Rhôna
Rhôna Rhône | |
---|---|
tok v oblasti mokřadů Chautagne jižně od Ženevského jezera | |
Základní informace | |
Délka toku | 812 km |
Plocha povodí | 95 500 km² |
Průměrný průtok | 1780 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
obec Obergoms, z Rhônského ledovce v Urnských Alpách ve Švýcarsku 46°34′44,39″ s. š., 8°23′0,16″ v. d. 2210 m n. m. | |
Ústí | |
u obce Arles začíná Delta Rhôny dělením na Velkou a Malou Rhônu 43°19′55″ s. š., 4°50′43″ v. d. 0 m n. m. | |
Protéká | |
Švýcarsko (Ženeva, Vaud, Valais), Francie (Rhône Alpes, Provence-Alpes-Côte-d'Azur) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Středozemní moře, povodí Rhôny (Francie 92,02%, Švýcarsko 7,98 %) | |
mapa povodí řeky | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rhôna [róna], někdy též Rhona (francouzsky Rhône, walliskou němčinou Rotten, okcitánsky Ròse, latinsky Rhodanus), je velká evropská řeka, která pramení ve Švýcarsku, protéká Ženevským jezerem a pak napříč jižní Francií, kde se vlévá do Lvího zálivu ve Středozemním moři. Je dlouhá 812 km a má povodí o ploše asi 96 tisíc km². Dlouhé, téměř přímé údolí jejího dolního toku (od Lyonu po ústí) se vyznačuje častým vanutím větru zvaného mistrál.
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Pramení v Urnských Alpách ve Švýcarsku v nadmořské výšce 2210 m v masivu Dammastock. Její pramen vytváří voda odtávající z ledovce Rhonegletscher, který se rozkládá v údolí pod sedly Furkapass a Grimselpass. Jako prudká bystřina teče ponejprve východozápadním směrem (švýcarský Rhonetal) poté se stáčí k severu a ústí do Ženevského jezera jako jeho hlavní přítok.
Druhý úsek řeky začíná v Ženevě na druhém konci jezera výtokem směrem na jih, kde vzápětí přibírá vody řeky Arve a vstupuje na území Francie. Její tok zde vede zaříznutým údolím, které z jihu ohraničuje pohoří Jura a má několik ostrých zákrutů. Celkový směr je jihozápadní až k velkoměstu Lyon, kde se do ní vlévá řeka Saôna. Na soutoku Rhôna přebírá její směr a obrací se přímo k jihu, načež protéká dlouhou úzkou Rhônskou nížinou mezi Alpami na východě a Francouzským středohořím (Massif Central) na západě. K významnějším přítokům v tomto úseku patří zleva řeky Isère a Durance a zprava Ardèche.
U města Arles se odděluje rameno Malá Rhôna, čímž začíná delta Rhôny o rozloze 12 000 km², známá jako oblast Camargue. Hlavní tok se vlévá do Lvího zálivu Středozemního moře u města Port-Saint-Louis-du-Rhône, západně od Marseille.
Přítoky
[editovat | editovat zdroj]Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Na horním a středním toku je zdrojem vody především tající sníh a odtávající ledovce. Nejvyšších vodních stavů dosahuje v létě a nejnižších v zimě. Pod ústím Saôny se vodnost zvyšuje především v zimě, protože ta stejně jako ostatní pravé přítoky má zdroj vody především v dešťových srážkách. Levé přítoky (Isère, Durance) stékají z Alp a jsou celkově vodnější než pravé, díky čemuž Rhôna až k ústí vykazuje základní rysy alpského režimu. Tři čtvrtiny povodí řeky se nacházejí v horách. Průměrný průtok nedaleko ústí činí 1780 m³/s. Rhôna je nejvodnější řekou ve Francii a mezi přítoky Středozemního moře se řadí na druhé místo po Nilu[1].
Využití
[editovat | editovat zdroj]Řeka má důležitý význam pro zisk vodní energie, dopravu a zavlažování.
Vodní elektrárny
[editovat | editovat zdroj]Přibližně 70 % výkonu vodních elektráren ve Francii se nachází v povodí Rhôny. Přímo na ní bylo vybudováno 11 vodních elektráren (Génissiat, André Blondel) a mnoho jich je také na Isère, Durance a dalších přítocích.
Vodní doprava
[editovat | editovat zdroj]Vodní doprava je možná pod ústím řeky Ain. Přes Saônu je mnohými kanály spojena s Rýnem, Moselou, Mázou a Loirou. Jako obchvat delty byl postaven plavební kanál z města Arles do Port-de-Bouc a dále přes lagunu Étang de Berre a tunel Rove do Marseille.
Zavlažování
[editovat | editovat zdroj]Voda se také široce využívá na zavlažování a zásobování Azurového pobřeží. Na řece leží města Ženeva (Švýcarsko), Lyon, Valence, Avignon, Arles (Francie).
Původ názvu
[editovat | editovat zdroj]Původ a význam jména zůstává nejasný. Podle jedné varianty je základem keltské označení Rhodanus či Rodanus ze základu Rhôdan – „klikatit se“. Naproti tomu stojí hypotéza o řeckém původu; Plinius starší píše ve své encyklopedii Naturalis historia, že jméno Rhôna je odvozeno od názvu kolonie Rhoda či Rhodanusia rozkládající se v oblasti dnešního města Aigues-Mortes.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ nepočítaje přítoky Černého moře
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Рона“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Mezinárodní řeky v Evropě
- Řeky ve Švýcarsku
- Geografie kantonu Ženeva
- Geografie kantonu Vaud
- Geografie kantonu Valais
- Řeky ve Francii
- Geografie Rhône-Alpes
- Horní Savojsko
- Ain
- Rhône
- Isère
- Loire
- Drôme
- Ardèche
- Geografie Languedocu-Roussillonu
- Gard
- Geografie Provence-Alpes-Côte d'Azur
- Vaucluse
- Bouches-du-Rhône
- Přítoky Lvího zálivu
- Povodí Rhôny