Ptolemaios VI. Filométor
Ptolemaios Filométor | |||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Philomḗtōr, Πτολεμαῖος Φιλομήτωρ | |||||||||||||||||||||||||||
Ptolemaios VI. Filométor | |||||||||||||||||||||||||||
Doba vlády | 180-164 & 163-145 př. n. l. | ||||||||||||||||||||||||||
Rodné jméno |
| ||||||||||||||||||||||||||
Trůnní jméno |
obnovil Maat pro Amon-Ra | ||||||||||||||||||||||||||
Horovo jméno |
| ||||||||||||||||||||||||||
Velebí býka Apise na jejich rodném kameni | |||||||||||||||||||||||||||
Jméno obou paní |
| ||||||||||||||||||||||||||
Zlatý Hor |
| ||||||||||||||||||||||||||
Manželka | Kleopatra II.[1]
| ||||||||||||||||||||||||||
Potomci | Ptolemaios Eupator (předčasně zemřel), Ptolemaios VII. Neos Filopatór[1]
Kleopatra Thea[p 2], Kleopatra III. (2. manželka Ptolemaise VIII.), | ||||||||||||||||||||||||||
Otec | Ptolemaios V. Epifanés | ||||||||||||||||||||||||||
Matka | Kleopatra I. Syra [p 3][1]
| ||||||||||||||||||||||||||
Narození | 9.10.186 př. n. l. | ||||||||||||||||||||||||||
Úmrtí | 145 př. n. l. (stáří 41 roků) Sýrie | ||||||||||||||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ptolemaios VI. Filométor (řecky Πτολεμαίος Φιλομήτωρ, 186-145 př. n. l.) byl egyptský král z rodu Ptolemaiovců. Vládl v letech 180 - 145 př. n. l. s přerušením v letech 164 - 163 př. n. l., kdy si jeho bratr Eurogétes uzurpoval vládu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Na trůn nastoupil ve věku 6 let po smrti svého otce Ptolemaia V. Epifanése. Až do roku 176 př. n. l. vládl společně se svojí matkou Kleopatrou I. [p 4] Následujícího roku se, ve věku ~10 roků, oženil se svojí sestrou Kleopatrou II.[p 5] Od roku 170 př. n. l. vychovával svého bratra Euergetése II., aby také vládl s ním a s Kleopatrou II.[p 6] Vláda triumvirátu sourozenců ovšem Egyptu neprospěla, spíše přispěla k jeho již znatelnému úpadku.[2][3]
Vláda
[editovat | editovat zdroj]V roce 170 př. n. l. vpadl Antiochos IV. Epifanés do Egypta a zahájil tím Šestou syrskou válku (170-168 př. n. l.). Po dalším vpádu o dva roky později byl dokonce korunován králem Egypta, ale po zásahu římského legáta se ze strachu z římského útoku stáhl do Sýrie. V letech 169 - 164 př. n. l. vládl v Egyptě triumvirát tvořený Ptolemaiem VI., jeho manželkou Kleopatrou II. a mladším bratrem Ptolemaiem VIII. Euergetésem II. . Ptolemaios VI. začal plánovat opětnou invazi do Coele-Sýrie.[1]
Další pokus o znovuzískání Coele-Sýrie byl ale neúspěšný, protože Antiochus IV. porazil egyptské síly a dobyl pohraniční město Pelusium[2]. Antiochus měl i jiné ambice, ale stáhl se, když ho římský legát Papillius Laenas[p 7] a jeho legie přesvědčili, že další útok by se setkal s římskou odezvou.
Katastrofální šestá syrská válka, během níž se pokusil Ptolemaios VI. vyjednat podmínky s nepřítelem, což vedlo k jeho sesazení rozhořčenými občany Alexandrie. Seleukovský král Antiochos prohlašující, že zastupuje Ptolemaia VI. (ale zajímal se pouze o vlastní zábor půdy), obléhal egyptské hlavní město, avšak upustil od svého úsilí ovládnout Alexandrii, musel se věnovat řešení domácích problémů. Místní situace byla typický, makedonský koktejl sourozenecké rivality, územních ambicí a nepokoje domorodců.[3]
Když byl v roce 164 př. n. l. svým bratrem Eurogetésem od vlády odstaven, vydal se do Říma hledat přímluvu a pomoc. Díky římskému zásahu byl již během příštího roku znovu dosazen na egyptský trůn.[4][5][3] Ptolemaios VIII. byl v důsledku toho poslán na Kyrenaiku, ale oproti původnímu rozhodnutí římských konsulů se odvolal k římskému senátu a kupodivu získal jeho souhlas. Plánoval tedy svůj návrat do Egypta, ale setkal se se svým bratrem v bitvě o Kypr, kterou prohrál. Ptolemaios VIII. dostal Kyrenaiku, jako součást mírových podmínek a Alexandros Balas[p 8] přislíbenou ruku jedné z dcer Ptolemaia VI.
Alexander Balas, vybraný z neznáma a podporovaný sousedním římským spojeneckým královstvím Pergamon, se v roce 152 př. n. l. vylodil ve Fénicii a zahájil občanskou válku proti seleukovskému králi Démétriovi I. Podporován žoldáky a frakcemi Seleukovské říše, nespokojenými s existující vládou, porazil Demetria a v roce 150 př. n. l. převzal jeho korunu. Oženil se s princeznou Kleopatrou Theou [p 9], aby zpečetil spojenectví se sousedním ptolemaiovským královstvím. Za jeho vlády ovšem došlo k neustálému ústupu od východní hranice Seleukovské říše, důležité východní satrapie jako byla Médéa, byly ztraceny ve prospěch rodící se Parthské říše[p 10]. V roce 147 př. n. l., Demetrius II Nicator, mladý syn Demetriua I. , začal kampaň k svrhnutí Balase a občanská válka pokračovala. Alexandrův spojenec, ptolemaiovský král Ptolemaios VI. Philométor, přesunul vojáky do Coele-Sýrie, aby podpořil Alexandra Balase, ale pak změnil svoji podporu a přešel na stranu Demetria II. Nikatora[p 11]
[6] V bitvě u řeky Oenoparus [p 12] v Sýrii byl poražen Ptolemaiem VI. a krátce nato povstalec Alexandr Balas 145 př. n. l. zemřel. Během této bitvy také Ptolemaios VI. spadl z koně a v důsledku úrazu zemřel. Jeho nástupcem se stal jeho syn Ptolemaios VII. Neos Filopatór, což ovšem bylo pro Ptolemaie VIII., který se téhož roku vrátil do Egypta, nepřijatelné a Neose Filopatóra nechal zavraždit.
Artefakty
[editovat | editovat zdroj]Za poměrně dlouhou vládu Ptoleamie VI. (~35/6 roků) nebyly zaznamenány významnější stavební činnosti. Uvádí se započetí stavby chrámových komplexů na Philae a pravděpodobně i v Kom Ombo. V palácích Philae, Chrámu Hathor v Esně a Deir el-Medina jsou identifikovány reliéfy s kartuší Ptoleamie VI. Zachovaly se zlaté mince, bronzové či stříbrné mince s jeho portrétem. Reliéfy, roztroušené v různých chrámech, vztahující se k Ptolemaiovi VI., podle kreseb v publikacích K.Lepsiuse z jeho expedicí v letech 1849-1856,[7] Ernst Weidenbach,[p 13] který se expedicí Lepsiuse zúčastnil, posléze vytvořil četné litografické kopie identifikovaných reliéfů v chrámech a dalších votivních stavbách. Vyznačují se relativní dokonalostí oproti původním, víceméně zachovaným kresbám[8]
Epilog
[editovat | editovat zdroj]Od nástupu Ptolemaiovské dynastie do konce života Ptoleamie VI. Filométora uplynulo ~160 roků, a egyptská říše z časů vzrůstu bohatství a ovládajícího značné území zisky v Levantě, Malé Asii a Mezopotámii, postupně oslabovala jednak z vnitřních dynastických rozbrojů, neschopných vládců, snad počínaje koncem vlády Ptolemaie III. . Svoji roli na tom sehrály mocenské ambice sousedních států a počínaje ~200 př. n. l. vzrůstajícím vlivem expanzivní Římské republiky v severní Africe.[3]
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Božstvo Memfis
- ↑ následně královna Syrie
- ↑ *26.5.186
- ↑ Selukovská princezna (204 -176 př. n. l.-
- ↑ dcera Ptolemaie V.
- ↑ Dohromady jejich věk nepřesáhl 30 roků
- ↑ Konsul Římské republiky, (172-158 př. n. l.)
- ↑ byl vládcem Seleukovské říše od roku 150/léto 152 – srpen 145 př. n. l.[1]
- ↑ sestrou Ptolelmaie VI.
- ↑ dnešní Írán
- ↑ Král Malé Asie, Sýrie a Mezopotámie
- ↑ Současně řeka Afrin v Sýrii
- ↑ * 4.1,1818 Norimberg, ✞ 14.9.1882 Merseburg; kreslíř, vědecký ilustrátor a účastník expedicí do Egypta
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ptolemy VI Filometor (jen do verze 2007) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c BUDGE, Wallis. The King of Egypt vol. II. London: [s.n.], 1908. (anglicky) Dynasties XX-XXX, Macedoniens.
- ↑ AGER, Sheila. Familiarity Breeds:Incest and the Ptolemaic dynasty. Chocago: The Journal of Hellenic Studies, vol.125, 2005. S. 1-34. (anglicky)
- ↑ a b c d WILKINSON, Toby. The Rose and Fall of Ancient Egypt [online]. New York: Random House, 2010. S. 321–324. Dostupné online. ISBN 978-0-679-60429-7. (anglicky)
- ↑ WELLNER, Luděk Václav. Z makedonských hor na trůn faraonů. Praha: Nakladatelství Epocha, 2011. ISBN 978-80-7425-070-5. S. 204–206.
- ↑ BEVAN, Edwin. A History of Egypt under the Ptolemaic dynasty [online]. London: Methuen&Co.Ltd, 1914. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Demetrius II Nicator [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LEPSIUS, Karl Richard. Denkmäler aus Ägypten und Äthiopien. Osnabrük: [s.n.], 1849. Dostupné online. Reprint Biblio Verlag 1970.
- ↑ a b Digital Collection [online]. New York Public Library: Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ptolemaios VI. Filométor na Wikimedia Commons
- Paul Edmund Stanwick, Portraits of the Ptolemies: Greek Kings as Egyptian Pharaohs, Univeristy Texas, 2003; ISBN 0-292-77772-8
- Ronald Pereira, Between religion and politics: Greek-Egyptian identity in Ptolemaic Egypt (4th – 1st centuries B.C.) , Universidade Nova de Lisboa. 2020
- I.G. Manning, Networks, Hierarchies, and Markets in the Ptolemaic Economy, Oxford 2011, ISBN 978 0199587926
- Waltr Scheidel, Brother-sister and parent-child marriage outside royal families in ancient Egypt and Iran: A challenge to the sociobiological view of incest avoidance?, Darwin College Cambridge, Ethology and Sociobiology Vol. 17, September 1996
- Henri Gautier, Le livre des rois d'Égypte De la XXVe dynastie à la fin des Ptolémées (1914) , D'Archeolgie Oriental, Paris 1916
- Artur Eckstein, Mediterranean Anarchy, Interstate War, and the Rise of Rome, University Berkeley, Los Alamos, 2006 [3]
Egyptští faraoni z dynastie Ptolemaiovců | ||
---|---|---|
Předchůdce: Ptolemaios V. Epifanés |
180 - 164 př. n. l. Ptolemaios VI. Filométor |
Nástupce: Ptolemaios VIII. Euergetés |
Egyptští faraoni z dynastie Ptolemaiovců | ||
---|---|---|
Předchůdce: Ptolemaios VIII. Euergetés |
163 - 145 př. n. l. Ptolemaios VI. Filométor |
Nástupce: Ptolemaios VII. Neos Filopatór |