Přeskočit na obsah

SMS Nassau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
SMS Nassau
SMS Nassau
Základní údaje
Vlajka
Typdreadnought
Třídatřída Nassau
Jméno podleNasavsko
Zahájení stavby22. červenec 1907
Spuštěna na vodu7. březen 1908
Uvedena do služby1. říjen 1909
Osudsešrotována 1921
Takticko-technická data
Výtlak18 900 t
Délka146,1 m
Šířka26,9 m
Ponor8,9 m
Pohon3 vertikální trojexpanzní parní stroje
12 kotlů
21 699 ihp (16 181 kW)
Palivo2 700 tun uhlí
160 tun nafty
Rychlost19 uzlů (35 km/h)
Dosah8 000 nm při 10 uzlích
Posádka40 důstojníků
968 námořníků
Pancíř300mm boční pás
280mm věže
160mm kasematy
300mm velitelská věž
55-80mm palub
Výzbroj12× 280 mm (6×2)
12× 150 mm (12×1)
14× 88 mm (14×1)
2× 88mm AA (2×1)
5× 450mm torpédomety

SMS Nassau byla první německou bitevní lodí typu dreadnought. Byla postavena jako přímá odpověď na spuštění britské HMS Dreadnought. Jejími sesterskými loděmi byly SMS Rheinland, SMS Posen a SMS Westfalen. Byla pojmenována po německém knížectví Nassau (Nasavsko).

Nassau

Kýl lodi byl položen 22. července 1907 v loděnicí Kaiserliche Werft Wilhelmshaven ve Wilhelmshavenu. Spuštěna na vodu byla o necelý rok později 7. března 1908 a do služby vstoupila 1. října 1909.

Nassau

První světová válka zastihla SMS Nassau ve službě u Baltské floty. V srpnu 1915 se účastnila bitvy v Rižském zálivu. Později se svými sesterskými loděmi participovala na bitvě u Jutska. Nassau zde vystřelila 106 střel z hlavní baterie a sama byla dvakrát zasažena. Během bitvy se srazila s britským křižníkem HMS Spitfire. Z její posádky bitvu nepřežilo 11 mužů a 16 jich bylo zraněno. Po skončení války se stala válečnou kořistí Japonska. To nemělo pro již zastaralou loď žádné využití a tak ji v roce 1920 prodalo jedné britské společnosti na sešrotování. Stalo se tak roku 1921nizozemském Dordrechtu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku SMS Nassau na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]