Srdcovka jedlá
 Srdcovka jedlá | |
|---|---|
.jpg?lang=cs) Lastury srdcovky jedlé | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | měkkýši (Mollusca) |
| Třída | mlži (Bivalvia) |
| Řád | Veneroida |
| Čeleď | srdcovkovití (Cardiidae) |
| Rod | srdcovka (Cerastoderma) |
| Binomické jméno | |
| Cerastoderma edule Linné, 1758 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Srdcovka jedlá (Cerastoderma edule, též Cardium edule) či také srdcovka obecná[1] je jedlý mořský mlž z čeledi srdcovkovitých.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Vyskytuje se na mělčinách ve všech evropských mořích, ve východním a severním Atlantiku a i na západu Afriky. Žije pár centimetrů pod povrchem v bahnitých nebo písčitých dnech. [2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Lastura srdcovky jedlé je vápenitá, mohutná se značnými rýhami v linii růstu a skládá se ze dvou stejně velkých částí, které mají tvar srdce. Barva lastury je béžová, hnědá, někdy i více do bíla. Je dlouhá až 5 cm.[3] V jejím vnitřku se nachází samotné měkké tělo, které se skládá z trupu a nohy. Tělo srdcovky má žlutou barvu. Srdcovky mají dva sifony, kterými nasávají a vysávají vodu. Pomocí žaber získávají z vody kyslík a filtrují plankton.[4]
Srdcovky jsou gonochoristé, jedinci se tedy rozmnožují oddělenými pohlavími. Vajíčka a spermie jsou uvolňovány do vody na konci května, kdy dochází k oplodnění. Samička produkuje 5 000–50 000 vajíček. Vývoj srdcovek je nepřímý, z oplodněných vajíček se vylíhne larva. Larvy žijí 2–3 týdny volně ve vodě poté jako dospělci klesnou ke dnu. Srdcovky se dožívají většinou 3 let, za příznivých podmínek i 9 let.
Predátoři
[editovat | editovat zdroj]Srdcovky jedlé jsou kořistí ptáků jako je ústřičník velký, ale živí se jimi například i surmovka vražedná. Ta používá svou ostrou radulu na vyvrtání malé dírky v lastuře, kterou poté tělo oběti vysaje. [5]
Využití
[editovat | editovat zdroj]
Jsou součástí gastronomie, kde jsou považovány za specialitu. Konzumují se hlavně v Evropě a podávají se už tepelně zpracované nebo v přímořských oblastech, kde jsou čerstvě nasbírané i syrové. Prodávají se i v konzervách.[6] Jejich maso je tuhé, ale chuť vynikající. Dají se péct, vařit, grilovat a přidávat do salátů.[7]
Poddruhy
[editovat | editovat zdroj]- Cerastoderma edule belgicum de Malzine, 1867
- Cerastoderma edule crenulatum J. B. Lamarck, 1819
- Cerastoderma edule fluviatilis Brown, 1844
- Cerastoderma edule libenicensis S. Brusina, 1870
- Cerastoderma edule loppensi P. Mars, 1951
- Cerastoderma edule maculatum Ph. Dautzenberg, 1890
- Cerastoderma edule major E. Bucquoy P. Dautzenberg & G. Dollfus, 1889
- Cerastoderma edule mercatorium Coen, 1915
- Cerastoderma edule regularis Pallary, 1900 [1]
.jpg?lang=cs)
.jpg?lang=cs)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gemeine Herzmuschel na německé Wikipedii.
- ↑ a b Cerastoderma edule (srdcovka jedlá) [online]. BioLib.cz [cit. 2012-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Mlži [online]. Zooola.webgarden.cz [cit. 2012-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-02.
- ↑ Mlži (Bivalvia) [online]. Moreaoceany,wbs.cz [cit. 2012-05-26]. Dostupné online.
- ↑ COLDREYOVÁ, Jennifer. Měkkýši. Praha: Nakladatelství Slovart, 2001. 59 s. ISBN 80-7209-323-1. Kapitola Mlži, s. 12.
- ↑ COLDREYOVÁ, Jennifer. Měkkýši. Praha: Nakladatelství Slovart, 2001. 59 s. ISBN 80-7209-323-1. Kapitola Mlži, s. 13.
- ↑ Plody moře – krevety, humr, langusta, mušle, ústřice, chobotnice… [online]. Asistentka.cz [cit. 2012-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-13.
- ↑ Srdcovka [online]. Srecepty.cz [cit. 2012-05-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu srdcovka jedlá na Wikimedia Commons
