Přeskočit na obsah

Rytířsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rytířsko
Lokalita
Charaktervesnice
ObecJamné
OkresJihlava
KrajKraj Vysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel17 (2021)[1]
Katastrální územíRytířsko (4,32 km²)
Nadmořská výška558 m n. m.
PSČ588 27
Rytířsko
Rytířsko
Další údaje
Kód ZSJ71722
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rytířsko (německy Rittersdorf) je základní sídelní jednotka obce Jamné. Nachází se 1 km západně od Jamného v okrese JihlavaKraji Vysočina.[2]

V současné době je osada rozcestím několika turistických značených cest. Stojí zde moderní penzion.

Název se vyvíjel od varianty Rychyrzka (1556), Rycharzkau (1585), Ritirsko a Rycherka (1846), Ritirsko a Rytířsko (1872), Rycheřka a Rytířka (1881), Rytířsko (1893), Rytiřsko a Rytířsko (1915) až k podobě Rytířsko v roce 1924. Původní jméno Rychýřka vzniklo přidáním přivlastňovací přípony -ka k osobnímu jménu Rychýř (německy Reicher). V 19. století vlivem neporozumění došlo k příklonu ke slovu rytíř (Ritter).[3]

Kdy Rytířsko vzniklo, není známo, nicméně jedna z prvních zpráv pochází z doby okolo roku 1550, kdy spolu s Kozlovem patřilo do luckého panství. Jeho majitelem v té době byl Bohuslav Rut z Dírné, po jehož smrti panství přešlo na krále Ferdinanda I. Rytířsko bylo v této době nejspíše pusté a jeho znovuosídlení došlo až někdy okolo roku 1721, kdy panství vlastnili Collaltové. V polovině 18. století za Kouniců došlo v osadě k výstavbě vrchnostenského loveckého zámečku. V době pozemkové reformy v roce 1924 přešel do vlastnictví Widmannů.

V letech 1869-1950 spadala obec jako osada pod obec Kozlov v okrese Jihlava.[4] V dalších letech přešla pod Jamné.[4]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Rytířsko leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 1,5 km západně od Jamného, 2 km severně od Kozlova, 4 km severně od Velkého Beranova a 11 km severovýchodně od Jihlavy. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Hornosázavské pahorkatiny a jejího podcelku Jihlavsko-sázavská brázda, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Beranovský práh.[5] Průměrná nadmořská výška činí 558 metrů. V severní částí teče bezejmenný levostranný přítok říčky Šlapanky, na němž se nachází Hladový rybník.[6] Nachází se poblíž hlavního evropského rozvodí. Jsou zde rozsáhlá prameniště kvalitní pitné vody.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 7 domech 46 obyvatel. 45 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 46 římských katolíků.[7]

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

V Rytířsku stojí Penzion Rytířsko. Obcí prochází silnice II. třídy č. 353 z Velkého Beranova do Jamného a komunikace III. třídy č. 3532 do Kozlova.[8] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5215 z Kozlova do Ždírce a modře značená turistická trasa do Věžničky.

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Jamné, s. 12–14.
  3. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 407. 
  4. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 458. 
  5. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online. 
  6. Rytířsko [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 55. 
  8. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ivan Holý, Kdo žil v tvrzích na Jihlavsku. s. 34-35. 2012

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]