Tento portál nemá svého aktivního správce, a proto je neudržovaný. Může proto například obsahovat zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že se připojíte k jeho správě, aktualizujete jej nebo jej upravíte na miniportál. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k vylepšení.
Attalovci, potomci generála Attala, Filetairova otce, který stanul u moci roku 282 př. n. l. byli jedni z nejloajálnějších spojenců Říma ve východním Středomoří. Za vlády Attala I. byli spojenci Říma v 1. a 2. makedonské válce a za vlády Eumena II. se s Římem opět spojili, aby porazili makedonského krále Persea. Jako odměnu za podporu ve válce se seleukovskou říší dostali jejich bývalé území v Malé Asii. Aby předešel válce, odkázal poslední pergamský král Attalos III. Pergamon i s celou říší Římu.
Attalovci Pergamu vládli moudře a s rozvahou. Podporovali svobodná řecká města, kterým ponechali vnitřní autonomii, přičemž samozřejmě podporovali i rozvoj umění. Vítězství nad Galaty (Galy, kteří se dostali až do Malé Asie) bylo zvěčněno na Pergamském oltáři, který je dnes v Berlíně, v Pergamském muzeu. Oltář, na kterém je zobrazena Gigantomachie, byl původně umístěn na Pergamské akropoli, která byla vytvořena podle athénské.
Lýsimachova mince s řeckým nápisem ΒΑΣΙΛΕΩΣ ΛΥΣΙΜΑΚΟΥ (král Lýsimachos).
Lýsimachos (* kolem 360 př. n. l., † 281 př. n. l.) byl makedonský důstojník a jeden z diadochů (nástupců) Alexandra Velikého. Později se prohlásil králem Thrákie (306 př. n. l.).
Narodil se v Pelle jako syn Agathokla. Během Alexandrova tažení proti Persii patřil k jeho nejbližším tělesným strážcům, přičemž se vyznamenal v bojích proti Indům. Ještě před Alexandrovou smrtí v roce 323 př. n. l. byl ustanoven za správce Thrákie, kde byl dlouhou dobu zaměstnán válčením proti místnímu kmenu Odrysů.
V roce 315 př. n. l. se přidal ke koalici Kassandra, Ptolemaia a Seleuka proti Antigonovi Jednookému. Ten však odvrátil nebezpečí, jež mu hrozilo ze strany Lýsimacha, tím, že proti němu vzbouřil thrácké a skythské kmeny. V roce 309 př. n. l. založil Lýsimachos v úžině spojující poloostrov Chersonés s pevninou město Lýsimacheia. O tři roky později přijal po vzoru Antigona a ostatních diadochů královský titul. V roce 302 př. n. l. se opět připojil ke Kassandrovi, Ptolemaiovi a Seleukovi proti Antigonovi. Doplněn posilami od Kassandra vytáhl do Malé Asie, kde se setkal jen s nepatrným odporem, avšak po příchodu Antigona odmítl riskovat bitvu a stáhl se do zimního tábora v Bithýnii. Zde se oženil s ovdovělou perskou princeznou Amastris. V následujícím roce (301 př. n. l.) spojil Lýsimachos své vojsko se Seleukovým a společně se utkali s Antigonem v bitvě u Ipsu. Antigonos tuto bitvu prohrál a byl zabit. Vítězové si mezi sebou rozdělili jeho území v Přední Asii, přičemž Lýsimachos obdržel západní část Malé Asie.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Antika}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
