Radechov
| Radechov | |
|---|---|
 Střed vesnice s rybníkem | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Radonice |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′10″ s. š., 13°16′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 34 (2021)[1] |
| Katastrální území | Radonice u Kadaně (13,17 km²) |
| Nadmořská výška | 338 m n. m. |
| PSČ | 431 55 |
| Počet domů | 13 (2011)[2] |
  Radechov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 138274 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Radechov (německy Radigau) je malá vesnice, část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Radonic. Leží v katastrálním území Radonice u Kadaně o výměře 13,17 km².[3]
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní název vesnice byl odvozen z osobního jména Radoch nebo Radech ve významu Radochův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: de Radechowa (1360), in Radochow (1395), in villa Radechow (1416), in Radechowie (1447), w Radochowie (1545), Radigau (1619), Radikow (1654) a Ratigau nebo Radigau (1787 a 1846).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Místo, kde Radechov stojí, bylo osídleno už neolitu a také v pozdní době hradištní od jedenáctého do první poloviny třináctého století.[5]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360 a uvádí rytíře Sobotku z Radechova obviněného z krádeže obilí. V následujících letech se jako majitelé vystřídali rody Žďárských ze Žďáru, Milhostů z Mašťova, vladyků z Deštnice a Ojířů z Očedělic. Vesnice tehdy byla rozdělena nejméně na dvě části, protože v roce 1447 došlo k jejímu připojení k Vintířovu, ale část zůstala součástí Vojnína.[5] Na počátku šestnáctého století patřil Radechov k hasištejnskému panství. Tvořil součást pětipeského statku, který při dělení majetku získal v roce 1518 Zikmund Hasištejnský z Lobkovic. Ten však celý statek hned další rok prodal Oplovi z Fictumu. Opl byl roku 1530 odsouzen za provozování penězokazecké dílny ke ztrátě veškerého majetku, který získali do zástavy Šlikové.[6] V roce 1547 se za Albrechta Šlika stal Radechov trvalou součástí vintířovského panství.[5]
Třicetiletá válka vesnici zřejmě příliš nepostihla, protože berní rula z roku 1654 uvádí patnáct domů. Sedm z nich patřilo obci a v dalších žilo pět sedláků a dva chalupníci. Dohromady měli dvanáct potahů, devět krav, osmnáct jalovic, třináct ovcí a 51 prasat. Řemeslo zde provozoval švec a krejčí. K vesnici patřil také mlýn se dvěma náhony a velký rybník. Do konce osmnáctého století se počet domů přibližně zdvojnásobil a později rostl již jen málo.[5]
Na počátku třicátých let dvacátého století byly ve vesnici kovárna, trafika, hostinec a prodejna lahvového piva. Z řemeslníků tu dále pracovali bednář a dva ševci. Za ostatními službami (škola, lékař, kostel) docházeli radechovští do Radonic. Během druhé světové války byl v domě čp. 1 zřízen zajatecký tábor, ve kterém bydlelo šestnáct francouzských zajatců, kteří pracovali na polích nebo v hnědouhelném dole Františka nedaleko Radonic. Po vystěhování Němců zůstala ve vesnici asi třetina původního počtu obyvatel a mnoho budov bylo zbořeno.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 182 obyvatel (z toho 86 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci, 166 Němců a dvanáct cizinců. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 203 obyvatel: čtyři Čechoslováky a 199 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 162 | 180 | 196 | 183 | 158 | 182 | 203 | 66 | 62 | 59 | 48 | 23 | 22 | 15 | 34 |
| Domy | 32 | 35 | 36 | 36 | 34 | 34 | 35 | 36 | — | 15 | 14 | 15 | 13 | 13 | 14 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Radonice. | |||||||||||||||
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1869 Radechov patřil jako osada k obci Vintířov. V letech 1880–1950 byl obcí v okrese Kadaň a od roku 1961 patří do okresu Chomutov jako část obce Radonice.[12]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Na návsi u rybníka stávala kaple Nejsvětější Trojice z roku 1773. Měla obdélný půdorys a sedlovou střechu, v jejímž středu se tyčil velký sanktusník. Vstupní průčelí zdůrazňoval zdobný štít. Zanikla po roce 1945.[13]
- Asi 800 metrů jihozápadně od vesnice (na okraji katastrálního území Mašťov) roste na pravém břehu Liboce dub letní chráněný jako památný strom.[14]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]V letech 1930–1945 v Radechově na rodinném statku (čp. 10) žila a tvořila sochařka Gabriela Waldert, dcera podnikatele a podnikatele Franze Walderta.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2016-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-22.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 513.
- ↑ a b c d e f VALEŠ, Vladimír. Radonice, Mašťov a okolí. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 96 s. Kapitola Radechov, s. 59–62.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Pětipsy – zámek, s. 372.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 469. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
- ↑ Kaple Nejsvětější Trojice [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Dub u Radechova [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2016-03-16]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radechov na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Radonice u Kadaně na webu ČÚZK
