Přeskočit na obsah

Panzerkampfwagen IV

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Panzerkampfwagen IV
Panzer IV Ausf. G v barvách Afrikakorps
Panzer IV Ausf. G v barvách Afrikakorps
Typ vozidlastřední tank
Země původuNěmecká říše Německo
Historie
VýrobceKrupp, Vomag, Nibelungenwerk
Návrh1934–1936
Období výroby1937–1945
Vyrobeno kusů≈8,553[1]
Ve službě1937–1945 (Německo)
1954–1967 (Sýrie)
Základní charakteristika
Posádka5 (velitel, střelec, nabíječ, řidič, radista/obsluha kulometu)
Délka5,89–7 m (dle verze)
Šířka2,88 m
Výška2,68 m
Hmotnost18–25 tun (dle verze)
Pancéřování a výzbroj
Pancéřováníčelo: 80 mm korba a 50 mm věž; boky: 30 mm (Ausf. G, H, J)
Hlavní zbraň7,5cm kanón KwK 37 L/24 nebo KwK 40 L/43 a L/48
Sekundární zbraně2× 7,92 mm kulomet MG 34
Pohon a pohyb
Motor12válcový motor Maybach HL 120 TRM
Výkon300 hp (220 kW)
Odpruženílistové pružiny
Max. rychlost42 km/h na cestě
25 km/h v terénu
Poměr výkon/hmotnost13 hp/t
Dojezd140–320 km (dle verze)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Panzerkampfwagen IV (SdKfz 161, PzKpfw IV nebo Pz IV) byl německý střední tank, jehož první varianty byly vyvíjeny od konce roku 1934 v Německu. První prototypy vznikly na přelomu let 1935/1936, sériová výroba byla zahájena na podzim 1937. Během prvních let produkce byl vyráběn v nízkých počtech (desítky až nízké stovky kusů za rok), rozsáhlejší výroba začala až roku 1941. Nejprve byl určený k podpoře pěchoty, ale postupně se z něj stal hlavní německý bitevní tank. Jako jediný ze všech německých typů tanků se vyráběl a zároveň i používal po celou druhou světovou válku.

Původně byl tank Pz IV určen pro podporu útočící pěchoty a k ničení opevněných pozic, zatímco Pz III byl určen pro boj s obrněnou technikou nepřítele. U prvních variant Pz IV byl hlavní zbraní krátký 75mm kanón (7,5cm KwK 37 L/24), který ovšem nebyl ideální pro boj s obrněnou technikou protivníka. Kromě toho byl stroj vyzbrojen dvěma kulomety. Takovouto výzbroj vykazovaly varianty Pz IV A až F1. Nasazení tanků Pz IV na východní frontě, kde se střetly s těžce opancéřovanými a lépe vyzbrojenými tanky T-34 a KV-1, ukázalo na urychlenou potřebu vyvinout stroj schopný vést alespoň vyrovnaný boj s těmito protivníky. Jelikož tank Pz III neumožňoval instalaci patřičně silné výzbroje a vývoj nových typů byl zdlouhavý, zbýval pouze tank Pz IV, který byl urychleně vyzbrojen dlouhým 75mm kanonem (7,5cm KwK 40 L/43 u verzí F2 a G, 7,5cm KwK 40 L/48 u verzí H a J). Výroba prvních tanků typu F2 byla zahájena v březnu 1942. Celkem bylo do konce druhé světové války vyrobeno asi 8500 kusů všech variant (nejvíce ze všech německých tanků). Nejpočetnější přitom byly verze H a J s dlouhým kanónem. Tanky Pz IV byly výkonné a spolehlivé a představovaly přinejmenším vyrovnané protivníky většině tanků Spojenců. Byly používány i po druhé světové válce. Využívala je například československá armáda nebo francouzská armáda, které pak vyřazené tanky odprodaly do Sýrie, která je nasadila proti Izraeli za šestidenní války v roce 1967.

Sd.Kfz., Sonderkraftfahrzeug = vojenské vozidlo

Ausf., Ausführung = provedení

B.W., Begleitwagen = doprovázející vůz (tanky Panzer IV měly doprovázet tanky Panzer III)

  • Ausf. A (1./B.W.) – výroba od listopadu 1937 do června 1938, motor HL 108 TR, pancéřování 14,5 mm
  • Ausf. B (2./B.W.) – výroba od května 1938 do října 1938, nový motor HL 120 TR, čelní pancéřování zvýšeno na 30 mm
  • Ausf. C (3./B.W.) – výroba od října 1938 do srpna 1939, menší úpravy
  • Ausf. D (4./B.W. a 5./B.W.) – výroba od října 1939 do října 1940, čelní pancéřování 30 mm, boční 20 mm
  • Ausf. E (6./B.W.) – výroba od října 1940 do dubna 1941, čelní pancéřování trupu zvýšeno na 50 mm, některé stroje dostaly přídavný pancíř věže o tloušťce 20–30 mm
  • Ausf. F (7./B.W.) – výroba od dubna 1941 do února 1942, čelní pancéřování trupu i věže 50 mm, boční 30 mm, někdy označován jako Ausf. F1 pro jasnější odlišení od Ausf. F2
  • Ausf. F2 (7./B.W. Umbau[pozn. 1]) – výroba od března 1942, dočasné označení pro Ausf. F s novým dlouhým kanonem KwK 40 L/43 s délkou hlavně 43 ráží, první stroje měly jednokomorovou úsťovou brzdu, další již dvoukomorovou, jednalo se o reakci na silně pancéřované sovětské tanky KV-1 a T-34, proti kterým byly dosavadní tanky Panzer IV s krátkým kanónem bezmocné
  • Ausf. G (8./B.W.) – výroba od března 1942 do června 1943, název byl zaveden v červenci 1942 a označoval i tanky vyrobené jako Ausf. F2, některé stroje měly přídavný 30mm čelní pancíř na trupu
  • Ausf. H (9./B.W.) – výroba od května 1943 do února 1944, kanón KwK 40 prodloužený na délku 48 ráží, vyráběny s čelním 80mm pancířem trupu, přidán boční pancíř "schürzen" pro ochranu před protitankovými puškami (používané zejména na východní frontě)
  • Ausf. J (10./B.W.) – výroba od února 1944 do května 1945, odstranění všech "zbytečných" prvků (např. věž se na této verzi otáčela ručně) pro snížení výrobních nákladů, přibyla přídavná palivová nádrž pro zvýšení dojezdu

Významné modifikace

[editovat | editovat zdroj]

Výkonnostně a dobově srovnatelné tanky

[editovat | editovat zdroj]

Dochované tanky

[editovat | editovat zdroj]

V České republice se dochoval jediný tank, který je vystaven ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech. Tank byl obnoven do podoby verze Ausf. H.

Dva tanky tohoto typu z výzbroje Československé armády se zachovaly na Slovensku v Muzeu Slovenského národního povstání v Banské Bystrici a na pomníku v Údolí smrti. Oba tanky přestavují typ Ausf. J z konce výroby a na obou se zachovaly poválečné československé úpravy.

  1. Umbau – modifikace, přestavba
  1. Thomas L. Jentz and Hilary Louis Doyle. Panzer Tracts No.23 - Panzer Production from 1933 to 1945. [s.l.]: Panzer Tracts, 2011. S. 50–59. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]