Prvotní hřích
Prvotní hřích (hebrejsky החטא הקדמון, ha-chet ha-kadmon, latinsky peccatum originale) je termín pro první hřích v historii lidstva, kterého se podle biblického příběhu[1] dopustili Adam a Eva v Zahradě Eden (ráji), když se nechali svést hadem a pojedli ze stromu poznání. Důsledkem bylo vyhnání z ráje, uložení těžké práce a porodních bolestí lidstvu a ustanovení nepřátelství mezi ženou a hadem.[2] Od té doby také Adam a všichni lidé začali stárnout[zdroj?] a umírat[3].
Křesťanské pojetí
[editovat | editovat zdroj]Prvotní či dědičný hřích v katolicko křesťanské teologii znamená stav hříšnosti („nesvatost“). Tento hřích je tedy stav nedokonalosti, který následoval poté, co Adam a Eva projevili první neposlušnost v Edenu.[4] Podle křesťanů se tato vlastnost, nedokonalost, předává člověku v okamžiku početí a přechází z generace na generaci[5] bez možnosti ovlivnění.[6][7][8][9]
Křesťané věří, že výkupní obětí Ježíše Krista mohou být za určitých okolností jim i dalším lidem následky prvotního hříchu odpuštěny a že je tak možný návrat a obnovení do rajského stavu před prvotním hříchem,[10] kdy lidé neumírali, žili v plnosti a v harmonii s Bohem, což je ze strany Všemohoucího vůči lidem nezasloužená laskavost a projev velké lásky.[11][9]
Židovské pojetí
[editovat | editovat zdroj]Ač někteří talmudští rabíni znali učení o tom, že celé stvoření bylo postiženo pádem Adama a Evy, a tato tematika se objevovala v řadě dalších spisů, samotný pojem dědičného hříchu, stejně jako pojem vykoupení z něho, je židovství, minimálně jak ho dnes známe, cizí.[12] Z tohoto důvodu jsou nedílnou součástí ranní židovské modlitby tato slova: „Bože můj, duše, kterou jsi mi dal, je čistá.“[13][14] Tato slova podtrhují víru v to, že každý člověk nejen začíná svůj život s čistým štítem, ale že od samého počátku žije s vědomím, že přáním toho, kdo vdechl do jeho chřípí onu duši neboli „dech života“,[15] je, aby konal dobro.[16] Pokud ale člověk z nějakého důvodu přece jen spáchá zlo a dopustí se tedy hříchu, má povinnost a možnost činit pokání, což je v rámci judaismu jediný instrument, skrze který je možné dojít odpuštění hříchu.
Pohledy jiných náboženství
[editovat | editovat zdroj]V ostatních náboženstvích, jako je hinduismus a buddhismus se vyskytuje nauka o karmě, která však má s „prvotním hříchem“ velmi málo společného. V pojetí karmických náboženství se jedná o neustálý koloběh konání dobra a zla, ze kterého se konáním dobra může člověk sám od sebe vymanit, což je s učením Bible o vrozené nedokonalosti,[7] v naprostém nesouladu.
Názory v katolické církvi na život mimo Zemi a prvotní hřích
[editovat | editovat zdroj]V rozhovoru s názvem „Mimozemšťané jsou mí bratři“, poskytnutém vatikánským novinám L'Osservatore Romano, otec José Gabriel Funes, ředitel Vatikánské observatoře, uvedl: „Podle mého názoru možnost (života na jiných planetách) existuje“; „inteligentní bytosti, stvořené Bohem, mohou existovat ve vesmíru“ a „někteří mimozemšťané mohou být dokonce bez prvotního hříchu“; „mohly by být (jiné bytosti), které zůstaly v plném přátelství se Stvořitelem.“, dodal.[17]
Oficiální mluvčí Vatikánu, otec Federico Lombardi, jezuita, zveřejnil dne 21. února 2009 prohlášení, že takové dohady nesmí být zaměňovány za oficiální názor Svatého stolce.[18]
Názor feministického hnutí na prvotní hřích
[editovat | editovat zdroj]Feministická kritika v rámci feministické teologie rekonstruuje tradiční koncepci prvotního hříchu a hříchu obecně na teoretické i praktické rovině. Zabývá se důsledky tradiční interpretace prvotního hříchu z historicko-teologického hlediska a ukazuje, jakým způsobem se ještě dnes odráží ve vztazích mezi muži a ženami. Poukazuje na souvislost s dualistickým myšlením, které oběma pohlavím předurčilo určité vlastnosti. Ženy, které byly na tomto základě spojeny s přírodou, iracionalitou a sexualitou se nakonec staly ztělesněním hříchu jako takového. Feministické teoložky se snaží upozornit na chyby v této logice a na jeho důsledky.[19]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grzech pierworodny na polské Wikipedii.
- ↑ Gn 3, 6 (Kral, ČEP)
- ↑ Gn 3, 15–17 (Kral, ČEP)
- ↑ Gn 2, 17 (Kral, ČEP), Gn 3, 19 (Kral, ČEP), Gn 5, 5 (Kral, ČEP), Ř 5, 12 (Kral, ČEP)
- ↑ Katolická církev. Katechismus katolické církve. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001. Dostupné online. ISBN 80-7192-488-1. § 379. Dále jen Katechismus.
- ↑ PAVLINCOVÁ, Helena, a kol. Slovník – Judaismus, křesťanství, islám. Praha: Mladá fronta, 1994. ISBN 80-204-0440-6. Heslo Hřích prvotní, s. 188.
- ↑ Bible, Římanům 5,12
- ↑ a b Bible, Ža 51,5
- ↑ Bible, Žalm 49,7, 8
- ↑ a b Bible, 1. Timoteovi 2,6
- ↑ Katechismus, § 1708
- ↑ Ř 6, 1 – 7, 25 (Kral, ČEP)
- ↑ SCHUBERT, Kurt. Židovské náboženství v proměnách věků. Praha: Vyšehrad, 1995. ISBN 80-7021-075-3. S. 44.
- ↑ BLAŽEK, Jiří. Sidur Zichron David Jisra'el. Modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky s paralelním českým překladem a komentářem. Praha: Jiří Blažek, 2016. ISBN 978-80-906510-0-5. S. 11.
- ↑ MUNK, Elie. Svět modliteb. Praha: Garamond, 2019. ISBN 978-80-7407-459-2. S. 37.
- ↑ Gn 2, 7 (Kral, ČEP)
- ↑ ANGEL, Marc. Slovník Židovsko-křesťanského dialogu. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 1994. ISBN 80-85241-59-5. S. 101.
- ↑ Reuters Archivováno 24. 9. 2008 na Wayback Machine. MSNBC Catholic News Agency Archivováno 16. 11. 2009 na Wayback Machine.BBC
- ↑ Is there anybody out there?
- ↑ Trible, Phyllis. 1989. God and the Rhetoric of Sexuality, Overtures to Biblical Theology. Philadelphia: Fortress Press, s. 217–220
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu prvotní hřích na Wikimedia Commons
