlánce jsou také název katastrálního území o rozloze 7,49 km².[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1373.[4]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Památkově chráněné tvrziště na návrší nad meandrem Smědé nad domy čp. 69, 35 a 70
- Hostinec čp. 4 s hrázděným patrem
- Několik dalších staveb lidové architektury
- Pozůstatky mohutného památného dubu letního zvaného Předlánecký obr u silnice Frýdlant–Višňová jižně od domu čp. 3
- Přírodní rezervace Meandry Smědé severně od vsi
- Lesnatá údolí Bulovského a Pertoltického potoka jihovýchodně, respektive východně od vsi
- Les Poustecká obora jihovýchodně od vsi
- Vrch Hradec (Astberg, 313 m) východně od vsi, opředený mnoha pověstmi, mj. o zakopaném pokladu, divoženkách, bludičkách a nočním lovci[5]
Vodní mlýny
[editovat | editovat zdroj]Na soutoku řeky Smědé s Pertoltickým a Buloveckým potokem stával místní Velký mlýn. Jeho náhon naplňovala voda obou potoků. Vznikl pravděpodobně koncem 16. nebo začátkem 17. století. Z jeho historie není mnoho známo. Ví se jen, že k mlýnu patřila ještě pila a že před druhou světovou válkou patřil rodině Neumannových. Po válce jej obýval pan Kment, a to až do let 1955 až 1957. Následně se ve mlýně šrotovalo, než došlo k zastavení jeho provozu a pak i ke stržení celého objektu. Náhon mlýna, ač již nefunkční, je v krajině stále patrný. Obytné budovy však strženy nebyly a slouží i nadále k bydlení. Bývalým majitelům tohoto mlýna údajně navíc patřily také některé mlýny v okolních obcích (v Arnolticích, Heřmanicích a jinde).[6]
Vedle Velkého mlýna stával v Předláncích ještě také Menší mlýn. O jeho majitelích se však nedochovaly žádné informace a ví se jen, že po druhé světové válce již nebyl v provozu.[6]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Torzo Předláneckého dubu -
Vlakové nádraží -
Dům
.jpg?lang=cs)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-17.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 444. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Frýdlantské pověsti Hermanna Blumricha… díl třicátý čtvrtý… Pověsti z Větvového vrchu…. Liberecký deník.cz [online]. 2007-11-06 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online.
- ↑ a b KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 80-7277-167-1. Kapitola Mlýny kolem Višňové, s. 96–97.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Předlánce na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Předlánce na webu ČÚZK
