Přeskočit na obsah

Rage Against the Machine

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rage Against the Machine
Rage Against the Machine roku 2007. Zleva: Tim Commerford, Zack de la Rocha, Brad Wilk a Tom Morello
Rage Against the Machine roku 2007. Zleva: Tim Commerford, Zack de la Rocha, Brad Wilk a Tom Morello
Základní informace
PůvodUSA Los Angeles, Kalifornie, USA
Žánry
Aktivní roky
  • 1991–2000
  • 2007–2011
  • 2019–2024
Vydavatel
Příbuzná témataStreet Sweeper Social Club, Jacob Shaw, One Day as a Lion, The Nightwatchman, Audioslave, Lock Up, Inside Out
OceněníRock and Roll Hall of Fame (2023)
Webwww.ratm.com
Dřívější členové
Tom Morello
Zack de la Rocha
Brad Wilk
Tim Commerford
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rage Against the Machine (zkráceně RATM nebo Rage) byla americká rocková skupina založená roku 1991 v Los Angeles v Kalifornii. Kapelu tvořili zpěvák Zack de la Rocha, baskytarista a doprovodný zpěvák Tim Commerford, kytarista Tom Morello a bubeník Brad Wilk. Spojili heavy metal a rapovou hudbu, punk rock a funk s antiautoritářskými a revolučními texty. Do roku 2010 prodali celosvětově přes 16 milionů desek.[1] V roce 2023 byli uvedeni do Rock and Roll Hall of Fame.[2][3]

Rage Against the Machine vydali své stejnojmenné debutové album v roce 1992 s velkým úspěchem; v roce 2003 ho Rolling Stone zařadil na 368. místo v seznamu 500 nejlepších alb všech dob. Komerčního úspěchu dosáhli po vystoupení na festivalu Lollapalooza v roce 1993.[4] Jejich další alba, Evil Empire (1996) a The Battle of Los Angeles (1999), se umístila na prvním místě žebříčku Billboard 200.[5][6] Během svého počátečního devítiletého běhu se Rage Against the Machine stala populární a vlivnou kapelou[7] a ovlivnila žánr nu metal, který se dostal do popředí koncem 90. let a začátkem 21. století. Byli také na 33. místě v žebříčku 100 největších umělců hard rocku VH1.[8]

V roce 2000 vydali Rage Against the Machine cover album Renegades a rozpadli se poté, co rostoucí tvůrčí rozdíly vedly k odchodu De la Rochy. Poté, co se několik let věnovali jiným projektům, se znovu sešli, aby vystoupili na Coachelle v roce 2007. Během následujících čtyř let kapela hrála živě na koncertech a festivalech po celém světě, než si v roce 2011 dala pauzu. V roce 2019 Rage Against the Machine oznámili světové turné, které bylo odloženo na rok 2022 kvůli pandemii Covid-19, ale bylo přerušeno poté, co de la Rocha utrpěl zranění nohy. Wilk v roce 2024 potvrdil, že se kapela už potřetí rozpadla.[9]

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]

Studiová alba

[editovat | editovat zdroj]

Živá alba

[editovat | editovat zdroj]
Rok Název Album Umístění
USA Vel. Británie Nový Zéland
1993 Killing in the Name Rage Against the Machine 25 29
„Bullet in the Head“ 16 19
„Bombtrack“ 37 20
1994 „Freedom“ 17
1996 „Bulls on Parade“ Evil Empire 39 8 22
„People of the Sun“ 26
„Down Rodeo“
„Tire Me“
1997 „Vietnow“
1998 „The Ghost of Tom Joad“ Rage Against the Machine DVD 35
„No Shelter“ Godzilla soundtrack 30
1999 „Guerrilla Radio“ The Battle of Los Angeles 11 32
2000 „Sleep Now in the Fire“ 16 43
„Testify“ 22
„Calm Like a Bomb“
„Renegades of Funk“ Renegades 19
2001 „How I Could Just Kill a Man“ 39
  1. BERDINI, Valerio. live on 35mm.Berdini,Valerio [online]. June 9, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 18, 2011. 
  2. Kate Bush and Willie Nelson Among 2023 Rock Hall of Fame Inductees [online]. May 3, 2023 [cit. 2023-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 31, 2023. 
  3. Rock & Roll Hall of Fame Reveals Class of 2023: Willie Nelson, Kate Bush, Missy Elliott, Sheryl Crow, Rage Against the Machine and More [online]. May 3, 2023. Dostupné online. 
  4. 500 Greatest Albums of All Time. Rolling Stone. May 31, 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 16, 2012. (anglicky) 
  5. Billboard 200 Albums - Year-End [1996] [online]. January 2, 2013 [cit. 2021-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 27, 2018. 
  6. Billboard 200 Albums - Year-End [1999] [online]. January 2, 2013 [cit. 2021-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne January 9, 2021. 
  7. Devenish, Colin (2001), Rage Against the Machine: St. Martin's Griffin ISBN 0-312-27326-6
  8. VH1: '100 Greatest Hard Rock Artists': 1-50 [online]. [cit. 2020-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne February 14, 2002. 
  9. Rage Against the Machine Break Up...Again. Rolling Stone. 2024-01-04. Dostupné online [cit. 2024-01-06]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]