Ptolemaios VI. Filométor

Ptolemaios Filométor
Philomḗtōr, Πτολεμαῖος Φιλομήτωρ
Ptolemaios VI. Filométor
Doba vlády	180-164 & 163-145 př. n. l.
Rodné jméno	Ptolemaios, milovaný Ptahem
Trůnní jméno	Dědic bohů, vybraný Ptahem, obnovil Maat pro Amon-Ra
Horovo jméno
	Velebí býka Apise na jejich rodném kameni
Jméno obou paní	Otcem dosazený na trůn
Zlatý Hor	Držitel svátku Sed jako Ptah-Tatenen
Manželka	Kleopatra II.
Potomci	Ptolemaios Eupator (předčasně zemřel), Ptolemaios VII. Neos Filopatór Kleopatra Thea, Kleopatra III. (2. manželka Ptolemaise VIII.),
Otec	Ptolemaios V. Epifanés
Matka	Kleopatra I. Syra
Narození	9.10.186 př. n. l.
Úmrtí	145 př. n. l. (stáří 41 roků) Sýrie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ptolemaios VI. Filométor (řecky Πτολεμαίος Φιλομήτωρ, 186-145 př. n. l.) byl egyptský král z rodu Ptolemaiovců. Vládl v letech 180 - 145 př. n. l. s přerušením v letech 164 - 163 př. n. l., kdy si jeho bratr Eurogétes uzurpoval vládu.

Život

Ptah-Tatenen,
bůh Memfis

Na trůn nastoupil ve věku 6 let po smrti svého otce Ptolemaia V. Epifanése. Až do roku 176 př. n. l. vládl společně se svojí matkou Kleopatrou I. Následujícího roku se, ve věku ~10 roků, oženil se svojí sestrou Kleopatrou II. Od roku 170 př. n. l. vychovával svého bratra Euergetése II., aby také vládl s ním a s Kleopatrou II. Vláda triumvirátu sourozenců ovšem Egyptu neprospěla, spíše přispěla k jeho již znatelnému úpadku.

Vláda

Kom Ombo, Ptolemaios Filopétor s manželkou Kleopatrou II. před bohy Re, Montu a Sobkem

Bronzová mince Ptolemaios VI. na reversu "orel stojící na blesku a nápis ΠΤΟΛΕΜΑΙΟΥ ΒΑΣΙΛΕΩΣ

V roce 170 př. n. l. vpadl Antiochos IV. Epifanés do Egypta a zahájil tím Šestou syrskou válku (170-168 př. n. l.). Po dalším vpádu o dva roky později byl dokonce korunován králem Egypta, ale po zásahu římského legáta se ze strachu z římského útoku stáhl do Sýrie. V letech 169 - 164 př. n. l. vládl v Egyptě triumvirát tvořený Ptolemaiem VI., jeho manželkou Kleopatrou II. a mladším bratrem Ptolemaiem VIII. Euergetésem II. . Ptolemaios VI. začal plánovat opětnou invazi do Coele-Sýrie.[1]
Další pokus o znovuzískání Coele-Sýrie byl ale neúspěšný, protože Antiochus IV. porazil egyptské síly a dobyl pohraniční město Pelusium[2]. Antiochus měl i jiné ambice, ale stáhl se, když ho římský legát Papillius Laenas a jeho legie přesvědčili, že další útok by se setkal s římskou odezvou.
Katastrofální šestá syrská válka, během níž se pokusil Ptolemaios VI. vyjednat podmínky s nepřítelem, což vedlo k jeho sesazení rozhořčenými občany Alexandrie. Seleukovský král Antiochos prohlašující, že zastupuje Ptolemaia VI. (ale zajímal se pouze o vlastní zábor půdy), obléhal egyptské hlavní město, avšak upustil od svého úsilí ovládnout Alexandrii, musel se věnovat řešení domácích problémů. Místní situace byla typický, makedonský koktejl sourozenecké rivality, územních ambicí a nepokoje domorodců.
Když byl v roce 164 př. n. l. svým bratrem Eurogetésem od vlády odstaven, vydal se do Říma hledat přímluvu a pomoc. Díky římskému zásahu byl již během příštího roku znovu dosazen na egyptský trůn. Ptolemaios VIII. byl v důsledku toho poslán na Kyrenaiku, ale oproti původnímu rozhodnutí římských konsulů se odvolal k římskému senátu a kupodivu získal jeho souhlas. Plánoval tedy svůj návrat do Egypta, ale setkal se se svým bratrem v bitvě o Kypr, kterou prohrál. Ptolemaios VIII. dostal Kyrenaiku, jako součást mírových podmínek a Alexandros Balas přislíbenou ruku jedné z dcer Ptolemaia VI.
Alexander Balas, vybraný z neznáma a podporovaný sousedním římským spojeneckým královstvím Pergamon, se v roce 152 př. n. l. vylodil ve Fénicii a zahájil občanskou válku proti seleukovskému králi Démétriovi I. Podporován žoldáky a frakcemi Seleukovské říše, nespokojenými s existující vládou, porazil Demetria a v roce 150 př. n. l. převzal jeho korunu. Oženil se s princeznou Kleopatrou Theou , aby zpečetil spojenectví se sousedním ptolemaiovským královstvím. Za jeho vlády ovšem došlo k neustálému ústupu od východní hranice Seleukovské říše, důležité východní satrapie jako byla Médéa, byly ztraceny ve prospěch rodící se Parthské říše. V roce 147 př. n. l., Demetrius II Nicator, mladý syn Demetriua I. , začal kampaň k svrhnutí Balase a občanská válka pokračovala. Alexandrův spojenec, ptolemaiovský král Ptolemaios VI. Philométor, přesunul vojáky do Coele-Sýrie, aby podpořil Alexandra Balase, ale pak změnil svoji podporu a přešel na stranu Demetria II. Nikatora V bitvě u řeky Oenoparus v Sýrii byl poražen Ptolemaiem VI. a krátce nato povstalec Alexandr Balas 145 př. n. l. zemřel. Během této bitvy také Ptolemaios VI. spadl z koně a v důsledku úrazu zemřel. Jeho nástupcem se stal jeho syn Ptolemaios VII. Neos Filopatór, což ovšem bylo pro Ptolemaie VIII., který se téhož roku vrátil do Egypta, nepřijatelné a Neose Filopatóra nechal zavraždit.

Artefakty

Za poměrně dlouhou vládu Ptoleamie VI. (~35/6 roků) nebyly zaznamenány významnější stavební činnosti. Uvádí se započetí stavby chrámových komplexů na Philae a pravděpodobně i v Kom Ombo. V palácích Philae, Chrámu Hathor v Esně a Deir el-Medina jsou identifikovány reliéfy s kartuší Ptoleamie VI. Zachovaly se zlaté mince, bronzové či stříbrné mince s jeho portrétem. Reliéfy, roztroušené v různých chrámech, vztahující se k Ptolemaiovi VI., podle kreseb v publikacích K.Lepsiuse z jeho expedicí v letech 1849-1856, Ernst Weidenbach, který se expedicí Lepsiuse zúčastnil, posléze vytvořil četné litografické kopie identifikovaných reliéfů v chrámech a dalších votivních stavbách. Vyznačují se relativní dokonalostí oproti původním, víceméně zachovaným kresbám

Epilog

Od nástupu Ptolemaiovské dynastie do konce života Ptoleamie VI. Filométora uplynulo ~160 roků, a egyptská říše z časů vzrůstu bohatství a ovládajícího značné území zisky v Levantě, Malé Asii a Mezopotámii, postupně oslabovala jednak z vnitřních dynastických rozbrojů, neschopných vládců, snad počínaje koncem vlády Ptolemaie III. . Svoji roli na tom sehrály mocenské ambice sousedních států a počínaje ~200 př. n. l. vzrůstajícím vlivem expanzivní Římské republiky v severní Africe.

Ptolemaios VI. Filométor a manželka Klaopatra II. přináší dary bohům Hathor, Amun,
(druhý zleva) následník Ptolemaios VII. Neos Filométor(?) s Horno-egyptsou korunou; chrám Philae

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ptolemy VI Filometor (jen do verze 2007) na anglické Wikipedii.

Související články

• Ptolemaios V.
• Ptolemaios VII.
• Ptolemaiovský Egypt
• Seleukovci

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ptolemaios VI. Filométor na Wikimedia Commons
• Paul Edmund Stanwick, Portraits of the Ptolemies: Greek Kings as Egyptian Pharaohs, Univeristy Texas, 2003; ISBN 0-292-77772-8
• Ronald Pereira, Between religion and politics: Greek-Egyptian identity in Ptolemaic Egypt (4th – 1st centuries B.C.) , Universidade Nova de Lisboa. 2020
• I.G. Manning, Networks, Hierarchies, and Markets in the Ptolemaic Economy, Oxford 2011, ISBN 978 0199587926
• Waltr Scheidel, Brother-sister and parent-child marriage outside royal families in ancient Egypt and Iran: A challenge to the sociobiological view of incest avoidance?, Darwin College Cambridge, Ethology and Sociobiology Vol. 17, September 1996
• Henri Gautier, Le livre des rois d'Égypte De la XXVe dynastie à la fin des Ptolémées (1914) , D'Archeolgie Oriental, Paris 1916
• Artur Eckstein, Mediterranean Anarchy, Interstate War, and the Rise of Rome, University Berkeley, Los Alamos, 2006 [3]

Egyptští faraoni z dynastie Ptolemaiovců
Předchůdce: Ptolemaios V. Epifanés	180 - 164 př. n. l. Ptolemaios VI. Filométor	Nástupce: Ptolemaios VIII. Euergetés

Egyptští faraoni z dynastie Ptolemaiovců
Předchůdce: Ptolemaios VIII. Euergetés	163 - 145 př. n. l. Ptolemaios VI. Filométor	Nástupce: Ptolemaios VII. Neos Filopatór

Autoritní data	GND: 118596934 NLI: 987007405411905171 SUDOC: 26384949X TePapa: 49548 ULAN: 500372671 VIAF: 67258070, 56166922926143512585 WorldCat Entities: E39PBJjdjvTCYMkcfhgkvqmyBP