Steve Johnson (tenista)

Přehled medailí
Tenis na LOH

Steve Johnson
Steve Johnson
	Steve Johnson na French Open 2018
Stát	Spojené státy americké
Datum narození	24. prosince 1989 (35 let)
Místo narození	Orange, Orange County, Kalifornie, Spojené státy
Bydliště	Redondo Beach, Kalifornie, Spojené státy
Výška	188 cm
Hmotnost	86 kg
Profesionál od	2012
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	7 702 020 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	197–204
Tituly	4 ATP, 7 challengerů, 2 Futures
Nejvyšší umístění	21. místo (25. července 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2015, 2016)
French Open	3. kolo (2015, 2017, 2018, 2021)
Wimbledon	4. kolo (2016)
US Open	3. kolo (2012)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	čtvrtfinále (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů	104–109
Tituly	2 ATP, 2 challengery
Nejvyšší umístění	39. místo (23. května 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2020)
French Open	3. kolo (2018)
Wimbledon	2. kolo (2015)
US Open	semifinále (2015, 2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	bronz (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open	čtvrtfinále (2011)
Týmové soutěže
Davis Cup	semifinále (2018)
	Údaje v infoboxu aktualizovány dne 6. září 2022; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Steve Johnson (* 24. prosince 1989 Orange, Orange County, Kalifornie) je americký profesionální tenista a bronzový medailista v mužské čtyřhře z Letní olympiády 2016 v Riu de Janeiru. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour čtyři turnaje ve dvouhře, včetně dvou houstonských trofejí na U.S. Men's Clay Court Championships 2017 a 2018. K nim přidal dva deblové tituly. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devět trofejí ve dvouhře a dva ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2016 na 21. místě a ve čtyřhře v květnu téhož roku na 39. místě. Trénují ho Peter Smith a Marc Lucero.^[1]

Debutovým startem v hlavní soutěži dvouhry na grandslamovém turnaji se stal US Open 2012, kam obdržel od pořadatelů divokou kartu. Po výhře nad Lotyšem Ernestsem Gulbisem ve druhém kole postoupil do třetí fáze turnaje. V něm podlehl francouzské turnajové třináctce Richardu Gasquetovi.

Týmové soutěže

V americkém daviscupovém týmu debutoval v roce 2015 baráží proti Uzbekistánu, v níž podlehl v pěti setech Denisi Istominovi a po boku Sama Querreyho vyhrál čtyřhru. Američané zvítězili 3:1 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 1–3 ve dvouhře a 4–0 ve čtyřhře.^[3]

Spojené státy americké reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v mužské dvouhře startoval jako dvanáctý nasazený. Vypadl ve čtvrtfinále, když nestačil na pozdějšího vítěze a světovou dvojku Andyho Murrayho až v tiebreaku rozhodující sady. Do mužské čtyřhry nastoupil s Jackem Sockem. Soutěží prošli do semifinále, v němž je vyřadil rumunský pár Florin Mergea a Horia Tecău. V zápase o bronzovou medaili však zdolali kanadskou dvojici Daniel Nestor a Vasek Pospisil a obsadili třetí místo.

Zápasy o olympijské medaile

Mužská čtyřhra: 1 (1 bronz)

Stav	rok	místo konání	povrch	spoluhráč	soupeři	výsledek
Bronz	2016	Rio de Janeiro, Brazílie	tvrdý	Jack Sock	Daniel Nestor Vasek Pospisil	6–2, 6–4

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–1 Č)
ATP Tour 500 (0–1 D)
ATP Tour 250 (4–1 D; 2–5 Č)

Tituly dle povrchu
tvrdý (0–2 D; 0–6 Č)
antuka (2–0 D; 1–0 Č)
tráva (2–0 D; 1–0 Č)
koberec (0–0)

Dvouhra: 6 (4–2)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	25. října 2015	Vídeň, Rakousko	tvrdý	David Ferrer	6–4, 4–6, 5–7
Vítěz	1.	25. června 2016	Nottingham, Spojené království	tráva	Pablo Cuevas	7–6^(7–5), 7–5
Vítěz	2.	16. dubna 2017	Houston, Spojené státy	antuka	Thomaz Bellucci	6–4, 4–6, 7–6^(7–5)
Vítěz	3.	15. dubna 2018	Houston, Spojené státy (2)	antuka	Tennys Sandgren	7–6^(7–2), 2–6, 6–4
Vítěz	4.	22. července 2018	Newport, Spojené státy	tráva	Ramkumar Ramanathan	7–5, 3–6, 6–2
Finalista	2.	26. srpna 2018	Winston-Salem, Spojené státy	tvrdý	Daniil Medveděv	4–6, 4–6

Čtyřhra: 8 (2–6)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	27. července 2014	Atlanta, Spojené státy	tvrdý	Sam Querrey	Vasek Pospisil Jack Sock	3–6, 7–5, [5–10]
Finalista	2.	14. února 2016	Memphis, Spojené státy	tvrdý (h)	Sam Querrey	Mariusz Fyrstenberg Santiago González	4–6, 4–6
Vítěz	1.	21. května 2016	Ženeva, Švýcarsko	antuka	Sam Querrey	Raven Klaasen Rajeev Ram	6–4, 6–1
Finalista	3.	19. února 2017	Memphis, Spojené státy	tvrdý (h)	Ryan Harrison	Brian Baker Nikola Mektić	3–6, 4–6
Finalista	5.	únor 2020	Uniondale, New York, Spojené státy	tvrdý (h)	Reilly Opelka	Dominic Inglot Ajsám Kúreší	6–7^(5–7), 6–7^(6–8)
Finalista	6.	1. srpna 2021	Atlanta, Spojené státy	tvrdý	Jordan Thompson	Reilly Opelka Jannik Sinner	4–6, 7–6^(8–6), [3–10]
Finalista	7.	22. srpna 2021	Cincinnati, Spojené státy	tvrdý	Austin Krajicek	Marcel Granollers Horacio Zeballos	6–7^(5–7), 6–7^(5–7)
Vítěz	2.	červenec 2022	Newport, Spojené státy	tráva	William Blumberg	Raven Klaasen Marcelo Melo	6–4, 7–5

Finále na challengerech ATP

Legenda – tituly
Challengery (7–4 D; 2–3 Č)

Dvouhra: 11 (7–4)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	12. srpna 2012	Aptos, Spojené státy	tvrdý	Robert Farah	6–3, 6–3
Vítěz	2.	15. června 2013	Nottingham, Spojené království	tráva	Ruben Bemelmans	7–5, 7–5
Vítěz	3.	3. února 2014	Dallas, Spojené státy	tvrdý (h)	Malek Džazírí	6–4, 6–4
Finalista	1.	10. února 2014	Irving, Spojené státy	tvrdý	Lukáš Rosol	0–6, 3–6
Vítěz	4.	31. března 2014	Le Gosier, Guadeloupe	tvrdý	Kenny de Schepper	6–1, 6–7^(5–7), 7–6^(7–2)
Finalista	2.	12. května 2014	Bordeaux, Francie	antuka	Julien Benneteau	3–6, 2–6
Vítěz	5.	srpen 2019	Aptos, Spojené státy	tvrdá	Dominik Koepfer	6–4, 7–6^(7–4)
Finalista	3.	říjen 2019	Fairfield, Spojené státy	tvrdý	Christopher O'Connell	4–6, 4–6
Vítěz	6.	leden 2020	Bendigo, Austrálie	tvrdý	Stefano Travaglia	7–6^(7–2), 7–6^(7–3)
Vítěz	7.	březen 2020	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Jack Sock	6–4, 6–4
Finalista	4.	duben 2022	Sarasota, Spojené státy	antuka	Daniel Elahi Galán	6–7^(7–9), 6–4, 1–6

Čtyřhra: 5 (2–3)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	16. října 2011	Tiburon, Spojené státy	tvrdý	Sam Querrey	Carsten Ball Chris Guccione	1–6, 7–5, [6–10]
Vítěz	1.	13. listopadu 2011	Knoxville, Spojené státy	tvrdý (h)	Austin Krajicek	Adam Hubble Frederik Nielsen	3–6, 6–4, [13–11]
Finalista	2.	21. dubna 2013	Sarasota, Spojené státy	antuka	Bradley Klahn	Ilija Bozoljac Somdev Devvarman	7–6^(7–5), 6–7^(3–7), [9–11]
Finalista	3.	29. září 2013	Napa, Spojené státy	tvrdý	Tim Smyczek	Bobby Reynolds John-Patrick Smith	4–6, 6–7^(2–7)
Vítěz	2.	3. listopadu 2013	Charlottesville, Spojené státy	tvrdý (h)	Tim Smyczek	Jarmere Jenkins Donald Young	6–4, 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Steve Johnson (tennis) na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h Steve Johnson na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220906a6. září 2022
↑ Steve Johnson na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220906a6. září 2022
↑ Steve Johnson (tenista) na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20220906a6. září 2022

Externí odkazy

Steve Johnson v databázi Olympedia (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Steve Johnson na Wikimedia Commons
Steve Johnson na stránkách ATP Tour (anglicky)
Steve Johnson na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
Steve Johnson na stránkách Davis Cupu (anglicky)

[ATP_Profile-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h Steve Johnson na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220906a6. září 2022

[ITF-2] Steve Johnson na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220906a6. září 2022

[3] Steve Johnson (tenista) na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20220906a6. září 2022

[1]

[2]

[3]