Samo Daxner

Samo Daxner
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci: 1918 – 1919
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1922 – 1925
Stranická příslušnost
Členství	SNS SNaRS agrární strana
Narození	4. nebo 5. května 1856 Banská Štiavnica Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	27. dubna 1949 Tisovec Československo Československo
Děti	Vladimír Daxner
Profese	dirigent a politik
Commons	Samo Daxner
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samo Daxner (4. nebo 5. května1856 Banská Štiavnica – 27. dubna 1949 Tisovec Malohont) byl slovenský a československý advokát a politik; poslanec Revolučního národního shromáždění, později senátor za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu.

Biografie

Studoval na gymnáziu v Revúci. Původně se chtěl po absolvování studia věnovat národohospodářství, ale na nátlak matky se stal advokátem. Navštěvoval proto právní školy v Bratislavě a v Pešti. Po složení advokátské zkoušky hospodařil na rodinném statku v Tisovci a vedl advokátní praxi. Často se zabýval politickými kauzami lidí z řad slovenských národovců. V roce 1879 založil Samo Daxner v Tisovci hasičský sbor, roku 1877 zde také ustavil pěvecký spolek. Ovládal několik jazyků a mimo jiné do slovenštiny přeložil Prodanou nevěstu od Bedřicha Smetany a operu Viléma Blodka V studni, které v Tisovci pak sehráli místní ochotníci. V roce 1904 v této obci organizoval první šachový turnaj na Slovensku. V okolí Tisovce sbíral lidové písně. Některé z nich vyšly ve sbírce Slovenské zpevy II. (Martin, 1890).

V 90. letech 19. století patřil mezi nově nastupující politiky Slovenské národní strany. Díky přátelům udržoval kontakt s děním v českých zemích. V listopadu 1918 byl v Tisovci hlavní postavou zdejšího převratu a vedl místní národní radu.

Po roce 1918 zasedal v Revolučním národním shromáždění. Na post v tomto zákonodárném sboru rezignoval v roce 1919. Byl profesí advokátem. Brzy po vzniku ČSR byl jmenován Vavro Šrobárem do funkce župana Gemersko-malohontské župy. Zde dohlížel na přebírání moci na jejím území československými úřady a armádou. V květnu 1919 se županského úřadu vzdal.

Na počátku 20. let byl členem Slovenské národní a rolnické strany (SNaRS) a v březnu 1920 se uvádělo, že za ni bude kandidovat v parlamentních volbách v roce 1920 do senátu. Zvolen nebyl, ale senátorem Národního shromáždění byl pak v letech 1922-1925, protože sem dodatečně nastoupil jako náhradník poté, co zemřel Ján Ružiak. Zastupoval za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu, do které se roku 1922 SNaRS sloučila.

Po roce 1948 mu byl odňat jeho statek a hospodářský majetek.

Jeho synem byl právník a důstojník Vladimír Daxner.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Samo Daxner na Wikimedia Commons
• Samo Daxner v Revolučním národním shromáždění

Autoritní data	SNK: 153201 VIAF: 2785156565749123500009