Ratková
| Ratková | |
|---|---|
 Historická radnice | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°35′30″ s. š., 20°5′40″ v. d. |
| Nadmořská výška | 289 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Banskobystrický |
| Okres | Revúca |
| Tradiční region | Gemer |
  Ratková | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 12,7 km² |
| Počet obyvatel | 622 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 48,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Vznik | 1413 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 047 |
| PSČ | 982 65 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | RA |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ratková je obec v okrese Revúca na Slovensku. Leží v jihovýchodní části Slovenského rudohoří. Díky dochované historické urbanistické struktuře a souboru autenticky dochované měšťanské a lidové architektury bylo centrum Ratkové v roce 1994 prohlášeno za památkovou zónu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci je z roku 1413 (Rathko), ale sídlo vzniklo pravděpodobně již polovině 13. století. V katastru obce se od poloviny 14. století vyvíjela další dvě sídla, Forovo a Proša, která ale v 15. a 16. století zanikla, zatímco Ratková se rozvinula na řemeslnické a tržní středisko. V roce 1564 se zde vyrábělo železo, k čemuž sloužily 3 pece a 4 hamry. Po turecké okupaci se rozmohla řemeslnická výroba, která se rozvíjela v rámci několika cechů: koželužníci, pláteníci, valchaři, soukeníci a jiní. V roce 1800 měla obec 310 mistrů a 116 tovaryšů. Ve 2. polovině 19. století se Ratková stala (až do roku 1919) sídlem slúžnovského okresu. Ve 20. století většina obyvatel pracovala v průmyslových závodech v Jelšavě a okolí a v zemědělství, od roku 1964 ve státním majetku v Tornaľe.
V roce 1963 byla k Ratkové přičleněna obec Repištia.[2]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Evangelický kostel, jednolodní pozdně gotická stavba s polygonálním ukončením presbytáře a představenou věží. Pochází pravděpodobně z období let 1520 až 1540. Věž má ještě románský základ. Původní patrocinium kostela bylo sv. Mikuláše. Kostel vyhořel v roce 1692, byl rozšířen a upraven v 17. a 18. století. Kostel byl poškozen také požárem v roce 1827. Presbyterium je zaklenuto žebrovou hvězdicovou a síťovou pozdně gotickou klenbou. V interiéru se nacházejí dvě dřevěné empory na nepravidelném půdorysu. Oltář je klasicistní sloupová architektura z roku 1827, jeho autorem je pravděpodobně rimavskosobotský sochař István Ferenczy. Varhany jsou klasicistní, dílo Andrease Zimmera z roku 1842. Fasády kostela jsou členěny opěrnými pilíři, okna s lomeným obloukem mají jednoduché šambrány. Věž s gotickými okny je ukončena jednoduchou stanovou střechou.[3]
- Zvonice – barokní stavba z roku 1786. Zvonice je členěna pilastry a ukončena barokní helmicí s lucernou. Pod korunní římsou zvonice je umístěn hodinový ciferník.
- Evangelická fara, jednopodlažní bloková stavba z konce 18. století. Stavba má půdorys písmene L, upravena byla v první třetině 19. století. Fasádě fary dominuje tříosý rizalit členěný pilastry. Okna mají profilované šambrány a segmentové suprafenestry. Vstup do objektu je řešen jako tříosý portikus ukončený trojuhelníkovým štítem s tympanonem.
- Hradební zeď, obklopující areál kostela, je pozdně gotická ze 16. století.
- Soubor lidových soukenických domů – jednopodlažní tří až pětiprostorové domy na půdorysu obdélníku ve stylu lidového klasicismu. Pocházejí z 19. století. Památkově chráněné jsou domy číslo 14, 16, 164, 165 a 166.
- Obecní sýpka, jednoprostorová jednopodlažní dvouprostorová kamenná stavba z roku 1745 na půdorysu obdélníku se sedlovou střechou ve stylu lidového baroka .
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Daniel Miloslav Bachát (1840–1906), evangelický kněz, senior, biskup důlního distriktu, spisovatel, básník, překladatel
- Cyril Gallay (1857–1913), básník, překladatel a pedagog
- Izabela Textorisová (1866–1949), první slovenská botanička
Působili zde
[editovat | editovat zdroj]- Pavel Šramko (1743–1813), básník
- Ladislav Bohuslav Bartholomeides (1754–1825), vědecký a vlastivědný pracovník, pedagog, historik, geograf, teolog, evangelický kněz, osvícenec, národní buditel, učitel
- Ladislav Farkaš (1927–2016), herec a režisér
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ratková na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Ratková, ev. a. v. kostol – Gotická cesta [online]. [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ratková na Wikimedia Commons
