Rurik

Rurik
	kníže novgorodský; (král Holmgardu)
	Rurik v Carském titulárníku, 17. stol
Doba vlády	862–879
Úplné jméno	Rørik
Tituly	konung
Náboženství	severské pohanství
Narození	?; Švédsko
Úmrtí	879
Předchůdce	Hostomysl ??
Nástupce	Oleg
Potomci	Igor Rurikovič
Rod	Varjagové
Dynastie	Rurikovci
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rurik, (v ruských pramenech Рюрик, Rjurik), † 878/879, byl legendárním zakladatelem panovnické dynastie Rurikovců, švédský Varjag, od roku 862 vládce Novgorodu. Jeho potomci vládli v Kyjevské Rusi, po jejím rozpadu v ruských knížectvích a později do roku 1598 v carském Rusku.

Informace o něm pocházejí z jediného zdroje, nejstaršího ruského letopisu, známého pod názvem Pověst dávných let. Skandinávské prameny o něm mlčí.

Vyprávění o pozvání knížat

V pasáži nazvané Vyprávění o pozvání knížat se v Povesti vremennych let líčí, jak kmeny, žijící na severu Ruska, vyhnaly za moře Varjagy, kteří od nich vybírali daň. Poté si začaly vládnout samy, ale neměly zákony a začaly mezi sebou bojovat. Proto se rozhodly zvolit si knížete, který by jim vládl a rozhodoval jejich spory. Vydaly se proto za moře k Varjagům a pozvaly je, aby k nim přišli vládnout. „I vydali se s nimi tři bratři se svými rody, přišli ke Slovanům. Nejstarší Rurik se usadil v Novgorodu, druhý Sineus v Běloozeru a třetí Truvor v Izborsku. Od těchto Varjagů přešlo jméno – Ruská země… a dva roky zemřeli Sineus a jeho bratr Truvor. Celou zemi ovládl samotný Rurik a počal děliti města mezi své muže – tomu Polock, jinému Rostov, třetímu Běloozero. Varjagové v těchto městech byli cizinci, neboť podobně jako v Novgorodě bylo původní obyvatelstvo slovanské, v Polocku Kriviči, v Rostovu Merové, v Běloozeru Vepsové, v Muromu Muronové, ale Rurik nad nimi všemi vládl.“

Historikové o Rurikovi

Starší generace historiků, především tzv. normanisté, považovali Rurika za zakladatele ruského státu a jeho panovnické dynastie. Přestože Pověst dávných let představuje zásadní pramen informací k osobě Rurika, nelze její vyprávění brát doslova, neboť její autor žil dvě stě let po popisovaných událostech. Rekonstruovat, co se skutečně událo, je obtížné nejen kvůli nedostatku informací a pro naprostou absenci soudobých pramenů – problém je navíc zatížen sporem o normanskou teorii.

Přestože někteří historici dospěli k názoru, že Rurik není autentickou historickou postavou (patřil mezi ně i dánský normanista A. Stender-Peterson, který žil v polovině 20. století), dnes se o jeho existenci již nepochybuje.

Rurik patřil nepochybně mezi Varjagy, švédské Vikingy, kteří přicházeli do východní Evropy za obchodem a k tomuto účelu si budovali podél dlouhých obchodních cest opevněné základny. Mezi nejstarší a nejznámější patřila Stará Ladoga, kde se Rurik původně usadil. Později se Varjagové v některých starých slovanských centrech zmocnili vlády a začali vybírat od místních obyvatel tribut v naturáliích, které byly následně využívány jako zboží v dálkovém obchodu.

Zda byl Rurik do Novgorodu skutečně pozván (ovšem ne ze zámoří, ale z nedaleké Ladogy), nelze dokázat. Je možné, že ho sem pozvala jedna ze znepřátelených skupin místních velmožů a poté, co přispěl k jejímu vítězství, mu nabídla podíl na vládě. Nebo si poté, co zvítězil, moc nad Novgorodem sám uzurpoval. Je však možné i to, že přišel nezván, aby využil místních rozbrojů k vlastnímu prospěchu.

Po Rurikově smrti ovládl severoruská centra podle Povesti vremennych let další varjažský bojovník Oleg, snad Rurikův příbuzný, který měl vykonávat regentskou vládu za jeho údajného syna Igora.

DNA Rurikovců náleží haploskupině N (přesněji N1c1 typické pro Švédsko).

Sineus a Truvor

Pověst dávných let vypráví o Rurikových bratřích zvaných Sineus a Truvor. Současní historici se domnívají, že jde o slovanské zkomoleniny skandinávských výrazů Sine hus (jeho domácnost) a Trú vor (naši věrní). Rurik, Sineus, en Truvor by se tedy podle některých historiků mělo číst jako „Rurik, sine hus, en tro(gna) vär(ingar)“ (Rurik, jeho dům/příbuzenstvo a věrní druhové).

Předchůdce:
Hostomysl?

Kníže novgorodský
862–879

Nástupce:
Oleg

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rurik na Wikimedia Commons

Ruští panovníci

Velkoknížata Kyjevské Rusi (862–1157)	Rurik (862–879) • Oleg (882–912) • Igor (912–945) • Olga (945–962) • Svjatoslav I. Igorevič (962–972) • Jaropolk I. (972–978) • Vladimír I. Svatý (978–1015) • Svatopluk Vladimirovič (1015–1019) • Jaroslav I. Moudrý (1019–1054) • Izjaslav Jaroslavič (1054–1068) • Vseslav Polocký (1068–1069) • Izjaslav Jaroslavič (1069–1073) • Svjatoslav II. Jaroslavič (1073–1076) • Vsevolod I. Jaroslavič (1076–1077) • Izjaslav Jaroslavič (1077–1078) • Vsevolod I. Jaroslavič (1078–1093) • Svjatopolk II. Izjaslavič (1093–1113) • Vladimír II. Monomach (1113–1125) • Mstislav Vladimirovič (1125–1132) • Jaropolk II. (1132–1139) • Vjačeslav Vladimirovič (1139) • Vsevolod II. (1139–1146) • Igor II. Olegovič (1146) • Izjaslav II. Mstislavič (1146–1154) • Izjaslav III. (1154–1155) • Jurij I. Dolgorukij (1155–1157)

Velkoknížata vladimirsko-suzdalská (1125–1389)	Jurij I. Dolgorukij (1125–1157) • Andrej Bogoljubskij (1157–1174) • Michail Vsevolodovič (1174–1176) • Vsevolod III. Velké hnízdo (1176–1212) • Jurij II. Vsevolodovič (1212–1216) • Konstantin Vsevolodovič (1216–1218) • Jurij II. Vsevolodovič (1218–1238) • Jaroslav Vsevolodovič (1238–1246) • Svjatoslav Vsevolodovič (1246–1248) • Michail Jaroslavič (1248) • Andrej Jaroslavič (1249–1252) • Alexandr Něvský (1252–1263) • Jaroslav III. Jaroslavič (1263–1272) • Vasilij Jaroslavič (1272–1276) • Dmitrij Alexandrovič (1276/77–1281) • Andrej Alexandrovič (1281–1283) • Dmitrij Alexandrovič (1283–1294) • Andrej Alexandrovič (1283–1304) • Michail Jaroslavič (1304–1318) • Jurij III. Daniilovič (1318–1322) • Dmitrij Michajlovič (1322–1326) • Alexandr Michajlovič (1326–1327) • Ivan I. Kalita (1328–1341) • Alexandr Vasiljevič (1328–1331) • Semjon Hrdý (1341–1353) • Ivan II. Ivanovič (1353–1359) • Dmitrij Donský (1359–1389)

Velkoknížata moskevská (1276–1547)	Daniil Alexandrovič (1276–1303) • Jurij III. Daniilovič (1303–1325) • Ivan I. Kalita (1325–1341) • Semjon Hrdý (1341–1353) Ivan II. Ivanovič (1353–1359) • Dimitrij Ivanovič (1359–1389) Vasilij I. Dmitrijevič (1389–1425) • Vasilij II. Vasiljevič (1425–1462) Ivan III. Vasiljevič (1462–1505) • Vasilij III. Ivanovič (1505–1533) Jelena Glinská (1533–1538) • Ivan IV. Hrozný (1533–1547)

Ruští carové (1547–1721)	Ivan IV. Hrozný (1547–1584) • Fjodor I. (1584–1598) • Boris Godunov (1598–1605) • Fjodor II. (1605) • Lžidimitrij I. (1605–1606) • Vasilij IV. (1606–1610) • Michail I. (1613–1645) • Alexej I. (1645–1676) • Fjodor III. (1676–1682) • Ivan V. (1682–1696) • Petr Veliký (1682–1721)

Ruští imperátoři (1721–1917)	Petr Veliký (1721–1725) • Kateřina I. (1725–1727) • Petr II. (1727–1730) • Anna Ivanovna (1730–1740) • Ivan VI. (1740–1741) • Alžběta Petrovna (1741–1762) • Petr III. (1762) • Kateřina II. Veliká (1762–1796) • Pavel I. (1796–1801) • Alexandr I. (1801–1825) • Mikuláš I. (1825–1855) • Alexandr II. (1855–1881) • Alexandr III. (1881–1894) • Mikuláš II. (1894–1917)